34 C 42/2023-25 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhá po žalované zaplacení částky 20 044 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost [právnická osoba] (dále jen„ [právnická osoba]“) uzavřela s žalovanou dne 5. 12. 2019 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které [právnická osoba] poskytl žalované v hotovosti finanční prostředky ve výši 13 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit [právnická osoba] půjčenou částku a dále částku ve výši 15 294 Kč (tj. kapitalizované úroky ve výši 6 262 Kč, poplatky ve výši 6 692 Kč), a to v 78 týdenních splátkách po 363 Kč. Žalovaná nehradila splátky řádně a včas. Celkem žalovaná uhradila částku 7 650 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla žalovanou zcela uhrazena, úročí se dlužná jistina úrokem ve výši 25,14 % ročně dle smlouvy o spotřebitelském úvěru, a to od 29. 1. 2022. Pohledávka za žalovanou byla [právnická osoba] postoupena dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 na žalobkyni a postoupení bylo žalované oznámeno. Žalobkyně po žalované kromě dlužné jistiny žádá úrok ve výši 1 749,22 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 186,48 Kč, úrok ve výši 25,14 % ročně z částky 10 480,53 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 480,53 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení. Žalobkyně dále uvedla, že [právnická osoba] před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně prověřil úvěruschopnost žalované. Při posuzování úvěruschopnosti vycházel z údajů poskytnutých zákazníkem (žalovanou) v zákaznické kartě. 2. Soud ve věci nařídil jednání, ke kterému řádně a včas předvolal oba účastníky. Žalobkyně se jednání soudu zúčastnila, žalovaná se bez omluvy k jednání nedostavila, proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované a vycházel při tom z obsahu spisu a provedených důkazů (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, dále jen„ o. s. ř.“). 3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] soud zjistil, že [právnická osoba] uzavřel dne 5. 12. 2019 s žalovanou smlouvu, na základě které žalované poskytl částku 13 000 Kč. Strany si sjednaly za poskytnutí tohoto úvěru poplatek ve výši 12 954 Kč, který tvoří úrok ve výši 6 262 Kč a poplatky ve výši 6 692 Kč). Žalovaná se zavázala splatit celkovou dlužnou částku ve výši 28 294 Kč (13 000 Kč + 12 954 Kč) v 78 týdenních splátkách po 363 Kč RPSN činila u této zápůjčky 183,53 %. Žalovaná úvěrovou smlouvu vlastnoručně podepsala. Žalovaná uhradila částku ve výši 7 650 Kč, která byla započtena částečně na úrok a částečně na poplatky. 4. Ze zákaznické karty soud zjistil, že žalovaná je vdova, žije v nájmu, má středoškolské vzdělání a nemá žádnou vyživovací povinnost. Dále žalovaná uvedla, že její čistý měsíční příjem činí 25 149 Kč, její další měsíční příjem činí 10 000 Kč. Odhadované měsíční výdaje žalované jsou 6 000 Kč a nemá žádnou zápůjčku u jiné společnosti. Žalovaná pracovala jako dietní sestra na hlavní pracovní poměr. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a z oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že [právnická osoba] postoupil dne 28. 1. 2022 na žalobkyni pohledávku za žalovanou a o tomto postoupení byla žalovaná informována oznámením ze dne 30. 1. 2022. Žalované byla zaslána předžalobní upomínka. 6. Podle § 580 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „o. z.“) neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 7. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 8. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 2399 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. 10. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 11. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli„ rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“ 12. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zák. o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 13. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Podle § 87 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit. 14. S ohledem na shora uvedené má soud za to, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně (tj. s odbornou péčí) nezkoumala úvěruschopnost spotřebitele – žalované na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, resp. že si neověřila úvěruschopnost žalované (např. v systému NRKI, SOLUS, vyžádáním dalších dokladů, vyžádáním informace od dalších věřitelů žalované, zda žalovaná splácí své závazky řádně a včas, výpisy z bankovních účtů, nájemní smlouvou, atp.). Žalovaná byl dotazována na své rodinné, pracovní a jiné poměry a tyto informace měly být ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Avšak žádné doklady soudu předloženy nebyly, ze zákaznické karty ani nevyplývá, že by je [právnická osoba] po žalované požadoval (výplatní pásky, apod.). Dále z tvrzení žalobkyně (a soud tuto skutečnost nevyčetl ani ze zákaznické karty) nevyplývá, že by [právnická osoba] před poskytnutím úvěru řádně zkoumal a prověřil další příjmy žalované ve výši 10 000 Kč, kdy není zřejmé, o jaký druh příjmu se jedná, přičemž tento příjem tvoří nezanedbatelnou částku měsíčního rozpočtu. Žalobkyně rovněž blíže nezkoumala měsíční výdaje žalované. 15. Pokud žalobkyně tvrdí, že [právnická osoba] vycházel z údajů poskytnutých žalovanou, soud upozorňuje, že osoba žádající o úvěr má většinou tendenci upravovat svoji příjmovou a výdajovou stránku tak, aby jí úvěr byl poskytnut a je právě na úvěrující společnosti, aby vynaložila odbornou péči a řádně zhodnotila (po předložení dostupných dokladů), zda je