48 C 271/2023-14 — Okresní soud v České Lípě

Žalobce se podanou žalobou domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit mu částku 20 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 2. 7. 2015 do zaplacení, a kapitalizovaným úrokem 6 120 Kč. V žalobě uvedl, že žalovaný dne 25. 5. 2009 s právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], [obec a číslo], uzavřel smlouvu o půjčce [číslo] na základě této smlouvy poskytl původní věřitel půjčku ve výši 20 000 Kč, kterou žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit částku 34 720 Kč (půjčka 20 000 Kč a souhrnný poplatek ve výši 14 720 Kč), a to formou 55 týdenních splátek. Žalovaný své smluvní závazky nehradil řádně a včas a smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána. Na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] uzavřené mezi původním věřitelem a přechodným věřitelem, smlouvou o postoupení pohledávek z 24. 8. 2018 se žalobcem došlo k převedení pohledávky na žalobce. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena. Do postoupení žalovaný uhradil na dluh částku 8 600 Kč. Žalovaný se k jednání soudu bez omluvy nedostavil a k žalobě se nevyjádřil. Předvolání společně s žalobou mu bylo doručeno do vlastních rukou ke dni 7. 9. 2023 s tím, že zásilka doručovaná poštou na adresu trvalého pobytu žalovaného byla uložena na poště 28. 8. 2023. Soud jednal a rozhodoval v nepřítomnosti žalovaného i žalobce, který se prostřednictvím svého zástupce omluvil, a podle důkazů založených ve spisu v souladu s § 101 odst. 2 o.s.ř. a 120 odst. 3 o.s.ř. Soud posoudil nárok žalobce dle občanského zákoníku ve znění zákona 40/1964 Sb., protože za účinnosti tohoto předpisu byla uzavřena smlouva o půjčce a stal se splatným dluh. Podle § 657 občanského zákoníku smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté lhůty. Podle 658 odst. 1 občanského zákoníku při půjčce peněžité lze sjednat úroky. Podle § 37 OZ právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně, jinak je neplatný. Podle§ 3 OZ odst. 1 výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Soud k návrhu žalobce provedl důkaz smlouvou o půjčce mezi [právnická osoba] a žalovaným z [datum] včetně smluvních podmínek o půjčce, dále předžalobní výzvou včetně podacího archu, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] a [datum], a oznámením o postoupení pohledávky. Soud dospěl k závěru, že žalobce se důvodně domáhá úhrady nedoplatku půjčené částky. Z uvedených listinných důkazů vyplývá, že žalovaný uzavřel smlouvu o půjčce a osobně převzal půjčenou částku 20 000 Kč. Žalobce soudu sdělil, že žalovaný na úhradu půjčky zaplatil částku 8 600 Kč. Soud tedy považuje za důvodný nárok žalobce na zaplacení zbývající částky 11 400 Kč za nevrácenou část půjčky. V tomto rozsahu soud žalobě vyhověl. O úhradě zákonného úroku z prodlení soud rozhodl v souladu s § 1970 OZ. Soud nepovažuje za důvodný nárok žalobce na úhradu souhrnného poplatku. Ve smlouvě o půjčce je uvedeno, že se zákazník zavazuje zaplatit v souvislosti s půjčkou souhrnný poplatek ve výši 14 720 Kč, aniž by byla uvedena jakákoli specifikace a odůvodnění tohoto poplatku. Není zřejmé, zda se jedná o úrok z půjčky, náklady v souvislosti s poskytnutím půjčky, popř. jiné plnění. Soud považuje takové ujednání za neurčité a s ohledem na shora citovaný § 37 OZ za absolutně neplatné. Pokud se žalobce touto žalobou domáhá zaplacení částky za souhrnný poplatek, byla v tomto rozsahu žaloba zamítnuta. Pouze pro úplnost soud uvádí, že pokud by byl souhrnný poplatek posuzován jako skrytý úrok z půjčky, bylo by ujednání posouzeno i v rozporu s dobrými mravy dle § 3 OZ, protože výše takového úroku by v tomto případě pohybovala kolem 70 % ročně. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 184,69 Kč, přičemž tato částka představuje 12,72 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 56,36 % a úspěchu žalobkyně v rozsahu 43,64 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.