51 C 307/2022-22 — Okresní soud v České Lípě

Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu (dále jen„ žaloba“), který byl soudu doručen dne 16. 3. 2022, se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 1 145 Kč s příslušenstvím jako příspěvku placeného vlastníkem popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalovaný coby vlastník/provozovatel neměl od 19. 1. 2021 do 31. 1. 2021 k osobnímu vozidlu se zdvihovým objemem válců motoru od 1 850 cm³ do 2 500 cm³, [registrační značka] sjednáno pojištění odpovědnosti, byť je tato povinnost stanovena § 5 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. Žalovaný neměl k výzvě žalobkyně ničeho zaplatit. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v rámci návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46a o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. Podle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, nestanoví-li tento zákona jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění podle tohoto zákona po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Podle § 4 odst. 1 téhož zákona vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit [anonymizováno] příspěvek za porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle § 4 odst. 2 cti. Zákona při určení osoby povinné se má za to, že a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Podle § 4 odst. 3 cit. zákona výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle § 4 odst. 4 cit. zákona osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit [anonymizováno] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Podle § 4 odst. 5 cit. zákona výše denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů [anonymizováno] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Z provedeného dokazování (výzva k úhradě příspěvku nepojištěných, upomínky k úhradě, předžalobní výzva s dokladem o odeslání, zpráva z evidence vozidel, kupní smlouva, doklady o doručení) soud zjistil, že v době od 19. 1. 2021 do 31. 1. 2021 byl jako vlastník/provozovatel vozidla [registrační značka], VIN [anonymizováno], tovární značka [anonymizováno], evidována paní [jméno] [příjmení]. Soud současně zjistil, že dne [datum] pan [jméno] [příjmení] vlastnické právo k předmětnému osobnímu vozidlu převedla na žalovaného. K předmětnému vozidlu nebylo v době od 19. 1. 2021 do 31. 1. 2021 sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve smyslu § 1 odst. 2 cit. zákona. Žalobkyni proto vznikl nárok na příspěvek podle § 4 odst. 1 cit. zákona za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 cit. zákona. Uvedená povinnost stíhá vlastníka či provozovatele vozidla, v řízení bylo prokázáno, že vlastníkem vozidla je na základě doložené kupní smlouvy ze dne [datum] žalovaný, nikoliv v registru silničních vozidel zapsaný paní [jméno] [příjmení]. Je proto povinností žalovaného uhradit příspěvek žalobkyni jako osoba povinná k zaplacení příspěvku, a to ve výši, která odpovídá součinu počtu dní, kdy nebylo vozidlo řádně pojištěno podle § 1 odst. 2 cit. zákona, a denní sazby stanovené vyhláškou Min. finance pro daný typ vozidla, v daném případě se jedná o denní příspěvek ve výši 65 Kč (§ 2 odst. 1 písm. h) vyhl. č. 205/1999 Sb.) a počet dní 13. Žalobkyni proto vznikl nárok na zaplacení příspěvku ve výši 845 Kč a stejně tak podle § 4 odst. 4 ve spojení s § 2a vyhl. č. 205/199 9 Sb. nárok na zaplacení nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč. Soud proto žalobě vyhověl v plném rozsahu, neboť je po právu, včetně požadovaného úroku z prodlení (§ 1970 o. z.), protože žalovaný je v prodlení s úhradou příspěvku a s ním spojených nákladů. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 145 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.