15 C 45/2022-13 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobce se domáhal zaplacení částky 13 792,01 Kč spolu s úrokem z úvěru a zákonným úrokem z prodlení. V žalobě uvedl, že jeho právní předchůdce společnosti [právnická osoba] s žalovaným dne 19. 10. 2017 uzavřel smlouvu o úvěru [číslo] na základě které žalovaný obdržel finanční hotovost 15 000 Kč, kterou převzal v místě svého bydliště, což stvrdil vlastnoručním podpisem smlouvu. Zároveň se zavázal uhradit příslušenství úvěru za dobu jeho trvání ve výši 12 272 Kč, spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku. Žalovaný se zavázal poskytnutou částku splatit v měsíčních splátkách po 1 948 Kč, kdy splatnost poslední splátky připadá na den 19. 12. 2018. Dále žalobce doplnil, že smlouva byla uzavřena na základě žalovaným vyplněné žádosti o úvěr, do které uvedl základní údaje o jeho osobě a finanční situaci, jakými jsou údaje o zaměstnání, ostatních finančních závazcích, výši měsíčních příjmů, výši měsíčních výdajů. S ohledem na výši příjmů původní věřitel vyhodnotil žalovaného způsobilým ke splácení úvěru. Žalovaný však sjednanou částku neuhradil řádně a včas. Uhradil pouze částku 14 550 Kč, která odpovídá 7 řádně uhrazeným splátkách. Tato částka byla započtena ve výši 7 680,99 Kč na úhradu jistiny a ve výši 7 319,01 Kč na úhradu sjednaného příslušenství. Původní věřitel postoupil pohledávku za žalovaným na žalobce, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 7. 2021 s účinností k témuž dni. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena dopisem ze dne 5. 8. 2021. Žalobce se domáhá zaplacení jistiny ve výši 7 319,01 Kč, nesplaceného kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 349,95 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 3 147,97 Kč, nákladů na vyhodnocení úvěru 645,88 Kč, inkasního poplatku 1 259,19 Kč, smluvního úroku za období od 20. 12. 2018 do 11. 6.2021 v kapitalizované výši 2 719,06 Kč (vypočteno za uvedené období v sazbě 15 % ročně z částky 7319,01 Kč; zákonného úroku z prodlení za období od 20. 12. 2018 do 11. 6.2021 v kapitalizované výši 1 631,44 Kč (9 % z částky 7 319,01 Kč za uvedené období). Dále se domáhá nákladů mimosoudního vymáhání v celkové výši 473 Kč (1x obyčejný dopis 39 Kč, 2 x osobní návštěva po 2017 Kč). Nakonec žalobce uplatnil nárok na úhradu smluvní pokuty ve výši 6 000 Kč, vypočtené dle smluvního ujednání ve výši 01 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. 2. Žalovaný se k ústnímu jednání bez omluvy nedostavil a k žalobě se nevyjádřil. Předvolání k ústnímu jednání společně s žalobou bylo žalovanému doručeno s účinky doručení ke dni 14. 3. 2022. Soud jednal a rozhodoval v nepřítomnosti žalovaného a dle obsahu listinných důkazů ve spisu v souladu s § 101 odst. 3 o.s.ř. a § 120 odst. 2 o.s.ř. 3. Žalobce prokazoval svá skutková tvrzení listinnými důkazy, a to žádostí o úvěr ze dne 8. 10. 2017, smlouvou o úvěru ze dne 19. 10. 2017, kopií formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 7. 2021, přílohou smlouvy, oznámením o postoupení pohledávky, poštovním podacím archem, potvrzením o úplatě za postoupené pohledávky, výpisem úkonů mimosoudního vymáhání, dopisem ze dne 17. 8. 2021 a kopiemi dopisů žalovanému, předžalobní upomínkou ze dne 18. 10. 2021 a poštovním podacím archem z téhož data. 4. Podle § 2395 občanského zákoníku dle zákona 89/2012 Sb. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 6. Podle § 86 odst. 2 zák. o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 7. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 8. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 9. Na základě předložených listinných důkazů má soud za zjištěné, že právní předchůdce žalobce (společnost [právnická osoba]) uzavřel s žalovaným dne 19- 10. 2017 smlouvu o úvěru shora uvedeného čísla, na základě které právní předchůdce žalovaného vyplatil v hotovosti finanční prostředky ve výši 15 000 Kč. Dle formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, který tvoří součást smlouvy o úvěru, se žalovaný zavázal vrátit finanční prostředky do 19. 12. 2018 a dále se zavázal v případě opožděné platby uhradit věřiteli mimo jiné úrok z prodlení v zákonné výši a smluvní pokutu ve výši 0,1% za každý den prodlení. Smlouva včetně formuláře je žalovaným vlastnoručně podepsána. Pohledávka za žalovaným byla předchozím věřitelem postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 7. 2021 na žalobce a postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. 10. V tomto případě žalovaná sice tvrdila, že v rámci zkoumání úvěruschopnosti vycházela z informací žalovaného o jeho poměrech, ovšem již nepředložila žádné důkazy k tomu, z jakých dokumentů vycházela při hodnocení úvěru, zejména potvrzení o výši příjmů, výpisy z účtů, informace z veřejně dostupných registrů. Soudu je z jeho úřední činnosti známo, že proti žalovanému bylo v letech 2013 - 2014 vedeno několik exekucí. Tyto informace musely být jistě zřejmé z evidence dlužníků, vedené peněžními ústavy, seznamu exekucí apod. Soud tedy dospěl k závěru, že žalobce neprokázal, že jeho právní předchůdce společnost [právnická osoba] řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru. Z tohoto důvodu soud považuje smlouvu o úvěru [číslo] ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru za neplatnou. Tato neplatnost je ve smyslu § 588 o. z. neplatností absolutní, neboť takový postup odporuje zákonu a i zcela zjevně narušuje veřejný pořádek, když pomíjí požadavek na ochranu spotřebitele (viz. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 217/2018 ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 201/2018 ze dne 20. 3. 2019, rozhodnutí Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019). 11. Dle § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru tak má žalobkyně nárok pouze na vrácení jistiny, tj. nárok na vrácení toho, co bylo žalované skutečně poskytnuto, po odečtení přijatých plateb od žalovaného, a to z titulu bezdůvodného obohacení v souladu s § 2991 odst. 1 o.z. V tomto případě žalovanému bylo poskytnuto 15 000 Kč a zaplatil věřiteli částku 14 550 Kč dle skutkového tvrzení žalobce. Proto soud žalobci přiznal částku 450 Kč a dále ve smyslu § 1970 o. z. úrok z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Za období od 20. 2. 2018 do 11. 6. 2021 soud přiznal kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 100,40 Kč a dále od 20. 7. 2022 (shodně s žalobním návrhem) zákonný úrok z prodlení v sazbě 9 % ročně z částky 450 Kč, a to až do zaplacení. 12. Soud s ohledem na shora uvedené důvody zamítl nárok žalobce na úhradu zbývající části jistiny, a zákonného úroku z prodlení, převyšující nárok z částky 450 Kč. Dále soud zamítl nárok na úhradu úroku z úvěru a smluvní pokuty, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. Pokud soud shledal uzavřenou smlouvu o úvěru za absolutně neplatnou, není možné přiznat další nároky jako je sjednaným úrok či smluvní pokuta a poplatky za vymáhání pohledávky. 13. V tomto řízení měl převážný procesní úspěch žalovaný, kterému ovšem žádné náklady řízení nevznikly. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.