15 C 153/2022-16 — Okresní soud v České Lípě

Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 4 118,71 Kč. Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 6. 2. 2020 Účastnickou smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] pro telefonní [číslo] dne 2. 1. 2020 Účastnickou smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] pro [právnická osoba]. Nedílnou součástí obou smluv byly Všeobecné podmínky [právnická osoba] [právnická osoba] a Ceník tarifů a služeb. Na základě účastnických smluv se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému veřejně dostupné služby elektronických komunikací, včetně služeb třetích stran a služeb souvisejících a žalovaný se zavázal za tyto služby řádně platit ceny vyúčtované, uvedené v jednotlivých pravidelných vyúčtováních služeb. Žalobkyně poskytla žalovanému k pronájmu zařízení Huawei B525. Žalovaný přestal hradit vyúčtované ceny. Ke dni podání žaloby představuje žalovaná částka ve výši 4 118,71 Kč smluvní pokutu za nevrácení pronajatého zařízení ve výši 4 000 Kč a neuhrazenou částku za pronájem zařízení v celkové výši 118,71 Kč. Konkrétně žalovaná neuhradila následující vyúčtování: 1) vyúčtování služeb [číslo] splatné dne 27. 5. 2020 – částka 30 Kč za pronájem zařízení – pevný internet 2) vyúčtování služeb [číslo] splatné dne 27. 6. 2020 – částka 30 Kč za pronájem zařízení – pevný internet 3) vyúčtování služeb [číslo] splatné dne 27. 7. 2020 – částka 50 Kč za pronájem zařízení – pevný internet a T-mobile TV 4) vyúčtování služeb [číslo] splatné dne 27. 8. 2020 – částka 8,71 Kč za pronájem zařízení – pevný internet 5) vyúčtování služeb [číslo] splatné dne 6. 1. 2021 – částka 4 000 Kč představující smluvní pokutu za nevrácení pronajatého zařízení Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v rámci návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. Žalobkyně prokázala skutková tvrzení uvedená účastnickou smlouvou [číslo] [číslo] vyúčtováním služeb včetně podrobných výpisů [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] výpovědí účastnické smlouvy, ceníkem tarifů a služeb, Všeobecnými obchodními podmínkami [právnická osoba] [právnická osoba], předžalobní výzvou včetně dokladu o odeslání. Ze všeobecných podmínek poskytování služeb elektronických komunikací prostřednictvím mobilních a pevných bezdrátových sítí, které jsou součástí předmětné smlouvy, bylo zjištěno, že účastník je oprávněn objednat si prostřednictvím sítě elektronických komunikací poskytovatele určité zboží nebo službu nabízené smluvním partnerem poskytovatele s tím, že cenu služby třetích stran je účastník povinen hradit poskytovateli. Podle ustanovení § 2 písm. n) zákona [číslo] o elektronických komunikacích, je službou elektronických komunikací služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací. Na základě předložených listinných důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Účastníci uzavřeli smlouvu ve smyslu § 63 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých zákonů (zákon o elektronických komunikacích), v platném znění. Právní posouzení se opírá o ustanovení § 2048 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen„ o. z.“). Nárok na úhradu dlužných plateb nájemného za poskytnuté zařízení vychází z ustanovení § 2201 a násl. o. z. Dlužné částky žalovaný doposud neuhradil, proto soud žalobě vyhověl. Ve smyslu § 1970 o. z. soud přiznal žalobkyni úrok z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 118,71 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.