51 C 256/2023-16 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobkyně se po žalované původně v elektronickém rozkazním řízení domáhala zaplacení částky 60 074,80 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobkyně tvrdí, že její právní předchůdce uzavře s žalovanou dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaná měla čerpat úvěr v konečné výši 60 074,80 Kč, úvěr měl být splacen nejpozději do 8. 12. 2022. Právní předchůdce žalobkyně měl úvěr poskytovat prostřednictvím webové stránky [webová adresa]. Žalovaná neměla z poskytnutých peněžních prostředků ničeho vrátit. Pohledávka za žalovanou byla opakovaně postupována, naposledy měla být postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. 2. Žalobkyně k výzvě soudu dne 21. 9. 2023 doplnila, že žalovaná čáskta 60 074,80 Kč sestává z nesplacené jistiny ve výši 40 000 Kč, náhrady účelně vynaložených nákladů ve výši 750 Kč a ze smluvního úroku ve výši 19 324,80 Kč. 3. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 4. Ve věci bylo nařízeno jednání dne [datum]. Zástupce žalobkyně se z účasti na jednání řádně a včas omluvil, o odročení jednání nežádal. Žalovaná se jednání nezúčastnila, byť k němu byla řádně a včas předvolána společně s doručením žaloby, a to dne 21. 9. 2023. U obou účastníků byla zachována desetidenní lhůta pro přípravu na jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Vyšel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. Z provedeného dokazování (smlouva o opakovaném postoupení pohledávek, Seznam postoupených pohledávek, standardní úvěrové podmínky, úvěrová smlouva, oznámení o postoupení pohledávky s podacím lístkem, dokument označený jako„ loan application info“, standardní informace o spotřebitelském úvěru, neoznačený dokument – přehled úvěru) nebylo ničeho zjištěno. K prokázání tvrzení o existenci úvěrového vztahu byl předložen dokument označený jako„ [anonymizováno] [příjmení] [jméno] – ÚVĚROVÁ SMLOUVY VZTAHUJÍCÍ SE NA KLIENTY S TRVALÝM BYDLIŠTĚM V ČESKÉ REPUBLICE UZAVŘENA S KLIENTEM DNE [datum]“, ve kterém je jako klient označena žalovaná a v textu dokumentu je uvedeno, že jde o úvěrovou smlouvu upravující revolvingový úvěr. Dokument označený jako smlouva není žádným způsobem podepsán a za smlouvu pak není možné považovat ani dokument označený„ loan application info“. Protože se žalobkyně k nařízenému jednání dne [datum] nedostavila, nebylo možné ji poučit procesním poučením podle § 118a o. s. ř. k tomu, aby v řízení doplnila rozhodné skutečnosti a označila důkazy k prokázání smluvního závazkového vztahu mezi účastníky (smlouva o úvěru podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“). Soud se dále zabýval tím, zda by bylo možné nárok posoudit jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení (§ 2991 a násl. o. z.), nicméně i k tomu bylo potřeba přistoupit k procesnímu poučení podle § 118a o. s. ř., které však soud poskytuje účastníkům (či jejich zástupcům), kteří jsou přítomni na jednání. Žalobkyně se však z účasti na jednání prostřednictvím svého zástupce omluvila, což však ve vztahu k procesnímu poučení podle § 118a musí jít k její tíži. V řízení totiž sice bylo tvrzeno poskytnutí peněžních prostředků žalované, ale jejich poskytnutí ať již ve výši původně tvrzených v částce 60 074,80 Kč, či ve výši 40 000 Kč, jak žalobkyně doplnila dne 21. 9. 2023, žalované nebylo žádným způsobem prokázáno. Soud proto žalobu zamítl pro nesplnění povinnosti tvrzení a důkazní povinnosti podle § 101 odst. 1 písm. a), písm. b) o. s. ř. 5. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. V řízení byla zcela úspěšná žalovaná, náležela by ji náhrada nákladů řízení. Podle obsahu spisu ale žalované žádné náklady řízení nevznikly, soud proto žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.