35 C 61/2023-32 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobou doručenou soudu dne 12. 4. 2023 se žalobkyně domáhala uložení povinnost platit výživné na zletilou [jméno] [celé jméno žalované], narozenou [datum], k rukám žalobkyně počínaje dnem 1. 2. 2023, a to ve výši 500 Kč každým z žalovaných. V odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že rozsudkem [název soudu], č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], byla nad shora jmenovanou nařízena ústavní výchova, přičemž pro její výkon byla umístěna do [anonymizována dvě slova] [obec]. Jako zletilá se [jméno] [celé jméno žalované] osamostatnila. Žalobkyně vyplácí zletilé opakující se zaopatřovací příspěvek, a to ode dne 31. 1. 2023 ve výši 17 250 Kč měsíčně. Dle § 50u odst. 1 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, náleží-li mladému dospělému zaopatřovací příspěvek, přechází právo mladého dospělého na výživné na [anonymizována dvě slova]. Při jednání soudu dne [datum] žalobkyně doplnila, že [jméno] [celé jméno žalované] bude i v nadcházejícím školním roce pokračovat ve studiu. Dále je jí z její činnosti známo, že žalovaný byl sankčně vyškrtnut ze seznamu uchazečů o zaměstnání, neboť se nedostavoval na dohodnuté schůzky. 2. Žalovaní se k jednání soudu nedostavili, ve věci se nijak nevyjádřili. Soud tedy věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti dle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. 3. Po provedeném dokazování soud učinil následující skutková zjištění: Z rozsudku [název soudu], č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], byla nad [jméno] [celé jméno žalované] nařízena ústavní výchova, přičemž pro její výkon byla umístěna do [anonymizována dvě slova] [obec], a to na dobu tří let. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. Z rozhodnutí [anonymizována dvě slova] [země] – [anonymizováno] [pobočka], Kontaktní pracoviště [obec], ze dne [datum], bylo zjištěno, že [jméno] [celé jméno žalované], byla přiznána dávka zaopatřovacího příspěvku opakující se ve výši 17 250 Kč měsíčně ode dne 31. 1. 2023. Z přehledu vyplacených dávek plyne, že za kalendářní rok 2023 bylo jmenované vyplaceno celkem 122 710 Kč. Z potvrzení o studiu ze dne [datum] bylo zjištěno, že [jméno] [celé jméno žalované], je studentkou denního studia [anonymizováno 7 slov] v [obec]. Ze zprávy [anonymizována dvě slova] [země] – Kontaktní pracoviště [obec] ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaní jsou vedeni v evidenci uchazečů o zaměstnání a pobírají podporu v nezaměstnanosti (žalovaná od 20. 3. 2023 ve výši 14 968 Kč a dále přídavek na dítě ve výši 970 Kč, žalovaný od 16. 1. 2023 ve výši 3 935 Kč). Ze zprávy [stát. instituce] ze dne [datum] vyplývá, že žalovaní neprochází jejich evidencí. 4. Dle ustanovení § 50b odst. 1 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, má zletilá nebo plně svéprávná fyzická osoba nárok na zaopatřovací příspěvek za kalendářní měsíc, pokud tato fyzická osoba, není-li dále stanoveno jinak, a) byla do dne nabytí zletilosti nebo do dne nabytí plné svéprávnosti svěřena do pěstounské péče podle § 47a odst. 1 písm. a) nebo jí byla nařízena ústavní výchova podle občanského zákoníku včetně svěření do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc podle § 971 odst. 2 občanského zákoníku (dále jen„ péče zakládající nárok na zaopatřovací příspěvek“) a tato péče trvala nepřetržitě po dobu alespoň, 1. 3 let, které bezprostředně předcházely dni nabytí její zletilosti nebo dni nabytí její plné svéprávnosti, pokud pěstounská péče nebyla zprostředkována orgány sociálně-právní ochrany, 2. 12 měsíců, které bezprostředně předcházely dni nabytí její zletilosti nebo dni nabytí její plné svéprávnosti, šlo-li o pěstounskou péči zprostředkovanou podle tohoto zákona nebo o nařízenou ústavní výchovu podle občanského zákoníku, písm. b) je nezaopatřeným dítětem, c) nebyla pravomocně odsouzena k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, který dosud nebyl zahlazen, a d) má vypracován individuální plán podle § 50d a poskytuje součinnost při jeho vyhodnocování a aktualizaci. Dle ustanovení § 50u odst. 1 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, náleží-li mladému dospělému zaopatřovací příspěvek podle § 50b odst. 1, přechází právo mladého dospělého na výživné na [anonymizována dvě slova]. Je-li výživné vyšší než zaopatřovací příspěvek, náleží rozdíl mladému dospělému. Dle odst. 2 věty první shora uvedeného paragrafu, je-li mladému dospělému přiznán a vyplácen zaopatřovací příspěvek podle § 50b, podá krajská pobočka [anonymizována dvě slova], která poskytuje zaopatřovací příspěvek, návrh soudu na stanovení výživného pro tohoto mladého dospělého, nebylo-li stanoveno nebo vykonatelně ujednáno dříve anebo neexistuje-li soudem neschválená dohoda o výši výživného. 5. Podle ustanovení § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. Podle ustanovení § 913 odst. 1 občanského zákoníku, jsou pro určení rozsahu výživného rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i možnosti, schopnosti a majetkové poměry povinného. Dle odst. 2 shora uvedeného paragrafu, při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, případně zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí. Přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost. 6. Při určení vyživovací povinnosti žalovaným vycházel soud ze zjištění, že zletilá [jméno] [celé jméno žalované], je dcerou žalovaných, jak plyne z výpisu z centrální evidence osob. Žalobkyně je v tomto řízení aktivně legitimována, neboť jako orgán státu poskytuje dceři žalovaných, které byla nařízena ústavní výchova, opakující se zaopatřovací příspěvek, neboť zletilá navštěvuje dosud střední školu. Tento příspěvek byl vyplácen od [datum]. Nárok na výživné pak ve smyslu ustanovení § 50u zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, přešel na stát. [anonymizována čtyři slova] [název soudu], č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], nebyla rodičům stanovena vyživovací povinnost. Žalovaní nejsou ani nyní zaměstnáni. Soud tedy s ohledem na jejich majetkové poměry a další vyživovací povinností vyhověl návrhu žalobkyně a každému žalovanému uložil platit výživné alespoň v minimální výši 500 Kč měsíčně počínaje od 1. 2. 2023. Žalovaní se ve věci nijak nevyjádřili, soud proto při hodnocení jejich schopností, možností a majetkových poměrů nemohl zohlednit jejich stanovisko. 7. Podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí. Z citovaného ustanovení vyplývá, že základním pravidlem je plnění rozhodnutím uložené povinnosti do tří dnů, a každé prodloužení obecné lhůty je tak výjimkou z uvedeného pravidla. Nikdo z žalovaných není vzhledem k aktuální finanční situaci schopen dlužnou částku uhradit. K tomu je třeba uvést, že v daném případě soud využil moderačního práva a povolil žalovaným úhradu dluhu ve splátkách. Povolení splátek k plnění rozsudkem uložené povinnosti nebude představovat neúměrné zvýhodnění žalovaných (dlužníka) na úkor žalobkyně (věřitele) a výrazně nezatíží žalobkyni. Pro ochranu žalobkyně pak soud ve výroku tohoto rozsudku rovněž vyslovil podmínku ztráty výhody splátek, jež znamená, že pokud se žalovaní opozdí se splácením svého dluhu, stane se tím splatnou celá zbývající částka. 8. Žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná a vzniklo jí tak právo na náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 1 o.s.ř.). Tohoto práva se vzdala, a proto soud rozhodl o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 9. S ohledem na skutečnost, že žalobkyně je osvobozena od úhrady soudních poplatků, rozhodl soud o poplatkové povinnosti žalovaných dle ust. § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., položka 2 písm. c) sazebníku soudních poplatků.