34 C 238/2023-33 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala po žalované zaplacení částky 12 540 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že uzavřela s žalovanou dne 19. 4. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které se zavázala poskytnout žalované finanční prostředky až do výše 8 200 Kč s možností postupného čerpání. Žalovaná čerpala od žalobkyně finanční prostředky od 19. 4. 2022 do 22. 4. 2022 v celkové výši 8 000 Kč, a to převodem na účet žalované č. [bankovní účet]. Žalovaná se zavázala vrátit žalobkyni půjčenou částku a dále částku ve výši 2 500 Kč představující poplatek za poskytnutí úvěru, poplatek za službu [anonymizováno] ve výši 1 320 Kč, a dále je žalovaná povinna uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 720 Kč. Úvěr byl splatný dnem 18. 6. 2022. Žalovaná však žalobkyni neuhradila ničeho. Žalobkyně uvedla, že prověřila úvěruschopnost žalované na základě informací získaných přímo od žalované a dále žalovanou prověřila v registrech NRKI, BRKI, insolvenčním rejstříku, v centrální evidenci exekucí a dalších veřejně dostupných registrech. 2. Soud ve věci nařídil jednání, ke kterému řádně a včas předvolal oba účastníky. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, žalovaná se bez omluvy k jednání nedostavila, proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků a vycházel při tom z obsahu spisu a provedených důkazů (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, dále jen„ o. s. ř.“). 3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním soud zjistil, že dne 19. 4. 2022 účastníci uzavřeli prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouvu, ve které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované finanční prostředky až do výše 8 200 Kč s možností postupného čerpání a žalovaná se zavázala žalobkyni poskytnuté finanční prostředky spolu s poplatky vrátit do 18. 6. 2022 RPSN je 3 112,64 % Smlouva je žalovanou podepsána elektronicky. 4. Z přehledu bankovních transakcí soud zjistil, že ve dnech od 19. 4. 2022 do 22. 4. 2022 žalobkyně žalované zaslala na bankovní účet č. [bankovní účet] částku v celkové výši 8 000 Kč. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti u společnosti [právnická osoba] soud zjistil, že žalovaná uvedla, že její ověřený čistý měsíční příjem činí 17 509 Kč, výdaje dosahují částky 11 600 Kč (bydlení, splátky půjček, ostatní výdaje) a disponibilní příjem činí 8 900 Kč. Dále soud provedl důkaz sazebníkem poplatků a všeobecnými obchodními podmínkami žalobkyně. Z výpisu z běžného účtu žalované za období od 1. 4. 2020 do 16. 3. 2021 bylo zjištěno, že žalované v průběhu tohoto období v mnoha desítkách případů odcházely z jejího účtu platby v průběrné výši 500 Kč [právnická osoba] [obec]. Její pravidelný měsíční příjem tvořila částka od 12 000 Kč do 18 000 Kč od Základní a mateřské školy. Z výzvy ze dne 19. 8. 2022 a ze dne 10. 3. 2023 soud zjistil, že žalobkyně žalovanou opakovaně vyzvala k úhradě dlužné částky dopisem zaslaným na adresu [adresa žalované]. 5. Z předložených listinných důkazů a z tvrzení žalované má soud za zjištěné, že žalobkyně a žalovaná uzavřeli dne 19. 4. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním, na základě které žalobkyně poskytla žalované částku v celkové výši 8 000 Kč, která byla ve dnech od 19. 4. 2022 do 22. 4. 2022 zaslána na účet žalované č. [bankovní účet]. Žalovaná se zavázala vrátit žalobkyni půjčenou částku a dále částku ve výši 2 380 Kč, představující poplatek za poskytnutí úvěru, a to nejpozději do 19. 5. 2022. Splatnost úvěru byla na žádost žalované prodloužena až do 18. 6. 2022 RPSN činila dle smlouvy 3 112,64 %. Před uzavřením smlouvy o úvěru byla žalovaná dotazována na své majetkové poměry. Z předložených listinných důkazů ovšem nevyplývá, že by žalobkyně skutečně prověřila tvrzené výdaje a tvrzené příjmy žalované, že by si v tomto směru vyžádala nějaké doklady, např. pracovní smlouvu nebo výplatní pásky. Žalovaná úvěr nesplatila řádně a včas, když do dnešního dne žalobkyni ničeho neuhradila. Žalobkyně před podáním žaloby žalovanou vyzvala k úhradě dluhu předžalobní upomínkou. 6. Podle § 580 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „o. z.“) neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 7. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 8. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 2399 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. 10. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 6. 2017 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 11. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli„ rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“ 12. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zák. o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 13. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Podle § 87 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit. 14. S ohledem na shora uvedené má soud za to, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně (tj. s odbornou péčí) nezkoumala úvěruschopnost spotřebitele – žalované na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Žalobkyně v žalobě uvedla, z jakých příjmů a výdajů při posuzování úvěruschopnost žalované vycházela, ovšem již neuvedla ani nedoložila, jakým způsobem si tvrzené měsíční výdaje žalované a tvrzené měsíční příjmy žalované skutečně prověřila, např. vyžádáním pracovní smlouvy, nájemní smlouvy, výplatních pásek, atp. Dále z tvrzení žalobkyně nevyplývá, že by žalobkyně před poskytnutím úvěru řádně zkoumala měsíční výdaje žalované a jak žalovaná plní své závazky (ve výpisu o posouzení úvěruschopnosti žalovaná uvedla, že splácí půjčky ve v