36 C 260/2021-15 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobou v této věci, podanou dne 6. 4. 2021, domáhal se žalobce po žalovaném zaplacení částky 3 036 Kč s příslušenstvím s tvrzením, že žalovaný ve dnech 14. 9. 2018 a 20. 11. 2018 použil ke své přepravě vozidlo městské hromadné dopravy na dopravcem (žalobcem) provozovaných linkách MHD a na výzvy dopravcem pověřených osob se neprokázal platnými jízdními doklady nebo jinak porušil Přepravní řád a Smluvní přepravní podmínky dopravce. Na základě zjištěných skutečností byla žalovanému žalobcem uložena povinnost zaplatit za každou přepravu bez platného jízdního dokladu jízdné 18 Kč a přirážku k jízdnému 1 500 Kč. Celkový dluh žalovaného vůči žalobci na jízdném a přirážkách k jízdnému činí 3 036 Kč s příslušenstvím. Žalovaný ani přes zaslanou výzvu k plnění podle § 142a o. s. ř. žalobci předmětný dluh neuhradil. 2. Stanovisko žalovaného k žalobě nebylo zjištěno, žalovaný vyjádření k žalobě nepodal, ač k tomu byl soudem vyzván. Soud ve věci rozhodl bez projednání žaloby při ústním jednání v souladu s ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), když účastníci s tímto postupem soudu vyjádřili souhlas ve smyslu ust. § 101 odst. 4 o. s. ř. (neměli námitky). 3. Z listinných dokladů předložených k důkazu žalobcem, a to ze zápisů o provedené přepravní kontrole ze dne 14. 9. 2018 č. zápisu o provedené přepravní kontrole/hlášenky [číslo], ze dne 20. 11. 2018 č. zápisu o provedené přepravní kontrole/hlášenky [číslo], Smluvních přepravních podmínek žalobce, dokladů o předžalobní výzvě k plnění žalobce vůči žalovanému ze dne 15. 3. 2021 včetně dokladu o doručování této výzvy, má soud za zjištěný a důkazně osvědčený skutkový stav odpovídající výše uvedenému žalobnímu tvrzení, a sice že na základě smluv o přepravě uzavřených dne 14. 9. a 20. 11. 2018 mezi žalovaným a žalobcem vznikla žalovanému povinnost uhradit žalobci jízdné za přepravu prostředkem hromadné dopravy žalobcem provozované ve výši vždy 18 Kč, podle Smluvních přepravních podmínek žalobce vznikla mu následně povinnost k úhradě přirážky k jízdnému v konečné výši vždy 1 500 Kč. S výší svého dluhu vůči žalobci byl žalovaný seznámen na místě provedených přepravních kontrol, jednotlivé dlužné částky žalobci neuhradil. Žalobce žalovaného před podáním žaloby písemně upomenul o zaplacení dluhu na jízdném a přirážkách k jízdnému výzvou k plnění ze dne 15. 3. 2021. 4. Nárok žalobce na zaplacení žalované částky v celkové výši celkem 3 036 Kč vyplývá z úpravy dané § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), dále z úpravy dané zákonem č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů, zákonem č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou, drážní a silniční dopravu, konkrétně je pak rovněž v souladu se Smluvními přepravními podmínkami [žalobce] [anonymizováno] [územní celek], Tarifem městské dopravy v [obec]. 5. Soud žalobě vyhověl a zavázal žalovaného k zaplacení dlužného jízdného a přirážek k jízdnému podle citovaných obecně závazných právních předpisů a vnitřních předpisů žalobce, s ohledem na prodlení žalovaného se zaplacením dluhu zavázal jej rovněž k zaplacení zákonných úroků z prodlení z dlužných částek jednotlivě za dobu trvajícího prodlení, a to podle § 1970 o. z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 6. Podle § 142 odst. 1, § 142a odst. 1 o. s. ř. bylo žalovanému uloženo nahradit žalobci, ve věci procesně úspěšnému, náklady řízení vzniklé zaplacením soudního poplatku ve výši 400 Kč a dále náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 200 Kč podle § 137 odst. 2 o. s. ř., §§ 1, 2 vyhlášky 254/2015 Sb. (2 x 100 Kč za dva úkony vymáhání).