38 C 124/2023-16 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že její právní předchůdkyně [anonymizováno 5 slov] [příjmení] 1, [číslo] [anonymizováno], [země], zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Obchodním soudem v [anonymizováno] pod c. [číslo] ([číslo]), jednající v České republice prostřednictvím [právnická osoba], odštěpného závodu, [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) s žalovaným uzavřela dne 20. 2. 2022 smlouvu o úvěru, na základě které byla za žalovaného uhrazena kupní cena za zboží a služby. Žalovaný se zavázal splácet úvěr v měsíčních splátkách po 1 782 Kč a hradit pojištění ve výši 142 Kč. Žalovaný svou povinnost platit řádně a včas nesplnil, neuhradil žádnou částku, dostal se do prodlení, vznikla mu povinnost uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení, dne 30. 9. 2022 byl úvěr zesplatněn. Na základě smlouvy ze dne 7. 10. 2022 byla pohledávka postoupena na žalobkyni. Žalovaný podle žalobkyně dluží na jistině 30 936 Kč, dále pak nesplacený úrok 3 001,01 Kč, neuhrazené pojistné ve výši 852 Kč, nesplacenou smluvní pokutu 578,52 Kč a náhradu nákladů na upomínání právní předchůdkyní žalobkyně ve výši 800 Kč. Přes výzvy právní předchůdkyně žalobkyně i žalobkyně nebylo žalovaným do sepisu žaloby na pohledávku ničeho uhrazeno. Žalobkyně žádá dále náhradu nákladů upomínání ve výši 545 Kč. 2. Žalovaný, ač řádně obeslán, se k jednání nedostavil a soud tedy v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“) jednal a rozhodoval v jeho nepřítomnosti a vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. Soud ve věci provedl listinné důkazy. Z rámcové smlouvy ze dne 20. února 2022 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytovat bankovní služby žalovanému. Z informace o úvěru ze dne 22. 2. 2022 soud zjistil, že žalovanému byl oznámeny základní parametry úvěru: úvěr ve výši 30 936 Kč, roční úroková sazba 21,59% ročně, RPSN 24,41%, pojistné ve výši 7,99% z měsíční splátky úvěru, výše měsíční splátek včetně pojištění ve výši 1 924 Kč. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 19. února 2022 bylo zjištěno, že tato smlouva byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným s parametry uvedenými v informaci o úvěru. Ve smlouvě byly uvedeny poměry žalovaného, jeho zaměstnavatel [anonymizována čtyři slova], čistý měsíční příjem žalovaného 18 500 Kč, celkový příjem domácnosti 35 500 Kč a celkové náklady domácnosti 3 500 Kč s tím, že finanční závazky činí 1 750 Kč. Mezi účastníky byla dohodnuta smluvní pokuta za prodlení s úhradou splatné splátky ve výši 0,1% denně z částky splátky v prodlení, náhrada nákladů spojených s vymáháním závazku ve výši 600 Kč a poplatek za odeslání upomínky ve výši 100 Kč. Z dopisu ze dne 19. října 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně informovala žalovaného o tom, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. října 2022 se stala majitelem pohledávky za žalovaným ve výši 55 979,45 Kč s tím, že žalovaného vyzvala k úhradě této částky nejpozději do 4. listopadu 2022. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. října 2022 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel postoupila na žalobkyni jako postupníka pohledávky. Z přílohy č. 1, seznamu postupovaných pohledávek ke smlouvě o postoupení pohledávek, bylo zjištěno že součástí postoupených pohledávek je i pohledávka za žalovaným na základě smlouvy o úvěru ze dne 20. 2. 2022 ve výši 36 167,53 Kč. Z potvrzení o provedení transakce bylo zjištěno, že z účtu [číslo] [anonymizováno] [číslo] byla na účet [číslo] [PSČ] [číslo] uhrazena dne 11. 10. 2022 platba označená jako bnp-úhrada portfolia. Z listiny označené jako výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky ze dne 24. dubna 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně eviduje u pohledávky žalovaného úkony spočívající v telefonickém hovoru ze dne 15. listopadu 2022, dopisu ze dne 23. listopadu 2022 a v návštěvách terénního pracovníka ze dne 7. prosince 2022 a 23. listopadu 2022. Z listiny označené jako odstoupení od úvěrové smlouvy ze dne 26. srpna 2022 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně uvedeného dne oznámila žalovanému, že mu zesplatnila úvěr ve výši 30 936 Kč. Vyzvala žalovaného k úhradě celkové dlužné částky ve výši 36 168 Kč, složené z částky 11 544 Kč jako dlužných měsíčních splátek úvěru, částky 23 246 Kč označené jako úvěrová jistina splatná ke dni účinnosti odstoupení od smlouvy, částky 579 Kč jako smluvní pokuty za prodlení a částky 800 Kč jako náhrady nákladů spojených s vymáháním splatného závazku. 3. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“) se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1879 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 4. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 5. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 6. Soudní dvůr EU v rozsudku ze dne 5. 3. 2020 ve věci C [číslo] – [anonymizováno] [právnická osoba] [anonymizováno] v odpovědi na předběžné otázky, které položil Okresní soud v Ostravě, potvrdil, že harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost zkoumat z moci úřední, zda věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytovaný úvěr. Zjistí-li porušení, jsou vnitrostátní soudy povinny vyvodit z toho zákonem předvídané důsledky bez dalšího. Taková vnitrostátní úprava, podle níž se sankce uplatní pouze k námitce spotřebitele, je v rozporu s unijním právem. 7. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. 8. Soud dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o úvěru, na které vedle ustanovení o.z. dopadá též úprava obsažená v zákoně o spotřebitelském úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na základě smlouvy možnost čerpat částku 50 000 Kč, sazba úroku z úvěru činila. Žalovaný byl povinen úvěr splácet v minimálních splátkách ve výši 5% ze zapůjčené částky. Žalovaný neuhradil žádnou splátku, dostal se do prodlení a právní předchůdkyně žalobkyně postoupila