12 C 290/2022-23 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobce žádal o přiznání shora uvedených částek, které představují dluh ze smlouvy o zápůjčce, uzavřené dne 8. 11. 2019 žalobcem a žalovaným. Na odůvodnění své žaloby uvedl, že touto smlouvou žalobce poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 7 500 Kč, žalovaný se zavázal tuto částku uhradit spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 1 995 Kč do 19. 12. 2019. Žalobce se dále domáhá přiznání částky 2 500 Kč za 5 zaslaných písemných výzev jako nákladů spojených s uplatněním pohledávky a přiznání smluvní pokuty ve výši 3 749 Kč za období od 20. 12. 2019 do 14. 6. 2022 (ve výši 0,1 % denně z dlužné částky). Právní subjektivita žalobce je doložena výpisem z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze. 2. Žalovaný, ač řádně obeslán, se k jednání bez omluvy nedostavil a soud tedy jednal a rozhodoval v nepřítomnosti žalovaného (§ 101 odst.3 o.s.ř.) 3. Podle § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 občanského zákoníku lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 4. V posuzovaném případě soud zjistil ze smlouvy o zápůjčce, že byla uzavřena dne 8. 11. 2019 mezi žalobcem a žalovaným ohledně poskytnutí zápůjčky ve výši 4 500 Kč, žalovaný se zavázal vrátit uvedenou částku spolu s poplatkem za zápůjčku ve výši 1 170 Kč do 8. 12. 2019. Ve smlouvě bylo sjednáno, že částku zápůjčky žalovaný obdrží bezhotovostně na bankovní účet [číslo] – [bankovní účet]. Z listiny označené„ Dodatek ke smlouvě o úvěru [číslo]“ z 24. 11. 2019 soud zjistil, že je v ní účastníky konstatováno, že dne 8. 11. 2019 spolu uzavřeli smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které žalobce poskytl žalovanému bezhotovostní zápůjčku ve výši 5 500 Kč. Žalobce se v této listině zavázal, že žalovanému navýší bezhotovostní zápůjčku o 2 000 Kč a celková výše zápůjčky tak bude činit 7 500 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit uvedenou částku spolu s poplatkem za zápůjčku ve výši 1 995 Kč do 8. 12. 2019. Žalobce soudu předložil upomínky k úhradě z 2.1.2020 (na částku 11 447 Kč), z 9.1.2020 (na částku 12 194 Kč), z 18.1.2020 (na částku 12 915 Kč), z 2.2.2020 (na částku 13 527 Kč) a předžalobní výzvu k plnění ze 3. 2. 2022. 5. Z uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že žalobce neprokázal poskytnutí tvrzené zápůjčky ve výši 7 500 Kč. Ačkoliv se v předložených listinách hovoří o poskytnutí zápůjčky“ bezhotovostně“, žádný důkaz o tom žalobce soudu nepředložil. Z provedených důkazů pak nevyplývá ani předání předmětné částky v hotovosti. Zápůjčka je kontraktem reálným a bez předání jejího předmětu k uzavření smlouvy o zápůjčce nedojde. Proto soud žalobu, která se opírá o smlouvu, jejíž uzavření nebylo prokázáno, zamítl. 6. V této souvislosti je třeba uvést i to, že v žalobě je tvrzeno uzavření smlouvy o zápůjčce ohledně 7 500 Kč dne 8. 11. 2019, i když ze shora konstatovaných listin jsou zřejmé údaje jiné. Zároveň soud poukazuje také na„ nesrovnalost“ v listinách, které k důkazu žalobce předložil, a to, že smlouva ze dne 8. 11. 2019 se dle dodatku z 24.11 2019 týkala částky 5 500 Kč, ačkoli v této smlouvě je uvedena částka 4 500 Kč. 7. K jednání soudu se žalobce nedostavil a vzdal se tak možnosti být při jednání soudem poučen dle § 118a odst. 3 o. s. ř. 8. Žalovaný měl ve věci plný úspěch, měl by tedy ve smyslu § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení proti žalobci, který ve věci úspěch neměl. Žalovanému však dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly, proto soud rozhodl o nákladech řízení, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.