48 C 459/2021-48 — Okresní soud v České Lípě

Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit ji 10 500 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že účastníci uzavřeli [datum] nájemní smlouvu k bytu [číslo] ([anonymizováno]) ve [anonymizována dvě slova] na adrese [adresa], na dobu určitou a to od [datum] do [datum] za sjednané nájemné 9 000 Kč měsíčně a zálohy na služby ve výši 900 Kč měsíčně. Předmět nájmu byl žalobkyní jako nájemkyní odevzdán žalovanému 28. 9. 2021. Žalobkyně požaduje vrácení přeplatku nájemného za měsíc říjen 2021 a dva dny měsíce září 2021 a úrok ze složené kauce 18 000 Kč. Žalovaný tvrdil, že nájem trval do konce října 2021, neboť nájemkyně nesplnila podmínku oznámit ukončení nájmu 1 měsíc předem. Účastníci byli vyzváni k doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů potřebných k prokázání všech sporných tvrzení o ukončení nájmu, zúčtování jistiny 18 000 Kč, přeplatků a nedoplatků energií. Žalovaný předložil po této výzvě korespondenci s advokátkou žalobkyně a rukou psané vyúčtování, k němuž žalobkyně v replice namítla, že není řádné, když z něj nejsou zřejmé podklady, z nichž toto vyúčtování vychází, a zároveň předložila předávací protokol z [datum] o předání bytu novému nájemníku. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Nájemní smlouva k bytu [číslo] ([anonymizováno]) ve [anonymizována dvě slova] na adrese [adresa], ze dne [datum] byla uzavřena na dobu určitou a to od [datum] do [datum], s tím, že v č.l. 2 bodě b je sjednána možnost prodloužení o další 3 měsíce. Ujednání v tomto bodě si vzájemně odporují, tedy neoznámí-li nájemce měsíc předem, že nemá zájem o pokračování, smlouva se o měsíc prodlouží, ale prodloužení musí být písemné, podepsané oběma stranami, jinak je smlouva ukončena dnem, do kterého je smlouva sjednána. Nájemné bylo sjednáno ve výši 9 000 Kč měsíčně, jistina byla složena při podpisu nájemní smlouvy ve výši 18 000 Kč. Z předávacího protokolu mezi žalobkyní a žalovaným soud zjistil, že k předání bytu, odečtu elektroměru a vodoměru, a předání klíčů došlo ze strany žalobkyně [datum]. Z předávacího protokolu mezi žalovaným, jako pronajímatelem, a [jméno] [příjmení], jako nájemcem, bylo zjištěno, že k předání bytu [číslo] ([anonymizováno]) ve [anonymizována dvě slova] na adrese [adresa], došlo [datum], kdy stav elektroměru i vodoměru odpovídá stavu na předávacím protokole s žalobkyní z [datum]. Podle ustanovení § 2292 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. Opustí-li nájemce byt takovým způsobem, že nájem lze bez jakýchkoli pochybností považovat za skončený, má se byt za odevzdaný ihned. Podle ustanovení § 2295 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá. Podle ustanovení § 2254 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, při skončení nájmu pronajímatel vrátí jistotu nájemci; započte si přitom, co mu nájemce případně z nájmu dluží. Nájemce má právo na úroky z jistoty od jejího poskytnutí alespoň ve výši zákonné sazby. Soud se zabýval otázkou, zda je oprávněný požadavek žalobkyně na vrácení částky 10 500 Kč s příslušenstvím a úroku z jistoty. Na základě provedených důkazů dospěl k závěru, že s ohledem na skutečnost, že nedošlo k písemnému prodloužení smlouvy, byl nájem ukončen ke dni 31. 8. 2022, jak bylo sjednáno ve smlouvě. V ten den měla žalobkyně byt žalovanému odevzdat. S ohledem na skutečnost, že byt odevzdala až 28. 9. 2021 má žalovaný právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného až do tohoto dne (§ 2295o.z.) O zaplacení úroku z jistoty soud rozhodl podle § 2254 o.z, Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 22 085,63 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 500 Kč sestávající z částky 1 540 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne 8. 10. 2021, z částky 1 540 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 12. 10. 2021, z částky 1 540 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 10. 12. 2021, z částky 1 540 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 16. 6. 2022, z částky 1 540 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 22. 6. 2022, z částky 1 540 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 18. 7. 2022, z částky 1 540 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 15. 9. 2022 a z částky 1 540 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 21. 9. 2022 včetně osmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 2 706,14 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 22. 6. 2022 náhrada 1 353,07 Kč za 136 ujetých km v částce 953,07 Kč (47,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 116/2022 Sb. při průměrné spotřebě 4,9 l /100 km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 116/2022 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 21. 9. 2022 náhrada 1 353,07 Kč za 136 ujetých km v částce 953,07 Kč (47,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 237/2022 Sb. při průměrné spotřebě 4,9 l /100 km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 237/2022 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 17 426,14 Kč ve výši 3 659,49 Kč. Soud žalobkyni nepřiznal náhradu nákladů za jednání s protistranou před podáním žaloby, vyjma předžalobní upomínky, kdy je toho názoru, že tyto úkony jsou u takto právně a skutkově jednoduché věci součástí úkonu převzetí a příprava věci.