10 C 289/2022-36 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím z titulu nezaplacených faktur za sjednané služby. 2. Soud ve věci rozhodl dle § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání. Listinné důkazy předložené žalobkyni jsou dostačující, žalobkyně již v žalobě sdělila, že souhlasí s tím, aby soud rozhodl bez jednání. Soud usnesením vyzval žalovanou, aby se vyjádřila k věci s tím, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez jednání. V souladu s § 101 odst. 4 o.s.ř. připojil k výzvě doložku, že nevyjádří-li se žalovaná v určené lhůtě, bude se předpokládat, že s rozhodnutím věci bez jednání souhlasí. Žalovaná se k věci ve stanovené lhůtě nijak nevyjádřila, soudu nic netvrdila a ani nedoložila. 3. Z návrhu, všeobecných obchodních podmínek a příslušných faktur vyplývá, že žalovaná se žalobcem uzavřela smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 21. 12. 2020, kdy na základě této smlouvy žalobce dodával žalované elektřinu do odběrného místa [ulice a číslo], [obec], za tento odběr byly vystaveny faktury, a to jednak dne 4. 3. 2021 za období od 23. 12. 2020 do 1. 3. 2021 s datem splatnosti 18. 3. 2021 na částku 8 182,06 Kč, jednak dne 28. 6. 2021 za období od 2. 3. 2021 do 18. 6. 2021 s datem splatnosti 12. 7. 2021 na částku 6 008,29 Kč. K jejich úhradě byla žalovaná opakovaně vyzývána, naposledy předžalobní upomínkou ze dne 28. 2. 2021 a výzvami k hrazení dluhu, kdy za tyto výzvy vyúčtoval žalobce žalované poplatek v souladu s VOP dodávky elektřiny ve výši 240 Kč. Z odpojení elektřiny z důvodu prodlení s úhradou plateb v souladu s těmito podmínkami pak žalobce vyúčtoval žalované částku 907,50 Kč, přesto dluh do současné doby uhrazen nebyl. 4. Soud ve věci provedl listinné důkazy, bylo zjištěno, že žalobce uzavřel se žalovanou smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, jejímž předmětem byl závazek žalobce dodat žalované elektřinu v daném odběrném místě. Žalovaná tyto faktury ze dne 4. 3. 2021, 22. 6. 2021, 18. 6.2021 neuhradila, a to ani přes opakované výzvy k zaplacení. Žalovaná tyto faktury nijak nerozporovala, žádné důkazy nepředložila a ani neměla návrhy na dokazování. 5. Z takto provedených důkazů dospěl soud k závěru, že žalobce prokázal oprávněnost svého nároku, neboť na základě smluvního vztahu dodával žalované řádně elektřinu a žalovaná řádně neuhradila cenu. Tyto skutečnosti jsou prokázány smlouvou o dodávce elektřiny, fakturami a upomínkou k zaplacení. 6. Právní posouzení vychází z ustanovení § 50 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., podle kterého se smlouvou o dodávce elektřiny a plynu zavazuje dodavatel dodávat elektřinu a plyn vymezené výkonem, množstvím a časovým průběhem jinému účastníkovi trhu s elektřinou, a tento jiný účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ně dohodnutou cenu. V tomto případě žalobce splnil svoji povinnost a dodal žalované elektřinu. Cena za dodávku elektřiny byla stanovena Cenovým výměrem [anonymizována tři slova] a povinností žalované bylo tuto kupní cenu zaplatit. Žalovaná však ve lhůtě splatnosti kupní cenu nezaplatila, a proto soud žalobě vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit požadované částky včetně požadovaných poplatků. Žalovaná se ocitla v prodlení a žalobce má podle § 1970 o.z., právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení, které jsou stanoveny prováděcím předpisem, tedy nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč. Dále byly přiznány náklady právního zástupce, a to za tři úkony právní služby po 300 Kč, spolu s třemi režijními paušály po 100 Kč a konečně též DPH 21 %.