51 C 250/2021-24 — Okresní soud v České Lípě

Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 5.890 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že zjistila, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců nad 1.850 cm³ do 2.500 cm³, [registrační značka], [VIN kód], jehož provozovatelem byl žalovaný, neměl v období od 2. 3. 2020 do 26. 5. 2020 sjednané pojištění odpovědnosti, ačkoliv tato povinnost je stanovena zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů. Výše příspěvku činí 65 Kč za každý den, kdy vozidlo nebylo pojištěno (86 dnů). Dále žalobkyně po žalovaném požaduje náklady na vymáhání příspěvku ve výši 300 Kč, tj. celkem 5.890 Kč a zákonný úrok z prodlení z dlužné částky dle § 1970 občanského zákoníku. Soud se při přípravě jednání obrátil na [stát. instituce], kdy dle sdělení [anonymizována dvě slova] bylo zjištěno, že žalovaný byl evidován jako vlastník a provozovatel vozidla až od 20. 5. 2020, když do té doby byl vlastníkem [jméno] [příjmení]. Podáním ze dne 14. 10. 2021 vzala žalobkyně žalobu zpět co do částky 5.135 Kč, když vyloučila 79 dní z nepojištěného období vůči žalovanému, čímž došlo ke snížení nároku na příspěvek na částku 455 Kč odpovídající počtu 7 dní násobeného sazbou 65 Kč. Soud proto řízení částečně zastavil podle § 96 odst. 1, odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ o. s. ř.“), jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku. K ústnímu jednání se účastníci nedostavili, zástupce žalobkyně souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a o. s. ř. žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil. Z uvedeného důvodu postupoval soud podle § 101 odst. 3 o.s.ř. a projednal věc v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. Podle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v účinném znění nestanoví-li tento zákon jinak dle písm. a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsané jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Podle § 4 odst. 1 shora cit. zákona vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit [anonymizováno] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 10 odst. 2. Dle odst. 3 výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnosti podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Dle odst. 4 osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit [anonymizováno] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Podle vyhlášky 205/1999 Sb. § 2a výše nákladů české kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práv na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč. Žalobkyně prokázala svá skutková tvrzení listinnými důkazy, výzvou k úhradě ze dne 12. 11. 2020, upomínkami ze dne 5. 11. 2020 a 17. 12. 2020, předžalobní upomínkou ze dne 29. 1. 2021 a poštovním podacím archem. V tomto případě výpisy z databáze žalobkyně bylo prokázáno, že žalovaný je vlastníkem a provozovatelem předmětného vozidla. Z údajů o vozidle bylo zjištěno, že žalovaný po dobu uvedenou v žalobě neměl sjednáno zákonné pojištění odpovědnosti z provozu tohoto vozidla. Žalobkyně prokázala, že vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku. Žalovaný příspěvek neuhradil ani po opakovaných výzvách, jak je shora uvedeno. Soud tedy žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost k plnění, tedy úhradě dlužného příspěvku včetně nákladů na jeho uplatnění ve výši 755 Kč Náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek je žalovaný povinen zaplatit dle vyhlášky 205/1999 Sb. ve výši 300 Kč O povinnosti k úhradě zákonného úroku z prodlení bylo rozhodnuto podle § 1970 občanského zákoníku dle zákona č. 89/2012 Sb. a vládního nařízení č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5.890 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.