36 C 401/2022-27 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobou v této věci, podanou dne 4. 10. 2022, domáhal se žalobce po žalovaném zaplacení částky 25 754 Kč s příslušenstvím s tvrzením, že (žalobce) je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále také jen "pojištění odpovědnosti") v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon"). Žalobou zde se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení tohoto příspěvku podle § 4 odst. 1 zákona s tím, že podmínkou nároku na zaplacení příspěvku je doručení písemné výzvy žalovanému, splatnost příspěvku nastává po uplynutí 30 dnů od doručení výzvy (lhůtu 30 dnů od doručení výzvy žalobce žalovanému prodloužil o dalších 30 dnů, tedy na 60 dnů, s ohledem na vyhlášení stavu nouze a mimořádná opatření související s pandemií COVID-19), zde žalobce odeslal žalovanému výzvu dne 9. 7. 2020, doručena mu byla dne 24. 7. 2020. Při zjišťování údajů o vozidle, neexistenci pojištění a povinné osobě vychází žalobce ze zákonem předepsaného procesu upraveného v § 15 odst. 1 až 3 zákona. Žalobce zmíněným procesem zjistil, že nákladní automobil jiný než podle písmene r) s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 Kg, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno] (dále pouze„ vozidlo“) je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný, přičemž žalovaný jakožto provozovatel vozidla neměl od 11. 1. 2020 do 6. 5. 2020 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, jak ukládá § 1 odst. 2 zákona, vozidlo tak bylo nepojištěno 117 dní a žalovaný tímto porušil povinnost pojistit vozidlo. Žalobci podle § 4 odst. 1 zákona vznikl nárok na příspěvek ve výši součinu počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 zákona, a denní sazby podle druhu vozidla, podle § 4 odst. 4 zákona osoba povinná k zaplacení příspěvku je nadto povinna zaplatit žalobci náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Žalobce podle § 4 odst. 6 zákona zaslal žalovanému výzvu k úhradě příspěvku, splatnost příspěvku nastala dne 22. 9. 2020. Vzhledem k tomu, že žalovaný na předmětnou výzvu nereagoval a ničeho neuhradil, byla mu dne 13. 1. 2021 zaslána předžalobní upomínka s výzvou k plnění podle § 142a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), žalovaný ani poté na předmětnou pohledávku neuhradil ničeho. Žalobce žádal uhradit dlužnou částku ve výši 10 362 Kč, která sestává ze základu příspěvku 10 062 Kč (příslušná zákonná denní sazba vynásobená počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno, zde 117 dní, podle § 2 odst. 1, písm. o) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, konkrétně 86 Kč/den) a z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na základě ustanovení § 4 odst. 4 zákona ve výši 300 Kč, podle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. 2. Žalobce dále zjistil, že žalovaný neměl k předmětnému vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti ani v období od 1. 6. 2020 do 31. 8. 2020 (92 dní), výzvu k zaplacení příspěvku za toho období odeslal žalovanému dne 27. 5. 2021, doručena mu byla dne 11. 6. 2021, splatnost příspěvku nastala dne 10. 8. 2021. Vzhledem k tomu, že žalovaný na předmětnou výzvu nereagoval a ničeho neuhradil, byla mu dne 30. 9. 2021 zaslána předžalobní upomínka s výzvou k plnění podle § 142a odst. 1 o. s. ř., žalovaný ani poté na předmětnou pohledávku neuhradil ničeho. Žalobce žádal uhradit dlužnou částku ve výši 8 212 Kč, která sestává ze základu příspěvku 7 912 Kč (příslušná zákonná denní sazba vynásobená počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno, zde 92 dní, 86 Kč/den) a z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. 3. Žalobce dále zjistil, že žalovaný neměl k předmětnému vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti ani v období od 13. 11. 2020 do 31. 1. 2021 (80 dní), výzvu k zaplacení příspěvku za toho období odeslal žalovanému dne 11. 11. 2021, doručena mu byla dne 16. 11. 2021, splatnost příspěvku nastala dne 17. 1. 2022. Vzhledem k tomu, že žalovaný na předmětnou výzvu nereagoval a ničeho neuhradil, byla mu dne 16. 3. 2022 zaslána předžalobní upomínka s výzvou k plnění podle § 142a odst. 1 o. s. ř., žalovaný ani poté na předmětnou pohledávku neuhradil ničeho. Žalobce žádal uhradit dlužnou částku ve výši 7 180 Kč, která sestává ze základu příspěvku 6 880 Kč (příslušná zákonná denní sazba vynásobená počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno, zde 80 dní, 86 Kč/den) a z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. 4. Žalovaný v odporu proti elektronickému platebnímu rozkazu vydanému soudem uvedl, že předmětné vozidlo už dávno nevlastní, avšak toto své tvrzení ničím nedoložil. První jednání v této věci se konalo dne 31. 3. 2023, dostavil se k němu právní zástupce žalobce, žalovaný nikoliv, kdy žaloba a předvolání k tomuto jednání mu byly doručeny do vlastních rukou v souladu s ustanovením § 50 odst. 1 o. s. ř. (oboje dne 27. 2. 2023 spolu s poučením o následcích nedostavení se k prvnímu jednání konanému ve věci bez včasné a důvodné omluvy), žalovaný svou neúčast omluvil telefonicky v den konání ústního jednání pracovními důvody a požádal o odročení jednání (viz úřední záznam ze dne 31. 3. 2023 na č. l. 25 spisu). 5. Soud jednal a rozhodl ve věci samé v nepřítomnosti žalovaného podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), když žádost žalovaného o odročení jednání vyhodnotil jako učiněnou nikoli včasně, s uvedením důvodů, jež nebyly dostatečně specifikovány, příp. doloženy, přičemž nebylo žalovaným avizováno, že budou doloženy dodatečně. 6. Listinnými doklady doloženými ve věci k důkazu žalobcem, a to kopií výzvy žalobce žalovanému o úhradu příspěvku za období 11. 1. 2020 – 6. 5. 2020 ve výši základu příspěvku 10 062 Kč ze dne 9. 7. 2020, dokladem o doručování výzvy žalovanému (doporučená zásilka [anonymizováno]), kopií upomínky o zaplacení dlužné částky žalobce žalovanému ze dne 10. 4. 2020 a ze dne 26. 11. 2020, kopií výzvy žalobce žalovanému o úhradu příspěvku za období 1. 6. 2020 – 31. 8. 2020 ve výši základu příspěvku 7 912 Kč ze dne 27. 5. 2021, dokladem o doručování výzvy žalovanému (doporučená zásilka [anonymizováno]), kopií upomínky o zaplacení dlužné částky žalobce žalovanému ze dne 2. 9. 2021, kopií výzvy žalobce žalovanému o úhradu příspěvku za období 13. 11. 2020 – 31. 1. 2021 ve výši základu příspěvku 6 880 Kč ze dne 11. 11. 2021, dokladem o doručování výzvy žalovanému (doporučená zásilka [anonymizováno]), kopií upomínky o zaplacení dlužné částky žalobce žalovanému ze dne 16. 2. 2022, kopií předžalobních upomínek právní zástupkyně žalobce žalovanému ze dne 13. 1. 2021, 30. 9. 2021 a 16. 3. 2022 včetně dokladů o podání těchto zásilek k doručení poštou a průběhu doručování, má soud za prokázaný skutkový stav, z něhož plyne, že žalovaný dluží žalobci příspěvek a náhradu nákladů spojených s uplatněním a vymáháním nároku na příspěvek v úhrnné výši žalované částky. Právní posouzení nároku žalobce soud provedl podle úpravy dané zákonem č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů (§§ 1 odst. 2, 4, 15), § 2 odst. 1 písm. o) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. V dlužném období od 11. 1. 2020 do 31. 1. 2021, za něž zde požadoval žalobce uhradit zákonný příspěvek nepojištěných, byl žalovaný evidován v Centrálním registru silničních vozidel jako vlastník/provozovatel předmětného vozidla. Žalovaný netvrdil, ani neprokazoval, že posuzované vozidlo v rozhodné době bylo zapsáno v registru vozidel jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu, zaniklé nebo odcizené. Neprokázal své tvrzení, že v daném období nebyl vlastníkem/provozovatelem. Za toho stavu nebyl žalovaný zbaven zákonné povinnosti mít k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu podle zákona, přičemž je nerozhodné, zda vozidlo bylo či nebylo fakticky provozováno (ve smyslu zákona o silničním provozu), a nesplnil-li ve vztahu k vozidlu tuto povinnost, je žalobce oprávněn žádat po něm zaplacení příspěvku nepojištěných za dobu nepojištění, v sazbě odpovídající typu vozidla podle přílohy k zákonu, jak plyne v podrobnostech ze žaloby v této věci, závěrů dokazování a právního hodnocení výše uvedeného. 7. Podle § 142 odst. 1, § 142a odst. 1, § 151 odst. 1, 2 o. s. ř. bylo žalovanému uloženo nahradit žalobci, ve věci procesně úspěšnému, náklady řízení sestávající z 1 031 Kč za soudní poplatek a z nákladů právního zastoupení žalobce advokátem (3 x 300 Kč, 1 x 2 140 Kč odměna, celkem 3 040 Kč, 3 x 100 Kč, 1 x 300 Kč paušální náhrada věcných výdajů za 4 úkony