12 C 149/2024-45 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobce žádal o přiznání shora uvedených částek, které představují dluh ze smlouvy o kontokorentním úvěru, uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce (, právnická osoba, .) a žalovaným. Na odůvodnění své žaloby uvedl, že právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovaným dne 16.8.2016 smlouvu o bankovních produktech a službách, dle této smlouvy se právní předchůdce žalobce zavázal zřídit a vést pro žalovaného bankovní účet č., č. účtu, .Právní předchůdce žalobce se následně zavázal poskytnout žalovanému kontokorentní úvěr, kterým umožnil žalovanému přečerpat prostředky na běžném účtu až do výše povoleného úvěrového limitu. Žalovaný se zavázal dodržet měsíční kreditní příjem, kreditní období na běžném účtu a nepřekročit povolený limit.Žalovaný své povinnosti nesplnil, překročil sjednanou výši úvěrového limitu a nesplácel úvěr řádně a včas. V souladu se smlouvou účastníků převedl právní předchůdce žalobce aktuální výši nepovoleného přečerpání úvěru 8 855,08 Kč na nově zřízený úvěrový účet č., č. účtu, a vyzval žalovaného k úhradě dluhu. Žalovaný však ani tímto způsobem úvěr nezaplatil a právní předchůdce žalobce tedy ke dni 29. 3. 2023 prohlásil úvěr za ihned splatný.Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 9. 2023 postoupila společnost , právnická osoba, . uvedenou pohledávku za žalovaným žalobci.Žalobce žádá přiznání jistiny úvěru ve výši 8 855,08 Kč, kapitalizovaných úroků z prodlení od 24. 11. 2022 do 29.3.2023 ve výši 535,08 Kč a od 19.9.2023 do zaplacení, přiznání smluvního úroku ve výši 21,99 % ročně od 19.9.2023 do zaplacení a smluvních poplatků ve výši 1 800 Kč.Právní subjektivita žalobce byla doložena výpisem z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze.2. Žalovaný, ač řádně obeslán, se k jednání nedostavil a soud tedy jednal a rozhodoval v nepřítomnosti žalovaného (§ 101, odst.3 o.s.ř.)3. Podle § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.4. V posuzovaném případě soud zjistil ze smlouvy o bankovních produktech a službách, že byla uzavřena dne 16. 8. 2016 mezi , právnická osoba, . a žalovaným ohledně vedení platebního účtu pro vedení platebního styku. Z dispozic k této smlouvě ze dne 8.6.2021 soud zjistil, že , právnická osoba, . se zavázala poskytnout žalovanému k jeho běžnému účtu číslo , č. účtu, kontokorentní úvěr s výší povoleného limitu 7 000 Kč s úrokovou sazbou 21,99 % ročně, s minimálním měsíčním kreditním příjmem 50 % povoleného limitu.Z oznámení , právnická osoba, . ze dne 25. 11. 2022 bylo zjištěno, že tímto dnem právní předchůdce žalobce zrušil poskytování kontokorentního úvěru k běžnému účtu žalovaného číslo , č. účtu, , sdělil žalovanému výši dluhu 8 855,08 Kč a vyzval žalovaného k jeho úhradě ve splátkách po 2 213,77 Kč měsíčně. Z oznámení ze dne 30. 3. 2023 soud zjistil, že , právnická osoba, . oznámila žalovanému zesplatnění úvěru a vyzvala žalovaného k zaplacení částky 10 655,08 Kč nejpozději do 13. 4. 2023.Z výpisu z úvěrového účtu žalovaného , číslo, ze dne 18. 9. 2023 je zřejmý zůstatek nesplacené jistiny úvěru 8 855, 08 Kč, výše úroku z prodlení 535,08 Kč dále částka 1 800 Kč za sjednané poplatky.5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 9. 2023 bylo zjištěno, že společnost , právnická osoba, . postoupila předmětnou pohledávku za žalovaným žalobci. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 25. 9. 2023 soud zjistil, že , právnická osoba, . oznámila žalovanému postoupení předmětné pohledávky žalobci.Žalobce doložil také svou předžalobní výzvu žalovanému k plnění ze dne 6.10.2023.6. Z uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že žalobce se (po postoupení pohledávky) právem domáhá po žalovaném doplacení zbývající jistiny úvěru ve výši 8 855,08 Kč a také sjednaných úroků ve výši 21,99 % dle požadavku žalobce od 19. 9. 2023 do zaplacení. Důvodným je také požadavek na přiznání účastníky sjednaných poplatků, ke kterým byl předložen sazebník poplatků za produkty a služby pro fyzické osoby (pro kontokorentní úvěry), platný u právního předchůdce žalobce od 5.5.2015. Proto bylo žalobě zcela vyhověno7. Ve smyslu § 1970 občanského zákoníku byly žalobci přiznány také zákonné úroky z prodlení. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou dnem, kdy právní předchůdce žalobce ukončil poskytování kontokorentního úvěru. Výše úroků z prodlení vychází z ustanovení § 2 nařízení vlády č.351/2013 Sb.8. Žalobce měl ve věci plný úspěch, má tedy dle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, který ve věci úspěch neměl. Náklady jsou zde tvořeny zaplaceným soudním poplatkem 800 Kč, odměnou advokáta za 3 úkony právní služby podle § 14b vyhlášky číslo 177/96 Sb. po 300 Kč, třemi paušálními náhradami hotových výdajů advokáta dle § 14b vyhlášky č. 177/96 Sb. ke třem úkonům po 100 Kč (převzetí zastoupení, sepis žaloby a předžalobní výzva k úhradě). Konečně advokátu náleží DPH ve výši 21 % z částky 1 200 Kč, tj. 252 Kč. Celkem takto vypočtené náklady činí přiznaných 2 252 Kč.