15 C 203/2022-19 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobce se domáhal zaplacení celkové částky 5 251,23 Kč spolu s příslušenstvím. V žalobě uvedl, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba] smlouvu o úvěru [číslo]. Dle dohody účastníků smlouva byla mezi smluvními stranami považována za uzavřenou v okamžiku, kdy žalovaný připojil na tuto smlouvu o úvěru na jím verifikovaný e-mail, jedinečný autorizační kód, který mu původní věřitel přidělil a zaslal sms zprávou Na základě této smlouvy byla žalovanému na jím uvedený bankovní účet poukázána jistina úvěru ve výši 5 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal splatit původnímu věřiteli spolu s poplatkem za sjednání úvěru a kapitalizovaným smluvním úrokem. Žalovaný se dostal do prodlení v důsledku řádného nesplacení úvěru a původní věřitel byl oprávněn požadovat dlužnou jistinu ve výši 5 000 Kč a poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 2 178 Kč. Žalovaný na úhradu sjednaného úvěru ničeho nezaplatil. Dne 25. 6.2021 byla mezi původním věřitelem a žalobcem uzavřena rámcová smlouva o postoupení pohledávek. Na jejím základě byla dne 13. 1. 2022 uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, které se stalo účinným ke dni 14. 1, 2022, kdy byla uhrazena kupní cena. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena dne 18. 1. 2022. Žalobce se domáhá úhrady následujícího plnění: nesplacené jistiny ve výši 5 000 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 2 178 Kč, postoupeného smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků ve výši 1 800 Kč za období od 15. 11. 2020 do 15. 11. 2021, který byl vypočten ze smluvní úrokové sazby 36 % ročně; poplatků za odeslání písemných upomínek ve výši 500 Kč, smluvní pokuty ve výši 251,23 Kč a účelně vynaložených nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč. 2. K výzvě soudu žalobce podrobně popsal postup při ověření schopnosti žalovaného splátácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. vycházel z údajů uvedených žalovaným o jeho poměrech, měsíčních příjmech a výdajích. 3. Žalovaný se k ústnímu jednání bez omluvy nedostavil a k žalobě se nevyjádřil. Předvolání k ústnímu jednání společně s žalobou jí bylo doručeno do vlastních rukou dne 3. 10. 2022. Soud jednal a rozhodoval v nepřítomnosti žalovaného a podle důkazů založených ve spise, a to v souladu s § 101 odst. 3 o.s.ř. a 120 odst. 2 o.s.ř. 4. Podle § 2395 OZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 6. Žalobce soudu prokazoval svá skutková tvrzení v žalobě smlouvou o spotřebitelském úvěru [číslo] [číslo] ze dne 15.10.2020, výzvou k úhradě, listinou prokazující čerpání úvěru, dokladem o verifikační platbě, předžalobní upomínkou včetně poštovního podacího archu, smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 25.6.2021 a dílní smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13.1.2022, oznámení o postoupení pohledávek z 18.1.2022 včetně podacího poštovního archu, potvrzení o realizované úplatě za postoupené pohledávky. 7. Soud dospěl k závěru, že uzavřenou smlouvu lze hodnotit jako platně uzavřenou, pokud jde o poskytnutí zápůjčky a sjednaný úrok. Soud shledal, že sazba 36 % ročně není nepřiměřenou sazbou a nárok je v souladu s hmotným právem tedy 2390 OZ. S ohledem na výši poskytnutého úvěru soud považuje přezkoumání úvěruschopnosti žalovaného za dostačující. Soud tedy uložil žalovanému povinnost k úhradě dlužné jistiny 5 000 Kč. Pokud jde o dlužný úrok z půjčky soud postupoval dle ustanovení § 122 odst. 3 zák. 257/2016 o spotřebitelském úvěru. Soud tedy přiznal žalobci úrok v sazbě 36 % z 5 000 Kč pouze za období 90 dnů po splatnosti (do 13. 2. 2021 v kapitalizované výši 448,70 Kč a za období od 14. 2. 2021 byl přiznán úrok pouze ve výši odpovídající sazbě zákonného úroku z prodlení, tj. 8 25 % ročně z částky 5 000 Kč, tj. v kapitalizované výši ke dni 15. 1. 2021, tj. 724,40 Kč, tj. celkem 1 173,10 Kč Soud dále shledal platným ujednání o smluvní pokutě v v souladu s § 2048 OZ, s uložil žalovanému povinnost uhradit smluvní pokutu ve výši 251,23 Kč, kdy tato částka nepřevyšuje limit dle § 122 odst. 3 zák. 257/2016 o spotřebitelském úvěru. Nakonec soud shledal důvodným nárok na úhradu upomínky, jejíž text žalobce předložil, a to ve výši 50 Kč, která v podstatě odpovídá nákladů na vyhotovení upomínky a její odeslání. 8. Ve výroku II. soud zamítl nárok žalobce na úhradu zbývající výše kapitalizovaného úroku z půjčky ve výši 629,90 Kč s odkazem na shora uvedené odůvodnění a znění § 122 odst. 3 zák. o spotř. Soud zamítl nárok žalobce na úhradu poplatku ve výši 2 178 Kč. Ujednání o poplatku dle názoru soudu neplatné, protože se zjevně příčí dobrým mravům, jak je uvedeno v citovaném § 580 OZ. Krom jiného soud spatřuje v rozpor s dobrými mravy ve výši těchto poplatků. Pokud by poplatky měly představovat výši nějakých účelně vynaložených nákladů na administrativní zpracování, měly by být nějak specifikovány a doloženy. Jak je soudu známo ze své úřední činnosti, tedy z jiných žalob uplatňovaných žalobcem v obdobných věcech, tak výše takových poplatků je v každém jednotlivém případě různá, zřejmě se odvíjí od výše půjčené částky. Za této situace nelze dovodit, že by se poplatky byly stanoveny podle faktických nákladů vynaložených na administrativní činnost či provádění hotovostního inkasa. Dále soud upozorňuje, že ve smlouvě byl sjednán poplatek ve výši 1 015,02 Kč. Ujednání o navýšení poplatku při překročení doby splatnosti soud považuje za neplatné, protože se jedná o administrativní poplatek za sjednání úvěru, který by měl představovat náklady vynaložené v souvislosti s uzavřením smlouvy a nemohou tedy plnit úlohu nějaké majetkové sankce. Navíc soudu není ani jasné, z jakého titulu žalobce požaduje částku 2 178 Kč, která převyšuje i poplatek uvedený ve smlouvě ve výši 2 030,05 Kč. Pokud jde o poplatek za upomínku ve výši 500 Kč, tak takový poplatek není uveden ani v podmínkách poskytovatele úvěru, kde se hovoří o poplatku 50 Kč za odeslaný dopis. Soud tedy nárok na poplatek za odeslání upomínky ve zbývající výši 450 Kč zamítl. Pokud jde o náklady s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč, jedná se dle ceníku o náklady spojené s návštěvou zástupce věřitele v domácnosti dlužníka. Soudu nebyl předložen žádný důkaz o tom, že by se taková návštěva uskutečnila- 9. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o.s.ř. Soud dospěl k závěru, že předmětem řízení je úhrada dlužné jistiny 5 000 Kč a dále poplatku ve výši 2 178 Kč, který je samostatným nárokem a nikoli příslušenstvím žalovaných pohledávek. Předmět řízení tedy činí částku 7 718 Kč. Soud tedy vypočetl, že žalobce byl procesně úspěšný v rozsahu 86 % a po započtení procesního úspěchu žalovaného v rozsahu 14 %, má žalobce nárok na náhradu nákladů řízení v rozsahu 72 % Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 524 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900Kč Kč ve výši 189 Kč. Žalobci bylo přiznáno 72 %, tj. částka 1 072 Kč.