10 C 437/2022-23 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobou podanou dne 22. 7. 2022 se žalobkyně domáhá na žalovaném zaplacení částky 12 216 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně dne 18. 11. 2021 uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru tzv. [příjmení], na základě které mu byla poskytnuta částka ve výši 10 000 Kč, jež byla zaslána na účet, který žalovaný uvedl při uzavírání smlouvy, ujednány byly také volitelné služby s poplatky, a to za poskytnutí ve výši 330 Kč, za expres výplatu ve výši 199 Kč, za bezpečnou splátku ve výši 99 Kč. Úvěr spolu s poplatky je v souladu se smlouvou splatný třicet dní od poskytnutí, kdy žalovaný si prodloužil splatnost úvěru o 30 dnů tzn. korunovým odkladem, kdy za takové prodloužení je účtován poplatek 990 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou dlužné částky, přičemž žalobcem byl informován o výši dluhu prostřednictvím SMS a emailu, za což mu byly účtovány účelně vynaložené náklady v souladu se smlouvou ve výši 200 Kč. Dále byla žalovanému účtována ke dni 2. 3. 2022 jednorázová smluvní pokuta ve výši 300 Kč, vypočtená jako 3 % z nezaplacené jistiny úvěru. Žalobce eviduje za žalovaným pohledávku ve výši 12 216 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 9 999 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 330 Kč, poplatku za expres výplatu ve výši 199 Kč, poplatku za bezpečnou splátku ve výši 198 Kč, poplatku za prodloužení splatnosti 990 Kč, účelně vynaložených nákladů ve výši 200 Kč a smluvních pokut ve výši 300 Kč. Příslušenství pak představuje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 98,31 Kč za období od 27. 6. 2022 do 21. 7. 2022 a zákonný úrok z prodlení z částky 12 216 Kč od 22. 7. 2022 do zaplacení ve výši 11,75 %. 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Žalobkyně tak učinila již v podané žalobě, žalovaný byl v tomto směru poučen v rámci výzvy, aby se vyjádřil k žalobě, která mu byla doručena dne 13. 1. 2023, přičemž byl současně upozorněn, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Vzhledem k tomu, že smlouva účastníků byla uzavřena za účinnosti občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.), aplikoval soud na posouzení dané věci právě ustanovení toho zákoníku a dále pak ustanovení zákona č.257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. 4. Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 5. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 6. Provedeným dokazováním soud zjistil, že mezi žalovaným a žalobkyní byla dne 18. 11. 2021 uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě se úvěrující společnost zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky a žalovaný se zavázal tyto peněžní prostředky spolu s úrokem, poplatkem za poskytnutí úvěru a dalšími volitelnými poplatky zaplatit v jednorázové splátce, a to do třiceti dnů od jeho poskytnutí. Soud rovněž konstatoval informace o úvěru, sazebník poplatků, výpis z bankovního účtu, předžalobní výzvu. Právní zástupce žalobkyně zaslal dne 27. 5. 2022 žalovanému předžalobní výzvu k plnění, kde ho vyzval k zaplacení celkové dlužné částky do 30 dnů ode dne sepsání výzvy, přičemž ho upozornil, že po uplynutí této lhůty začne být částka dále navyšována o zákonný úrok z prodlení a bude zahájeno soudní řízení. Na výzvu žalovaný nereagoval a neuhradil žádnou částku. 7. Lze tedy uzavřít, že žalovanému tak vznikla povinnost vrátit žalobkyni částku ve výši 12 216 Kč, k jejímuž zaplacení soud žalovaného zavázal, a to spolu s příslušenstvím, které bylo doloženo v souladu s § 1970 o.z. 8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně byla ve sporu úspěšná, a proto jí byly náklady přiznány. Ty byly stanoveny na částku 2 252 Kč a představují odměnu za 3 úkony právní služby po 300 Kč (§ 14b odst. 1 vyhlášky č.177/1996 Sb.), 3x režijní paušál po 100 Kč (§14b odst. 5 citované vyhlášky). Byla přiznána rovněž náhrada za DPH 21% a soudní poplatek ve výši 800 Kč.