38 C 282/2021-30 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobce se domáhal po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný byl dne 6. 11. 2019 v souladu se zákonem č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými vlivy návykových látek převezen do zdravotnického zařízení vzdáleného 3 km. Zde se na základě podezření, že pod vlivem alkoholu řídil motorové vozidlo, podrobil odbornému vyšetření za účelem zjištění obsahu alkoholu v krvi, a to s pozitivním výsledkem. Náklady vynaložené v souvislosti s tímto vyšetřením ve výši 309,95 Kč a 390 Kč žalobkyně uhradila poskytovatelům zdravotnických služeb a následně vyúčtovala spolu s částkou 18 Kč za dopravu žalovanému, do dne podání žaloby však ničeho nezaplatil. 2. Žalovaný, ač řádně obeslán, se k jednání nedostavil a soud tedy v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) jednal a rozhodoval v jeho nepřítomnosti a vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. 3. Soud má za prokázané, že se žalovaný dne 6. 11. 2019 podrobil odběru krve pro účely následného zjištění obsahu alkoholu v krvi v souvislosti s dopravní kontrolou v ulici [ulice] v [obec]. Odborné měření přístrojem Dräger odhalilo přítomnost alkoholu ve výši 0,76 g, resp. 0,70 g, kdy žalovaný uváděl možné příčiny a byl žalobcem dopraven na vyšetření do Nemocnice s poliklinikou [obec]. Za odběr krve žalovaného, jejímž rozborem společnost Krajská zdravotní a.s. - [nemocnice] o.z. zjistila přítomnost alkoholu v krvi v množství 0,60 g a následně dne 21. 11. 2019 vyúčtovala žalobci částku 390 Kč, dne 9. 12. 2019 pak vyúčtovala Nemocnice s poliklinikou [právnická osoba] žalobci částku 309,95 Kč. Žalobce uhradil částku 309,95 Kč dne 23. 12. 2019 a částku 390 Kč dne 6. 12. 2019 a následně žalovanému zaslal fakturu [číslo] vystavenou dne 9. 1. 2020 na celkovou částku 717 Kč včetně nákladů na dopravu služebním vozidlem vyčíslených v souladu s vyhláškou č. 333/2018 Sb. ve výši 18 Kč splatnou dne 4. 6. 2020, přičemž v případě neuhrazení částky se žalobce hodlal obrátit na soud. 4. V dané věci vyplývá aktivní legitimace žalobce z ustanovení § 6 a 8 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky a dále zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích. Nárok žalobce se opírá o ustanovení § 20 odst. 2, 3 a 5 věty druhé zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými vlivy návykových látek, podle něhož, uhradí vyšetřovaná osoba tomu, kdo uhradil poskytovateli zdravotních služeb odborné lékařské vyšetření podle odstavce 1, náklady, které mu úhradou odborného lékařského vyšetření vznikly a též na dopravu vyšetřované osoby do zdravotnického zařízení prokáže-li se u ní přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky. V daném případě byla zjištěna přítomnost látky alkoholu v krvi žalovaného (v množství 0,60 g), a proto je žalovaný povinen uhradit žalobci náklady spojené s dopravou a tímto vyšetřením (částka 717 Kč), tedy odběrem krve žalovaného v Nemocnici s poliklinikou [obec] a vyšetřením přítomnosti návykové látky v krvi v [nemocnice]. Žaloba je tak podána důvodně a soud jí proto vyhověl v plném rozsahu. 5. Ve smyslu § 1970 o.z. soud přiznal žalobci úroky z prodlení v požadované výši, neboť žalobce požadoval nižší sazbu, než stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 6. O nákladech řízení rozhodl soud podle §142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, proto soud uložil žalovanému povinnost nahradit mu náklady soudního řízení ve výši 200 Kč. Ty sestávají z náhrady hotových výdajů za výzvu k plnění (fakturu) a podání žaloby ve smyslu ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. ve výši 100 Kč za každý úkon podle § 1, § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení, v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu. 7. Podle ust § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění účinném od 1. 5. 2015, je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen. V daném případě byl žalobce v souladu s § 11 odst. 2 písm. a) zákona o soudních poplatcích od poplatku osvobozen jako organizační složka státu příslušná podle zvláštního právního předpisu vystupovat za stát před soudem v ostatních případech ve smyslu § 21 odst. 1 písm. a) o.s.ř. a v řízení byl úspěšný, poplatková povinnost tedy v souladu s výše citovaným ustanovením přechází na žalovaného, proto soud uložil žalovanému uhradit soudní poplatek na účet zdejšího soudu. 8. Odůvodnění tohoto rozhodnutí bylo vyhotoveno podle § 157 odst. 4 o.s.ř.