51 C 372/2022-31 — Okresní soud v České Lípě

Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu (dále jen„ žaloba“), který byl soudu doručen dne 4. 7. 2022, se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 11 000 Kč s příslušenstvím jako příspěvku placeného vlastníkem popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalovaný coby vlastník/provozovatel neměl od 1. 12. 2020 do 11. 2. 2021 k osobnímu vozidlu se zdvihovým objemem válců motoru od 1 850 cm³ do 2 500 cm³, [registrační značka] a od 4. 12. 2020 do 28. 2. 2021 [registrační značka] 1920 sjednáno pojištění odpovědnosti, byť je tato povinnost stanovena § 5 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. Žalovaný neměl k výzvě žalobkyně ničeho zaplatit. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v rámci návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46a o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. Podle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, nestanoví-li tento zákona jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění podle tohoto zákona po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Podle § 4 odst. 1 téhož zákona vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit [anonymizováno] příspěvek za porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle § 4 odst. 2 cti. Zákona při určení osoby povinné se má za to, že a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Podle § 4 odst. 3 cit. zákona výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle § 4 odst. 4 cit. zákona osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit [anonymizováno] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Podle § 4 odst. 5 cit. zákona výše denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů [anonymizováno] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Z provedeného dokazování (výzva k úhradě příspěvku nepojištěných, upomínky k úhradě, předžalobní výzva s dokladem o odeslání, zpráva z evidence vozidel, kupní smlouva, čestné prohlášení, doklady o doručení) soud zjistil, že v době od 4. 12. 2020 až do dne 28. 2. 2021 byl jako vlastník/provozovatel vozidla [registrační značka], [VIN kód], tovární značka [tovární značka], obchodní označení [anonymizováno], evidován pan [jméno] [příjmení]. Soud současně zjistil, že dne 6. 2. 2020 pan [jméno] [příjmení] vlastnické právo k předmětnému osobnímu vozidlu převedl na žalovaného. K vozidlu nebylo v době 4. 12. 2020 do 28. 2. 2021 sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve smyslu § 1 odst. 2 cit. zákona. Soud dále zjistil, že v době od 1. 12. 2020 do dne 28. 2. 2021 byla jako vlastník/provozovatel vozidla [registrační značka], [VIN kód], tovární značka [anonymizováno], obchodní označení [anonymizována dvě slova], evidována paní [jméno] [příjmení]. Soud současně zjistil z čestného prohlášení o pravdivosti údajů ze dne 1. 5. 2021, že žalovaný byl od 1. 12. 2020 do 11. 2. 2021 vlastníkem vozidla, nikoliv v registru vozidel evidovaná [jméno] [příjmení]. K předmětným vozidlům nebylo v době od 4. 12. 2020 do 28. 2. 2021 a od 1. 12. 2020 do dne 28. 2. 2021 sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve smyslu § 1 odst. 2 cit. zákona. Je proto povinností žalovaného uhradit příspěvek žalobkyni jako osoba povinná k zaplacení příspěvku, a to ve výši, která odpovídá součinu počtu dní, kdy nebylo vozidlo řádně pojištěno podle § 1 odst. 2 cit. zákona, a denní sazby stanovené vyhláškou Min. finance pro daný typ vozidla, v daném případě se jedná o denní příspěvek u vozidla ve výši 65 Kč (§ 2 odst. 1 písm. h) vyhl. č. 205/1999 Sb.) a počet dní 160 (73 dní u [registrační značka] + 87 dní u [registrační značka]). Žalobkyni proto vznikl nárok na zaplacení příspěvku ve výši 11 000 Kč a stejně tak podle § 4 odst. 4 ve spojení s § 2a vyhl. č. 205/199 9 Sb. nárok na zaplacení nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva ve výši 2 x 300 Kč. Soud proto žalobě vyhověl v plném rozsahu, neboť je po právu, včetně požadovaného úroku z prodlení (§ 1970 o. z.), protože žalovaný je v prodlení s úhradou příspěvku a s ním spojených nákladů. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.