34 C 294/2023-17 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala žalobou podanou ke zdejšímu soudu zaplacení částky 14 173 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost [právnická osoba] s žalovaným uzavřela Smlouvu o úvěru [číslo] na základě které společnost [právnická osoba] poskytla žalovanému úvěr ve výši 12 000 Kč převodem na účet, ze kterého byla odeslána verifikační platba. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté finanční prostředky spolu s příslušenstvím do 23. 9. 2022. Žalovaný však sjednanou částku řádně a včas nevrátil, a proto má povinnost zaplatit společnosti [právnická osoba] mimo jiné smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení a paušální náhradu nákladů spojených s vymáháním. [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovaným Rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 8. 12. 2022 ve spojení s přílohou smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 3. 2023 na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován dopisem. Dne 29. 11. 2023 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do smluvní pokuty ve výši 1 956 Kč a co do úroku ve výši 100 Kč. 2. Soud ve věci nařídil jednání, ke kterému řádně a včas předvolal oba účastníky. Žalobkyně se z jednání omluvila, žalovaný se bez omluvy k jednání soudu nedostavil, ani nepožádal o odročení jednání, proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků a vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, dále jen„ o. s. ř.“). 3. Podle § 96 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Podle § 96 odst. 2 věty první o. s. ř. je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až poté, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že žalobkyně vzala žalobu zčásti zpět předtím, než bylo o věci rozhodnuto, soud řízení bez dalšího ve smyslu § 96 odst. 2 věty první o. s. ř. v této části zastavil (výrok I.). 4. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 24. 8. 2022 soud zjistil, že účastníci uzavřeli smlouvu, na základě které žalobkyně žalovanému poskytla úvěr ve výši 12 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit do 23. 9. 2022. Strany se dohodly na smluvní pokutě ve výši 0,1 % z jistiny za každý den prodlení. 5. Z Výpisu z běžného účtu právní předchůdkyně žalobkyně soud zjistil, že dne 24. 8. 2022 odešla z jejího účtu částka ve výši 12 000 Kč na účet žalovaného č. [bankovní účet] pod [variabilní symbol]. Dne 22. 8. 2022 přišla z účtu žalovaného na účet právní předchůdkyně žalobkyně verifikační platba ve výši 0,01 Kč. 6. Z Výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky ze dne 11. 7. 2023 soud zjistil, že žalobkyně za účelem vymáhání pohledávky po žalovaném jednou provedla cestu pověřeného terénního pracovníka na kontaktní adresu žalovaného. 7. Z předžalobní upomínky ze dne 26. 6. 2023 včetně podacího archu soud zjistil, že žalobkyně žalovaného před podáním žaloby opět vyzvala k úhradě dluhu. Výzva byla žalovanému zaslána na adresu [adresa]. 8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8. 12. 2022 ve spojení s přílohou smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 3. 2023 bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla společností [právnická osoba] postoupena na žalobkyni s účinností ke dni 21. 4. 2023. Postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 15. 3. 2023. 9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Podle § 580 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „o. z.“) neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 11. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 12. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 13. Podle § 2399 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. 14. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 15. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli„ rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“ 16. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zák. o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 17. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Podle § 87 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit. 18. S ohledem na shora uvedené má soud za to, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně (tj. s odbornou péčí) nezkoumala úvěruschopnost spotřebitele – žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, resp. že si neověřila úvěruschopnost žalovaného (např. v systému NRKI, SOLUS, vyžádáním dalších dokladů, vyžádáním informace od dalších věřitelů žalovaného, zda žalovaný splácí své závazky řádně a včas, výpisy z bankovních účtů žalovaného, atp.). Dle svého vyjádření ze dne 29. 11. 2023 žalobkyně nedisponuje žádnými doklady a důkazy o posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr. 19. Vzhledem k tomu, že soudu nebyl předložen žádný doklad o tom, že by právní předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalovaného zkoumala v souladu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, má soud za to, že úvěrová smlouva je dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatná. Tato neplatnost je ve smyslu § 588 o. z. n