51 C 191/2020-33 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu (dále jen„ žaloba“), který byl soudu doručen dne 7. 5. 2020, domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 1.350 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobkyně v řízení tvrdila, že její právní předchůdce [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ věřitel“) dne [datum] uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru č. [číslo smlouvy]. Věřitel měl žalovanému bezhotovostně poskytnout peněžní prostředky ve výši 900 Kč, žalovaný se vedle vrácení peněžních prostředků měl zavázat vrátit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 982,89 Kč a smluvní úrok, to vše do 22. 3. 2018. Žalovaný však neplnil řádně a včas, na jeho závazek neměl uhradit ničeho. Pohledávka za žalovaným měla být na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], postoupení pohledávky mělo být žalovanému oznámeno. Žalobkyně se po žalovaném domáhá jistiny ve výši 900 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 982,89 Kč, smluvního úroku za poskytnutí úvěru ve výši 431,01 Kč a také smluvní pokuty ve výši 450 Kč s odkazem na smluvní ujednání o smluvní pokutě z důvodu prodlení žalovaného. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. K nařízeným jednáním se žalovaný nedostavil, ani se řádně a včas neomluvil, z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání. Žalobkyně se z účasti na jednání prostřednictvím svého zástupce vždy řádně a včas omluvila. U obou účastníků byla zachována desetidenní lhůta pro přípravu na jednání. Soud ve věci proto postupoval podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a věc projednal v jejich nepřítomnosti; vyšel přitom z obsahu spisu a provedeného dokazování. Při písemném vyhotovení odůvodnění rozsudku bylo postupováno podle § 157 odst. 4 o. s. ř., kdy v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 4. Soud na základě provedeného dokazování (smlouva o úvěru, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, smlouva o postoupení pohledávky spolu s přílohou, oznámení o postoupení pohledávky spolu s poštovním podacím archem, předžalobní výzva k plnění spolu s poštovním podacím archem, výpis z účtu, zpráva banky z 3. 11. 2020) zjistil, že žalobkyně v řízení prokázala pouze poskytnutí peněžních prostředků žalovanému dne [datum] ve výši 900 Kč a postoupení pohledávky za žalovaným věřitelem žalobkyni. Soud nezjistil, že by mezi účastníky řízení došlo k uzavření tvrzené smlouvy o úvěru podle § 2395 o. z., tj. že se věřitel jako úvěrující zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky a že se žalovaný jako úvěrovaný zavázal peněžní prostředky a další ujednané položky (poplatek za poskytnutí úvěru, úrok a příp. vzniklý nárok na smluvní pokutu) vrátit žalobkyni. Předložený text smlouvy o úvěru sice obsahuje způsob vzniku tvrzeného závazkového vztahu, nicméně zvolený elektronický způsob uzavření nijak negarantuje ani neosvědčuje identitu osoby na straně žalovaného v průběhu uzavírání smluvního vztahu. Identitu osoby uzavírající tvrzenou smlouvu nelze mít za prokázanou předložením osobních údajů zákazníka a doložení zaslání peněžních prostředků na daný účet. Není totiž zřejmé, jaké konkrétní smluvní podmínky byly s žalovaným skutečně ujednány, zvolený způsob elektronické komunikace neautentizuje a neidentifikuje osobu na straně žalované (ostatně i na straně věřitele) důvěryhodným způsobem. I pokud by takovou osobou byl skutečně žalovaný, není prokázáno, k jakému konkrétnímu znění smlouvy o úvěru, tj. k jakým konkrétním smluvním ujednáním, se vztahují poskytnuté peněžní prostředky, tj. jaké konkrétní podmínky byly předloženy žalovanému, s čím žalovaný vyjádřil souhlas a zda se jedná o totožná smluvní ujednání, které jsou předložena soudu jako důkaz prokazující tvrzení žalobkyně. Soud nemůže ničeho zjistit k tomu, co žalovaný akceptoval, text předložené smlouvy není žádným způsobem podepsán. Chybí zde také garance nezměnitelnosti tvrzené elektronicky uzavřené smlouvy o úvěru k určitému časovému okamžiku (okamžik předložení textu/návrhu smlouvy žalované elektronickým způsobem), který by dostatečně zaručil, že od takového časového okamžiku již nedošlo ke změně textu smlouvy. Předložený text smlouvy o úvěru však žádnou takovou garanci neposkytuje, jedná se o dokument, který lze velice snadno vytvořit v textovém editoru, chybí cokoliv, co by dostatečně potvrzovalo, že se žalovaný s textem smlouvy seznámil (stejně s vyplněným formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru) a tento konkrétní text smlouvy/návrh pak skutečně jako úvěrovaný akceptoval. Nárok žalobkyně však bylo možné posoudit částečně jako důvodný nárok na vydání bezdůvodného obohacení (§ 2991 o. z.) v rozsahu zaslané částky 900 Kč, jako plnění poskytnuté bez právního důvodu, protože dotazem u peněžního ústavu soud ověřil, že disponentem účtu v rozhodné době žalovaný. Soud proto s ohledem na výše uvedené žalobě vyhověl pouze částečně v částce 900 Kč včetně úroku z prodlení částečně již vyčísleného, žalovaný je totiž v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení (§ 2291, § 1970 o.z.) a žalobkyně žádala úrok z prodlení až od data uplynutí tvrzené lhůty pro vrácení. Ve zbývající části co do poplatku za poskytnutí úvěru, smluvního úroku a požadované smluvní pokuty soud žalobu zamítl jako nedůvodnou, neboť v řízení nebylo prokázáno smluvní ujednání, které by žalovaného zavazovalo k jejich úhradě. 5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 496,43 Kč, přičemž tato částka představuje 33,34 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 66,67 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 33,33 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 350 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 6. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.