37 C 146/2021-32 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobce se žalobou podanou dne 29.7.2021 domáhal na žalovaném zaplacení částky 532 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný byl převezen příslušníky Policie České republiky na protialkoholní záchytnou stanici, a to dne 29.8.2019. Vhledem k tomu, že u žalovaného byla prokázána přítomnost alkoholu v těle, je povinen uhradit žalobci náklady na dopravu, a to v souladu s ust. § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb. o zdravotních službách. Náklady byly vyčísleny na částku 532 Kč a představují náklady na převoz z České Lípy do Liberce Náklady byly vyčísleny ve faktuře ze dne 9.9.2019 se splatností dne 30.9.2019 Ani přes opakované výzvy nebyla faktura uhrazena. 2. Soud jednal a rozhodoval v nepřítomnosti žalovaného, protože žalovaný se k nařízenému ústnímu jednání bez omluvy nedostavil a v nepřítomnosti žalobce, který se řádně omluvil, a to v souladu s §101 odst. 3 o.s.ř. a 120 odst. 3 o.s.ř. 3. Soud má z předložených listinných důkazů za zjištěné, že dne 29.8.2019 byl žalovaný zadržen policií České republiky a převezen do zdravotnického zařízení – Krajská nemocnice [právnická osoba], a to na záchytnou stanici. Převozu předcházelo testování žalovaného na alkohol v těle, kdy bylo zjištěno 1,82 promile alkoholu v těle u žalovaného. Žalovaný byl převezen osobním automobilem, kdy celková vzdálenost činila 80 km a celkové náklady činí částku 532 Kč. 4. Podle § 89e odst. 1 zákona č. 383/2011o specifických zdravotních službách, prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky hradí tato osoba i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. 5. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Nárok žalobce se opírá o ustanovení § 89e odst. 1 zákona o specifických zdravotních službách. V daném případě byla zjištěna přítomnost alkoholu v těle žalovaného, a proto je žalovaný povinen uhradit žalobci náklady spojené s dopravou na záchytnou stanici. Ve smyslu § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, soud přiznal žalobkyni úroky z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 6. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, proto soud uložil žalovanému povinnost nahradit mu náklady soudního řízení ve výši 200 Kč. Ty sestávají z náhrady hotových výdajů za zaslání faktury - výzvy k plnění a podání žaloby ve smyslu ustanovení § 151 odst. 3 o. s. ř. ve výši 100 Kč za každý úkon podle § 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, v platném znění, tedy celkem 200 Kč (2 x 100 Kč). 7. Výrok o povinnosti k úhradě soudního poplatku je odůvodněn ustanovením § 2 odst.3 zákona č.549/1991 Sb. o soudních poplatcích.