37 C 100/2023-47 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobou podanou dne 20.4.2023 se žalobce domáhal na žalované zaplacení částky 575 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že s žalovanou byli manželé a zároveň podílovými spoluvlastníky nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví], pro [katastrální uzemí], kdy součástí nemovitostí byl i rodinný dům [anonymizováno], který je součástí st.p. [číslo]. Rozsudkem Okresního soudu v České Lípě ze dne 12.10.2020, ve spojení s rozsudkem odvolacího soudu, byly nemovitosti přikázány do výlučného vlastnictví žalobce, a to s právní mocí ke dni 9.5.2022. Žalobce uzavřel s [pojišťovna], pojistnou smlouvu [číslo] která kryla případné škody na předmětných nemovitostech. Dne 15.12.2019 došlo k pojistné události (požáru nemovitostí), na základě, které pojišťovna, mimo jiné, vyplatila žalované částku 575 000 Kč, kterou žalovaná nepoužila na opravu nemovitostí. Částka byla vyplacena na základě zálohové faktury na opravu střechy vystavené [právnická osoba] [anonymizováno]. S ohledem na podezření ze spáchání trestného činu se věcí zabývala policie, která věc odložila. Vyplacením částky 575 000 Kč žalované, která jí neproinvestovala do opravy nemovitostí, došlo k bezdůvodnému obohacení žalované. I přes opakované výzvy žalovaná bezdůvodné obohacení nevydala. 2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí. Potvrdila, že účastníci byli manželé a podílový spoluvlastníci předmětných nemovitostí, kdy rozsudek o vypořádání nabyl právní moci dne 9.5.2022. Rovněž potvrdila, že jí bylo vyplaceno pojistné plnění, a to jako osobě oprávněné, kdy nemovitosti v tu dobu vlastnila a užívala. Pojistné plnění bylo vyplaceno na základě zálohové faktury [právnická osoba] [anonymizováno], které však finanční prostředky vyplaceny nebyly. 3. Soud provedl následující důkazy: 4. Ze zápisu o prohlídce a rozsahu škody ze dne [číslo] bylo, mimo jiné zjištěno, že byla vyplacena částka 575 000 Kč, jako záloha na opravu domu, přičemž na opravu nebylo nic proinvestováno. 5. Z usnesení PČR, územního odboru [obec] ze dne 5.10.2022, [číslo jednací], stížnosti proti tomuto usnesení ze dne 24.11.2022 a z usnesení OSZ [obec] ze dne 21.2.2023, [číslo jednací], vyplývá, že věc byla šetřena, jako podezření z pojistného podvodu, byla odložena, což bylo potvrzeno i rozhodnutím státního zástupce. Z odůvodnění rozhodnutí, mimo jiné vyplývá, že žalované byla částka 575 000 Kč vyplacena, jako záloha na opravu střechy. 6. Z e-mailové komunikace žalobce s pojišťovnou vyplývá, že požadoval, aby pojistná plnění byla vyplácena přímo jemu a nikoli žalované. Dále pojišťovna žalobce informovala, jaké částky a komu byly prozatím vyplaceny. 7. Ze zálohové faktury vystavené [právnická osoba] [anonymizováno] ze dne 20.4.2020, [číslo] vyplývá, že fakturují žalované zálohu na opravu střechy po požáru, a to ve výši 575 000 Kč. 8. Z předžalobní výzvy ze dne 14.2.2023 vyplývá, že žalobce, před podáním žaloby, vyzval žalovanou k dobrovolnému plnění. 9. Z komunikace právních zástupců účastníků vyplývá, že se snažili o smírné vyřešení věci. 10. Z pojistného spisu [právnická osoba] vyplynulo, že pojistnou smlouvu [číslo] uzavřel dne 30.4.2017 žalobce pan [celé jméno žalobce]. Z pojistných podmínek (VPP, čl.38, odst.25) vyplývá, že pojištěným je osoba, na jejíž majetek nebo odpovědnost nebo jinou hodnotu pojistného zájmu se pojištění vztahuje. Škodu po požáru dne 15.12.2019 nahlásila dne 16.12.2019 žalovaná [celé jméno žalované], která byla v tu dobu spoluvlastníkem předmětných nemovitostí. Pojišťovna potvrdila, že mimo jiné, vyplatila žalované částku 575 000 Kč, jako zálohu na opravu domu. 11. Ze spisu Okresního soudu v České Lípě, sp.zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že na základě žaloby podané dne 7.1.2020 se soud zabýval návrhem na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem v [katastrální uzemí]. Spoluvlastníky nemovitostí byli žalobce a žalovaná, kdy každému svědčil spoluvlastnický podíl ve výši ideální jedné poloviny. Součástí nemovitostí byl i objekt [anonymizováno], který je součástí st.p. [číslo]. Rozsudkem Okresního soudu v České Lípě ze dne 12.10.2020, č.j. [číslo jednací], ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 14.3.2022, č.j. [číslo jednací], byly nemovitosti přikázány do výlučného vlastnictví žalobce [celé jméno žalobce], který byl povinen vyplatit žalované vypořádací podíl určený znaleckým posudkem Ing. [obec]. Rozsudek nabyl právní moci dne 9.5.2022. Ze znaleckého posudku Ing. [jméno], [číslo] ze dne 23.11.2021 bylo zjištěno, že znalec při ocenění zohlednil skutečnost, že rodinný dům byl poškozen požárem ze dne 15.12.2019, kdy předpokládaný rozsah poškození vyplynul z prohlídky domu. Při požáru a při jeho hašení došlo k poškození konstrukce střechy, zateplení střechy a půdy, střešní krytiny, včetně oplechování, venkovní fasády se zateplením, a částečně i interiéru. Znalec uvedl, že oprava způsobené škody si vyžádá cca .450–500 tis. Kč. Znalec uvedl, že snížení hodnoty domu touto škodou je již zohledněno v provedených výpočtech a v porovnání (zohledněno koeficientem K5-celkový stav). 12. Na daný spor je nutné aplikovat příslušná ustanovení zákona č.89/2012 Sb. občanského zákoníku. Podle § 2991 odst. 1, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2, se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 13. Z provedených důkazů bylo zjištěno a současně mezi účastníky nesporné, že v době, kdy byli podílovými spoluvlastníky nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví], pro [katastrální uzemí], došlo dne 15.12.2019 k požáru rodinného domu č.p.63, který je součástí st.p. [číslo]. Podílové spoluvlastnictví bylo zrušeno a vypořádáno ke dni 9.5.2022, kdy nabyl právní moci rozsudek Okresního soudu v České Lípě ze dne 12.10.2020, č.j. [číslo jednací], ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 14.3.2022, č.j. [číslo jednací]. Nemovitosti byly přikázány do výlučného vlastnictví žalobce [celé jméno žalobce], který byl povinen vyplatit žalované vypořádací podíl určený znaleckým posudkem Ing. [jméno]. Dále bylo nesporné a vyplývá z listinných důkazů, že žalobce dne 30.4.2017 uzavřel s [pojišťovna], pojistnou smlouvu [číslo] která kryla případné škody na předmětných nemovitostech. Žalovaná současně potvrdila, že jí byla ze strany pojišťovny vyplacena, mimo jiné, i částka 575 000 Kč, kterou žalovaná nepoužila na opravu nemovitostí. 14. Sporné mezi účastníky zůstalo a je předmětem sporu, zda se žalovaná bezdůvodně obohatila tím, že inkasovala předmětnou částku 575 000 Kč a nepoužila jí na opravu nemovitostí. 15. Jak vyplývá z ustanovení § 1127 a § 1877, zákona č.89/2012 Sb. občanského zákoníku, jakož i z pojistných podmínek (VPP, čl.38, odst.25), byla žalovaná oprávněnou osobou k výplatě pojistného plnění ze strany pojišťovny, kdy prokazatelně byla osobou, na jejíž majetek nebo odpovědnost nebo jinou hodnotu pojistného zájmu se pojištění vztahovalo. Ze strany pojišťovny tedy nedošlo k pochybení, při vyplacení pojistného plnění. 16. Dle názoru soudu je v dané věci podstatné, že v soudním řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, které bylo vedeno pod sp. zn. [spisová značka] a pravomocně ukončeno ke dni 9.5.2022, byly nemovitosti přikázány do vlastnictví žalobce a současně mu uložena povinnost k vyplacení vypořádacího podílu. Znalec Ing. [jméno] při zpracování znaleckého posudku, a tedy při určení obvyklé ceny, objektivně zohlednil skutečnost, že předmětný rodinný dům byl poškozen požárem ze dne 15.12.2019. Ač se znalec podrobně nezabýval náklady na odstranění vzniklé škody (nebylo jeho povinností), snížil obvyklou cenu předmětných nemovitostí, tj. zohlednil poškození nemovitostí ve výši stanovené obvyklé ceny. Žalobci se tak objektivně snížila povinnost k vyplacení vypořádacího podílu žalované, kdy v případě, že by nemovitosti nebyly zasaženy požárem, byla by znalcem stanovená obvyklá cena nemovitostí prokazatelně vyšší, a tedy by byla i vyšší povinnost žalobce k vyplacení vypořádacího podílu žalované. 17. V důsledku shora uvedeného je zřejmé, že v případě, kdy by bylo žalované soudem uloženo uhradit žalobci v plné výši požadované vyplacené pojistné plnění 575 000 Kč, které je předmětem žaloby, došlo by naopak k bezdůvodnému obohacení žalobce na úkor žalované. V takovém případě by žalobce objektivně ušetřil na výplatě vypořádacího podílu žalované (snížen v důsledku škody požárem) a současně by inkasoval od pojišťovny finanční prostředky na opravu nemovitostí, i když pouze v zálohové formě. 18. Soud má tedy za to, že nárok žalobce na vyplacení pojistného plnění inkasovaného žalovanou ve výši 575 000 Kč, je vůči žalované důvodný pouze v rozsahu jedné poloviny, tj. pro částku 287 500 Kč. V takovém případě nedojde k bezdůvodnému obohacení u žádného z úča