35 C 176/2023-12 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení celkové částky 40 668 Kč spolu s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že její právní předchůdce, společnost [právnická osoba], uzavřela dne [datum] s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo]. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku ve výši 31 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. Žalovaný se dále zavázal zaplatit věřiteli kapitalizovaný úrok ve výši 19 572 Kč, odměnu za zpracování zápůjčky 1 500 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 574 Kč. Celkovou dlužnou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 18 měsíčních splátkách po 3 203 Kč. Žalovaný neuhradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne 25. 8. 2021, celkem uhradil dosud pouze 44 903 Kč. Předmětnou pohledávku se všemi právy s ní spojenými společnost [právnická osoba] postoupila žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno písemně dopisem z téhož dne. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení jistiny ve výši 9 821,58 Kč, poplatku ve výši 2 921,42 Kč a úroku za sjednanou dobu trvání smlouvy ve výši 2 303,77 Kč a úroků běžících (úrok ve výši 25,25 % ročně a úrok z prodlení). 2. Žalobkyně dále uvedla, že její právní předchůdce, společnost [právnická osoba], uzavřela dne [datum] s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo]. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku ve výši 49 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. Žalovaný se dále zavázal zaplatit věřiteli kapitalizovaný úrok ve výši 24 233 Kč a odměnu za zpracování zápůjčky a další péči o zákazníka ve výši 22 692 Kč. Celkovou dlužnou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti ve 24 měsíčních splátkách po 3 997 Kč. Žalovaný neuhradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne 25. 8. 2021, celkem uhradil dosud pouze 68 000 Kč. Předmětnou pohledávku se všemi právy s ní spojenými společnost [právnická osoba] postoupila žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno písemně dopisem zaslaným doporučeně. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení jistiny ve výši 18 656,99 Kč a poplatku ve výši 9 268,01 Kč. Dále žalobkyně uplatnila nárok na úhradu dlužného úroku v sazbě 24, 57 % ročně a dlužného zákonného úroku z prodlení v sazbě 11,75 % ročně, oba úroky počítány z dlužné jistiny od postoupení pohledávky do zaplacení. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil žádným způsobem. 4. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání postupem dle ust. § 115a o.s.ř., neboť účastníci neměli proti tomuto postupu námitek. 5. Vzhledem k tomu, že žalovaný zůstal ve sporu pasivní, soud vycházel z žalobkyní předložených listinných důkazů (smlouvy o úvěru, smluvní podmínky, zákaznické karty, smlouva o postoupení pohledávek a seznam pohledávek, oznámení o postoupení pohledávek s dokladem o odeslání, předžalobní výzva s podacím lístkem) a zjistil, že v prvně uvedeném případě dne [datum] byla sepsána mezi žalovaným, jako klentem, a společností [právnická osoba], jako úvěrujícím, smlouva o spotřebitelském úvěru. Právní předchůdce žalobkyně měl na základě této smlouvy poskytnout žalovanému částku ve výši 31 000 Kč v hotovosti. Žalovaný se ve smlouvě zavázal zaplatit poplatek ve výši 26 646 Kč, který je tvořen úrokem ve výši 19 572 Kč, administrativním poplatkem 1 500 Kč a poplatkem za komfortní a flexibilní splácení 5 574 Kč. Splatnost celé částky 57 646 Kč byla sjednána na 18 měsíčních splátek po 3 203 Kč [právnická osoba] ověřila platební schopnost žalovaného na základě pracovní smlouvy, výplatních pásek a prohlášení žalovaného o jeho pohledávkách, nákladech a příjmech. 6. V druhém uvedeném případě byla dne [datum] sepsána mezi žalovaným, jako úvěrovaným, a společností [právnická osoba], jako úvěrujícím, smlouva o úvěru. Právní předchůdce žalobkyně měl na základě této smlouvy poskytnout žalovanému částku ve výši 49 000 Kč v hotovosti. Žalovaný se ve smlouvě zavázal zaplatit poplatek ve výši 46 925 Kč, který je tvořen úrokem ve výši 24 233 Kč a administrativním poplatkem za zpracování případu a další péči o klienta ve výši 22 692 Kč. Splatnost celé částky 95 925 Kč byla sjednána na 24 měsíčních splátek po 3 997 Kč. Platební schopnost žalovaného byla ověřována na základě pracovní smlouvy, výplatních pásek, nájemní smlouvy a prohlášení žalovaného o jeho pohledávkách, nákladech a příjmech. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní následně byla podepsána smlouva o postoupení žalovaných pohledávek. 7. Na základě uvedených zjištění soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci: Mezi žalovaným a společností [právnická osoba] byla uzavřena smlouva o úvěru [číslo]. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že převzal částku 31 000 Kč a zavázal se zapůjčiteli uhradit zpět celkem 57 646 Kč ve splátkách. V druhém uvedeném případě byla mezi žalovaným a společností [právnická osoba] taktéž uzavřena smlouva o úvěru, a to [číslo]. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že převzal částku 49 000 Kč a zavázal se zapůjčiteli uhradit zpět celkem 95 925 Kč ve splátkách. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] a z oznámení o postoupení pohledávky z [datum] bylo zjištěno, že pohledávky přešly na žalobkyni, která tím získala aktivní legitimaci ve sporu. Soud konstatoval také upomínku žalobkyně žalovanému k zaplacení žalované částky ze dne 9. 3. 2023 s poštovním podacím lístkem. 8. Podle § 2395 o.z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst.1 úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního ujednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 9. Na základě uvedených zjištění a citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvy o úvěru, které je nutné posuzovat jako smlouvy spotřebitelské. Soud se nejprve zabýval prvně uvedenou smlouvou (bod 1. odůvodnění). Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému 31 000 Kč a žalovaný měl z titulu úvěru vrátit částku celkem 57 646 Kč. Vzhledem k tvrzení žalobkyně, že žalovaný poslední splátku uhradil dne 25. 8. 2021 a zbylá částka k úhradě činí žalovanou částku (tj. 9 821,58 Kč na jistině a částka 2 921,42 Kč na dlužném poplatku), kterou žalovaný žádným způsobem nesporoval, má soud za to, že na dluh již bylo uhrazeno 44 903 Kč. 10. Soud má ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] za opodstatněný požadavek na zaplacení dlužné jistiny, odpovídající úrok z prodlení a úrok řádný, i poplatek za administrativní zpracování smlouvy ve výši 1 500 Kč. Soud však neshledal důvodným nárok na zaplacení částky 5 574 Kč, která má připadat na úhradu služby komfortního a flexibilního splácení, čímž se rozumí dle podmínek smlouvy výplata úvěru v hotovosti ke dni podpisu smlouvy a možnost hotovostního inkasa jako způsobu úhrady dluhu. Toto ujednání je dle názoru soudu neplatné, protože se příčí dobrým mravům, jak je uvedené v citovaném § 580 o.z. Soud spatřuje rozpor s dobrými mravy ve výši tohoto poplatku a jeho navázání na výplatu úvěrované částky v hotovosti. Jak je soudu známo z jeho úřední činnosti, tedy z jiných žalob uplatňovaných žalobkyní v obdobných věcech, výše takových poplatků je v každém jednotlivém případě různá, zřejmě se odvíjí od výše půjčené částky. Za této situace nelze dovodit, že by poplatky byly stanoveny podle faktických nákladů vynaložených na administrativní činnost výplaty částky v hotovosti či provádění hotovostního inkasa. Lze těžko dovodit, že by se faktické náklady lišily podle výše sjednaných finančních částek řádově o několikatisícové částky. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně, resp. její právní předchůdce takovýmto způsobem obcházel zákon a takto navyšoval své profity ze smlouvy o úvěru, aby znesnadnil spotřebiteli možnost porovnání nákladů půjčky. Pokud by byl souhrnný poplatek považován za kapitalizovaný úrok, dosahoval by 85 %, přičemž takový úrok mnohonásobně převyšuje úrok uplatňovaný bankami při poskytování půjček i úvěrů. Z formulářové smlouvy o úvěru také plyne, že dlužník dostane zapůjčenou částku v hotovosti pouze v případě, kdy se zaváže k úhradě hotovost