34 C 88/2023-31 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhal po žalovaném určení, že žalovaný byl ke dni 7. 8. 2021 vlastníkem vozidla zn. Renault Laguna, VIN [číslo], [registrační značka], a dále se po žalovaném domáhal zaplacení částky ve výši 7 457 Kč a ve výši 5 082 Kč s odůvodněním, že [územní celek] žalobci vyúčtovalo fakturou [číslo] částku ve výši 7 457 Kč a fakturou [číslo] částku ve výši 5 082 Kč poté, co předmětné vozidlo, jehož vlastníkem je žalovaný, bylo odtaženo a umístěno na odstavném parkovišti. 2. Při jednání soudu žalovaný uvedl, že je pravda, že předmětné vozidlo od žalobce koupil, ale teď vlastníkem není, protože ho prodal svému strýci [jméno] [příjmení] v listopadu 2021. 3. Při jednání soudu vzal žalobce žalobu zpět v té části, ve které se po žalovaném domáhal zaplacení částky v celkové výši 12 542 Kč. Žalovaný se zpětvzetím žaloby v tomto rozsahu vyslovil souhlas. 4. Dle 96 odst. 1 o. s. ř. žalobce může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Dle odst. 2 věty první téhož ustanovení je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu zastaví. Dle odst. 3 téhož ustanovení jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Vzhledem k tomu, že žalobce vzal žalobu zpět v té části, ve které se po žalovaném domáhal zaplacení částky 12 542 Kč a žalovaný se zpětvzetím žaloby v tomto rozsahu souhlasil, soud postupoval podle § 96 odst. 2 o.s.ř. a řízení v rozsahu částečného zpětvzetí zastavil (výrok II.). 5. Z kupní smlouvy (čl. 4-5) soud zjistil, že účastníci uzavřeli dne 7. 8. 2021 smlouvu, jejímž předmětem byl převod vlastnického práva k motorovému vozidlu zn. Renault Laguna, barvy modré metal, [registrační značka], z žalobce na žalovaného za částku 9 000 Kč. Kupní cena byla zaplacena v hotovosti při podpisu smlouvy. Smluvní strany se dohodly, že k převodu vlastnického práva dochází zaplacením kupní ceny. Smlouva je oběma účastníky vlastnoručně podepsána. 6. Z předžalobní výzvy soud zjistil, že dne 24. 11. 2022 vyzval právní zástupce žalobce žalovaného k přepisu předmětného vozidla na městském úřadě – odboru dopravy a k zaplacení částky ve výši 7 457 Kč dle faktury [číslo]. 7. Z faktury [číslo] [číslo] soud zjistil, že [územní celek] vyúčtovalo žalobci dne 17. 10. 2022 částku ve výši 7 457 Kč za odtah předmětného vozidla z křižovatky [ulice] a [ulice] v [obec] a parkovné za období od 6. 9. 2022 do 6. 10. 2022 a dne 8. 3. 2023 částku ve výši 5 082 Kč za skladování předmětného vozidla v období od 1. 2. do 28. 2. 2023. 8. Z faktury [číslo] protokolu (čl. 7) soud zjistil, že dne 6. 9. 2022 bylo předmětné vozidlo odtaženo ze [obec] ul. v [obec] na základě pokynu městské policie. Společnost [právnická osoba] vystavila městu [obec] faktury na částku 7 457 Kč se splatností dne 10. 11. 2022 za odtah předmětného vozidla a parkovné za období od 6. 9. 2022 do 6. 10. 2022. 9. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] a kupní smlouvy soud zjistil, že mezi žalovaným a touto osobou byla následně uzavřena další smlouva, na základě které došlo k převodu vlastnického práva k předmětnému vozidlu z žalovaného na [jméno] [příjmení], a to v listopadu 2021. Soud doplňuje, že dále neodstraňoval rozpory mezi tvrzením žalovaného, že k převodu vlastnického práva došlo na základě písemné smlouvy ze dne 4. 11. 2021 a výpovědí tohoto svědka, který uváděl, že žádnou smlouvu s žalovaným nepodepsal, že k převodu došlo pouze ústně, neboť tyto skutečnosti jsou pro toto řízení již nadbytečné. 10. Podle § 1011 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „o. z.“) vše, co někomu patří, všechny jeho věci hmotné i nehmotné, je jeho vlastnictvím. Podle § 1099 o. z. vlastnické právo k věci určené jednotlivě se převádí už samotnou smlouvou k okamžiku její účinnosti, ledaže je jinak ujednáno nebo stanoveno zákonem. Dle § 2079 odst. 1 o. z. kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Podle § 80 o. s. ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. 11. Na základě provedeného dokazování soud má soud za zjištěné, že dle kupní smlouvy uzavřené mezi účastníky dne 7. 8. 2021 došlo k převodu vlastnického práva k vozidlu zn. Renault Laguna, VIN [číslo], [registrační značka], z žalobce na žalovaného, a to zaplacením kupní ceny ve výši 9 000 Kč v hotovosti, při podpisu smlouvy. Žalovaný nesplnil svou zákonnou a smluvní povinnost a nepřehlásil vozidlo v registru silničních vozidel, a proto je žalobce nadále veden jako vlastník a provozovatel vozidla zn. Renault Laguna, VIN [číslo], [registrační značka], a proto byly na jeho jméno vystaveny faktury [územní celek] za nucený odtah a uskladnění předmětného vozidla za období od 6. 9. 2022 do 6. 10. 2022 a období od 1. 2. 2023 do 28. 2. 2023 v celkové výši 12 542 Kč. 12. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobce ve smyslu § 1099 o. z. ve spojení s § 2079 a násl. o. z. prokázal převod vlastnického práva k vozidlu dnem 7. 8. 2021 na základě kupní smlouvy z téhož dne ze svojí osoby na osobu žalovaného, přičemž žalovaný převod vlastnického práva k tomuto dni ani nezpochybňoval. K obraně žalovaného proti žalobě v tom směru, že již není vlastníkem předmětného vozidla, neboť jej v listopadu 2021 prodal, soud uvádí, že předmětem této žaloby bylo určení vlastnického práva žalovaného ke dni 7. 8. 2021, pokud tedy došlo k dalšímu převodu vlastnického práva na další osobu ([jméno] [příjmení]), tak soud uvádí, že se žalovaný musí domáhat v jiném řízení určení, že není vlastníkem předmětného vozidla a je jím [příjmení] [příjmení], a to od listopadu 2021 dosud. Pro úplnost soud uvádí, že žalobce prokázal v řízení, že na určení vlastnického práva žalovaného má ve smyslu § 80 o. s. ř. naléhavý právní zájem, neboť jsou na jeho osobu vystavovány faktury v souvislosti s vozidlem, jehož vlastníkem již prokazatelně dlouhou dobu (od 7. 8. 2021) není, a proto soud žalobě v této části vyhověl (výrok I.). 13. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 146 odst. 2 větou první o. s. ř. V části, ve které se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení peněžité částky ve výši 12 542 Kč došlo k zastavení řízení, přičemž zastavení řízení zavinil žalobce tím, že vzal žalobu v této části zpět, a to nikoliv pro chování žalovaného. V této části byl tedy žalobce procesně neúspěšný. V části žaloby, ve které se žalobce po žalovaném domáhal určení vlastnického práva k předmětnému vozidlu byl žalobce procesně úspěšný. Tarifní hodnota se v případě neúspěchu určuje dle ustanovení § 8 odst. 1 a. t. (12 542 Kč), v případě úspěchu se tarifní hodnota určuje dle ustanovení § 9 odst. 1 a. t. (10 000 Kč). S přihlédnutím k výši tarifních hodnot soud dospěl k závěru, že poměr úspěchu / neúspěchu účastníků ve věci je v podstatě stejný, a rozhodl tak, že žádný z nich nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.).