34 C 21/2023-19 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala po žalovaném zaplacení částky 10 824 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že uzavřela s žalovaným dne 27. 5. 2021 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které se zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky až do výše 6 000 Kč s možností postupného čerpání. Žalovaný čerpal od žalobkyně finanční prostředky dne 27. 5. 2021 ve výši 6 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni půjčenou částku a dále částku ve výši 1 410 Kč představující poplatek za poskytnutí úvěru, poplatek za službu [anonymizována dvě slova] ve výši 110 Kč, poplatek za službu Informační SMS servis ve výši 29 Kč a poplatek za službu [anonymizováno] ve výši 165 Kč. Úvěr byl splatný dnem 26. 6. 2021. Žalovaný žalobkyni neuhradil ničeho. Žalobkyně uvedla, že prověřila úvěruschopnost žalovaného, zejména žalovaného prověřila v registrech NRKI, BRKI, insolvenčním rejstříku, v centrální evidenci exekucí. 2. Soud ve věci nařídil jednání, ke kterému řádně a včas předvolal oba účastníky. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, žalovaný se bez omluvy k jednání nedostavil, proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a vycházel při tom z obsahu spisu a provedených důkazů (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, dále jen„ o. s. ř.“). 3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním [číslo] soud zjistil, že dne 27. 5. 2021 účastníci uzavřeli prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouvu, ve které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 6 000 Kč s možností postupného čerpání a žalovaný se zavázal žalobkyni poskytnuté finanční prostředky vrátit do 26. 6. 2021. Výše RPSN je 1 269,72 % Smlouva je žalovaným podepsána prostřednictvím SMS kódu. Totožnost žalovaného při sjednávání smlouvy byla ověřena z občanského průkazu. Z přehledu bankovních transakcí soud zjistil, že dne 27. 5. 2021 žalobkyně žalovanému zaslala na bankovní účet č. č. [bankovní účet] vedený u [právnická osoba] částku 6 000 Kč. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti u společnosti [právnická osoba] soud zjistil, že žalovaný uvedl, že žije sám, jeho čistý měsíční příjem činí 13 120 Kč, výdaje dosahují částky 8 860 Kč a disponibilní příjem činí 3 700 Kč. Dále soud provedl důkaz sazebníkem poplatků, všeobecnými obchodními podmínkami žalobkyně a údaji o poskytovateli spotřebitelského úvěru. Z výzvy a podacího lístku soud zjistil, že žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky dopisem ze dne 25. 8. 2022 zaslaným na adresu [adresa žalovaného]. Z potvrzení [právnická osoba], soud zjistil, že majitelem účtu č. [bankovní účet] byl v květnu 2021 žalovaný a dne 27. 5. 2021 byla na tento účet připsána částka 6 000 Kč. 4. Z předložených listinných důkazů má soud za zjištěné, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 27. 5. 2021 smlouvu o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému částku v celkové výši 6 000 Kč, která byla zaslána na účet žalovaného č. [bankovní účet] vedený u [právnická osoba] Žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni půjčenou částku a dále částku ve výši 1 440 Kč, představující poplatek za poskytnutí úvěru, a to nejpozději do 16. 6. 2021 RPSN činila dle smlouvy 1 269,72 %. Před uzavřením smlouvy o úvěru byl žalovaný dotazován na své majetkové poměry. Z předložených listinných důkazů ovšem nevyplývá, že by žalobkyně skutečně prověřila tvrzené výdaje a tvrzené příjmy žalovaného, že by si v tomto směru vyžádala nějaké doklady, např. výpisy z bankovního účtu či pracovní smlouvu nebo výplatní pásky. Žalovaný úvěr nesplatil řádně a včas, když do dnešního dne žalobkyni ničeho neuhradil. Žalobkyně před podáním žaloby žalovaného vyzvala k úhradě dluhu předžalobní upomínkou. 5. Podle § 580 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „o. z.“) neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 6. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 2399 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. 8. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v tehdy platném znění (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 9. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli„ rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“ 10. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zák. o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Podle § 87 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit. 11. S ohledem na shora uvedené má soud za to, že žalobkyně řádně (tj. s odbornou péčí) nezkoumala úvěruschopnost spotřebitele – žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Žalobkyně v žalobě uvedla, z jakých příjmů a výdajů při posuzování úvěruschopnost žalovaného vycházela, ovšem již neuvedla ani nedoložila, jakým způsobem si tvrzené měsíční výdaje žalovaného a tvrzené měsíční příjmy žalovaného skutečně prověřila, např. vyžádáním pracovní smlouvy, nájemní smlouvy, výplatních pásek, výpisů z bankovního účtu, atp. Soud upozorňuje, že osoba žádající o úvěr má většinou tendenci upravovat svoji příjmovou a výdajovou stránku tak, aby jí úvěr byl poskytnut a je právě na úvěrující společnosti, aby vynaložila odbornou péči a řádně zhodnotila (po předložení dostupných dokladů), zda je žadatel o úvěr skutečně schopen úvěr splácet či nikoliv. 12. Vzhledem k tomu, že žalobkyně nepostupovala v souladu s ustanovením § 86 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru, je důsledkem takového postupu neplatnost úvěrové smlouvy. Tato neplatnos