10 C 38/2023-26 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobou podanou dne 17. 10. 2022 se žalobkyně domáhá na žalovaném zaplacení částky 15 072 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne 18. 11. 2021 uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které mu byla poskytnuta částka ve výši 13 000 Kč, která byla zaslána na účet, který žalovaný uvedl při uzavírání smlouvy. Úvěr spolu s poplatky byl splatný do 30 dnů od jeho poskytnutí, přičemž žalovaný se zavázal k úhradě celé dlužné částky a dále poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 429 Kč. Žalovaný si dále zavázal uhradit poplatky za další sjednané služby, konkrétně za expres výplatu poplatek ve výši 199 Kč, službu bezpečná splátka za poplatek ve výši 99 Kč a [anonymizována dvě slova] za poplatek ve výši 49 Kč. Žalovaný si také několikrát prodloužil splatnost úvěru o 30 dní, tzv. korunovým odkladem, za poplatek ve výši 1 287 Kč a za 637 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení a úvěr nesplatil řádně a včas, na jistinu uhradil pouze částku 1 937 Kč. Ke dni podání žaloby činila pohledávka částku 15 072 Kč, přičemž se sestávala z neuhrazené jistiny ve výši 11 063 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 429 Kč, poplatku za expres výplatu ve výši 199 Kč, poplatku za bezpečnou splátku ve výši 495 Kč, poplatku za [anonymizována dvě slova] ve výši 245 Kč, poplatku za prodloužení splatnosti„ korunovým odkladem“ ve výši 1 272 Kč a poplatku za prodloužení splatnosti desetiprocentním odkladem ve výši 637 Kč, účelně vynaložených nákladů ve výši 400 Kč a smluvních pokut v celkové výši 332 Kč. Příslušenství pak představuje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 99,09 Kč za období od 26. 9. 2022 do 13. 10. 2022 a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % z částky 15 072 Kč od 14. 10. 2022 do zaplacení. Předžalobní výzva byla žalovanému zaslána dne 26. 8. 2022, ani poté však nedošlo k úhradě dluhu. 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Žalobkyně tak učinila již v podané žalobě, žalovaný byl v tomto směru poučen v rámci výzvy, aby se vyjádřil k žalobě, která mu byla doručena v souladu s o.s.ř. vyvěšením, přičemž byl současně upozorněn, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Vzhledem k tomu, že smlouva účastníků byla uzavřena za účinnosti občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.), aplikoval soud na posouzení dané věci právě ustanovení toho zákoníku a dále pak ustanovení zákona č.257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. 4. Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 5. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 6. Provedeným dokazováním soud zjistil, že mezi žalovaným a žalobkyní byla dne 18. 11. 2021 uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě se úvěrující společnost zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky a žalovaný se zavázal tyto peněžní prostředky spolu s úrokem, poplatkem za poskytnutí úvěru a dalšími volitelnými poplatky zaplatit v jednorázové splátce a to do 30 dnů od poskytnutí úvěru. Soud rovněž konstatoval informace o úvěru, sazebník poplatků, výpis z bankovního účtu, předžalobní výzvu. Právní zástupce žalobkyně zaslal dne 26. 8. 2022 žalovanému předžalobní výzvu k plnění, kde ho vyzval k zaplacení celkové dlužné částky do 30 dnů ode dne sepsání výzvy, přičemž ho upozornil, že po uplynutí této lhůty začne být částka dále navyšována o zákonný úrok z prodlení a bude zahájeno soudní řízení. Na výzvu žalovaný nereagoval a neuhradil žádnou částku. 7. Lze tedy uzavřít, že žalovanému tak vznikla povinnost vrátit žalobkyní částku ve výši 15 072 Kč, k jejímuž zaplacení soud žalovaného zavázal a to spolu s příslušenstvím, které bylo doloženo, a to v souladu s § 1970 o.z.. 8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř.. Žalobkyně byla ve sporu úspěšná, a proto jí byly náklady přiznány. Ty byly stanoveny na částku 2 252 Kč a představují odměnu za 3 úkony právní služby po 300 Kč (§ 14b odst. 1 vyhlášky č.177/1996 Sb.), 3x režijní paušál po 100 Kč (§14b odst. 5 citované vyhlášky). Byla přiznána rovněž náhrada za DPH 21% a soudní poplatek ve výši 800 Kč.