10 C 305/2022-19 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím z titulu nesplaceného úvěru. 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný převzal dne 6. 10. 2022 žalobu s výzvou k vyjádření s tím, zda souhlasí, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání s upozorněním, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání souhlasí. V této lhůtě se k věci nevyjádřil, nic proti žalobě nenamítal a ani nenavrhoval nějaké důkazy, proto soud ve věci rozhodl bez jejího projednání. Žalobce s rozhodnutím věci bez na řízení jednání souhlasil již v podané žalobě. 3. Soud ve věci provedl listinné důkazy, bylo zjištěno, že dne 30. 6. 2020 uzavřel právní předchůdce žalobce s žalovaným smlouvu o úvěru [číslo] na jejíž základě obdržel finanční hotovost ve výši 12 000 Kč, kterou převzal v místě svého bydliště, což stvrdil vlastnoručním podpisem smlouvy. Spolu s jistinou se žalovaný zavázal uhradit příslušenství úvěru za dobu jeho trvání ve výši 10 302 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku. Celkově se tak žalovaný zavázal původnímu věřiteli uhradit částku 22 302 Kč, a to v měsíčních splátkách ve výši 1 593 Kč, přičemž splatnost 1. splátky nastala do měsíce od podpisu smlouvy. Splatnost poslední splátky a zároveň celková splatnost závazku připadla na den 30. 8. 2021. Žalovaný na svůj dluh od data uzavření smlouvy uhradil pouze částku 1 600 Kč, o kterou byl žalovaný nárok příslušně ponížen. Závazek ze smlouvy nebyl původním věřitelem zesplatněn, jeho splatnost tak nastala nejpozději ke dni splatnosti poslední předepsané splátky, tj. ke dni 30. 8. 2021. Ode dne 31. 8. 2021 je tedy žalovaný v prodlení s úhradou uvedených částek. Z původního věřitele byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 12. 2021 s účinností k témuž dni, přičemž tato změna byla žalovanému oznámena přípisem původního věřitele ze dne 11. 1. 2022, příslušná smlouva o úvěru a smlouva o postoupení pohledávek, vč. předpisu splátek byly doloženy, a to spolu se souvisejícími doklady. 4. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalobce na základě uvedených skutečností požaduje po žalovaném nesplacenou jistinu ve výši 11 202,61 Kč, nesplacený kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 1 004,26 Kč, nesplacený poplatek za poskytnutí úvěru vč. nesplaceného úroku, nákladů na vyhodnocení úvěru, inkasního poplatku a postoupeného smluvního úroku ve výši 5 456,09 Kč, náklady spojené s vyhodnocením úvěru ve výši 1 034,75 Kč a nesplacený inkasní poplatek ve výši 2 004,29 Kč a dále postoupený smluvní úrok ve výši 414,34 Kč včetně kapitalizovaného zákonného úroku 234,79 Kč, nákladů mimosoudního vymáhání 434 Kč a smluvní pokuty 1 008,23 Kč. 5. Vzhledem k tomu, že byly splněny zákonné podmínky, bylo žalobě v plném rozsahu vyhověno. Soud přitom vycházel především ze smlouvy o úvěru, kterou původní věřitel s žalovaným podepsal dne 30. 6. 2020. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 12. 2021 peněžitou pohledávku vůči žalovanému vyplývající ze smlouvy, která mezi nimi byla uzavřena, došlo ke změně aktivní procesní legitimace, přičemž oznámení o postoupení pohledávky bylo žalovanému zasláno. Žalovaný z části splátky uhradil, pouze ve výši 1 600 Kč, ovšem poté se dostal do prodlení a další částky už neuhradil. Dále též žalobce doložil odeslání předžalobní upomínky i s dokladem o odeslání. 6. Ve smyslu § 1970 o.z. soud přiznal žalobci úroky z prodlení, a to v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen„ a. t.”) za každý ze tří úkonů po 300 Kč, včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 a. t.. Současně byly přiznány náklady spolu s DPH ve výši 21 %. Soud přihlédl ke skutečnosti, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru, který je opakovaně uplatňován týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, kdy předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, přičemž žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení.