10 C 255/2023-15 — Okresní soud v České Lípě

1. Dne 13. 12. 2022 došel zdejšímu soudu návrh, kterým se žalobce domáhal po žalované [celé jméno žalované] zaplacení částky 11 190 Kč se zákonným úrokem z prodlení a náhrady nákladů řízení ve výši 2 252 Kč. V návrhu je uvedeno, že žalovaná uzavřela dne 20. 8. 2007 s právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba] smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž základě byly poskytnuty žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, které převzala hotově v den uzavření smlouvy, podle této smlouvy se zavázala vrátit původnímu věřiteli 25 440 Kč, tj. půjčku ve výši 15 000 Kč a souhrnný poplatek ve výši 10 440 Kč. Půjčka měla být splácena v hotovosti v 53 pravidelných týdenních splátkách do rukou pověřené osoby, při nesplnění povinnosti uhrazení splátky měl podle smlouvy původní věřitel právo požadovat uhrazení celé zbylé částky půjčky včetně souhrnného poplatku, a to v nejbližším termínu pro výběr týdenní splátky. Smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána, tedy po uplynutí 53 týdnů od data podpisu tedy 25. 8. 2008. Žalobce dále uvedl, že od právního předchůdce neobdržel informace o datech a výši jednotlivých úhrad žalované na její dluh, pouze celkovou výši úhrad ve výši 14 250 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015 uzavřené mezi původním věřitelem a [právnická osoba] [anonymizováno] došlo s účinností k 1. 7. 2015 k postoupení pohledávky, jež následně byla postoupena další smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018 na žalobce. Smlouva nabyla platnosti a účinnosti dne 24. 8. 2018, kdy žalovaná byla o změně vždy informována přípisem. Z uvedených skutečností dovozuje žalobce svou aktivní procesní legitimaci. Naposledy upomínal žalobce žalovanou před podáním žaloby přípisem ze dne 18. 11. 2022, jenž byl současně předžalobní výzvou. 2. K dnešnímu jednání se právní zástupce omluvil a souhlasil s rozhodnutím soudu v nepřítomnosti i za žalobce. Žalovaná se k jednání nedostavila, ačkoliv byla o konání dnešního jednání vyrozuměna v souladu s o.s.ř. vyvěšením. 3. Ze smlouvy o půjčce uzavřené mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobce dne 20. 8. 2007 vyplývá, že si žalovaná od právního předchůdce žalobce půjčila částku 15 000 Kč a zavázala se v souvislosti s touto půjčkou uhradit i souhrnný poplatek v částce 10 440 Kč, tedy celkem 25 440 Kč. Půjčka byla se splatností 53 týdnů. Celková splatnost závazku připadla na den 25.8.2008, přičemž žalovaná půjčku včetně sjednaného příslušenství nesplatila řádně a včas, kdy uhradila pouze částku 14 250 Kč a od 26. 8. 2008 je v prodlení s úhradou částky 11 190 Kč, přičemž od té doby nic neuhradila. 4. Dle § 2390 nyní platného občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o.z., při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky ve smyslu § 1970 tohoto zákoníku. Obdobná ustanovení měl i dříve platný občanský zákoník [číslo] Sb.. 5. Po přezkoumání listinných důkazů soud dopěl k závěrům, že bylo nepochybně prokázáno, že žalovaná uzavřela smlouvu o půjčce s právním předchůdcem žalobce, na jejímž základě převzala v hotovosti částku 15 000 Kč, kterou se zavázala spolu se souhrnným poplatkem ve výši 10 440 Kč, jenž představoval smluvně sjednané příslušenství pohledávky, zaplati ve splátkách nejpozději do 25.8.2008, žalovaná však uhradila pouze částku 14 250 Kč, přičemž na souhrnný poplatek byla započtena částka 10 440 Kč a na jistinu pohledávky 3 810 Kč. Žalovaná je tak od 26.8.2008 v prodlení s úhradou částky 11 190 Kč, jež představuje zůstatek původní pohledávky. Z těchto důvodů bylo žalobě v plném rozsahu vyhověno. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen„ a. t.”) za každý ze tří úkonů po 300 Kč, včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 a. t.. Současně byly přiznány náklady spolu s DPH ve výši 21 %. Soud přihlédl ke skutečnosti, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru, který je opakovaně uplatňován týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, kdy předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, přičemž žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení.