12 C 358/2023-31 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobce žádal o přiznání shora uvedených částek, které představují dluh ze smlouvy o úvěru, uzavřené dne 28. 9. 2021 právním předchůdcem žalobce ([právnická osoba], [IČO]) a žalovanou. Na odůvodnění své žaloby uvedl, že žalované byla touto smlouvou poskytnuta platební karta s úvěrovým rámcem ve výši 70 000 Kč, a to s možným čerpáním až do maximálního úvěrového rámce 500 000 Kč. Žalovaná se zavázala právnímu předchůdci žalobce splácet úvěr sjednanými měsíčními splátkami. Minimální měsíční splátka měla představovat 5 % z čerpané částky úvěru, nejméně 500 Kč. Žalovaná od právního předchůdce žalobce tak čerpala finanční prostředky ve výši 216 703,90 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 22,68 % ročně. V důsledku opakovaného prodlení s úhradou splátek právní předchůdce žalobce odstoupil od úvěrové smlouvy a úvěr ke dni 31. 3. 2023 zesplatnil. Smlouvou ze dne 19. 4. 2023 postoupila společnost [právnická osoba], tuto pohledávku za žalovanou žalobci. Žalobce se domáhá přiznání nesplacené jistiny úvěru ve výši 69 760 Kč, kapitalizovaných smluvních úroků z úvěru od 21. 9. 2022 do 31. 3. 2023 ve výši 8 258,18 Kč, smluvní pokuty 11 514,98 Kč (ve výši 0,1 % denně od 16. 3. 2023 do 29. 8. 2023) se zákonným úrokem z prodlení od 30.8.2023 do zaplacení a dále přiznání částky 434 Kč za náklady spojené s uplatněním pohledávky (za poštovné, telefonické upomínky a osobní návštěvu zaměstnance žalobce) a také zákonných i smluvních úroků z jistiny úvěru do zaplacení. 2. Žalovaná, ač řádně obeslána, se k jednání nedostavila a soud tedy jednal a rozhodoval v nepřítomnosti žalované (§ 101, odst. 3 o.s.ř.) 3. Podle § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 4. V posuzovaném případě soud zjistil z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, že jím byly žalované právním předchůdcem žalobce dne 8. 9. 2021 poskytnuty informace o revolvingovém úvěru s úvěrovým rámcem 70 000 Kč. Z rámcové smlouvy o poskytování bankovních produktů a služeb [číslo] bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 28. 9. 2021 mezi [právnická osoba] a žalovanou. Ze žádosti žalované a ze smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] ze dne 28.9.2021 bylo dále zjištěno, že právní předchůdce žalobce se zavázal poskytnout žalované na dobu neurčitou revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem 70 000 Kč, s úrokovou sazbou 22,68 % ročně a výší měsíční splátky minimálně 5% z dlužné částky, nejméně 500 Kč, a to vždy k 17. dni v měsíci. Z přehledu čerpání předmětného úvěru žalovanou ke dni 16. 2. 2023 je zřejmý dluh ve výši 79 908,68 Kč (z toho poplatky 700 Kč, smluvní pokuta 1 1690,50 Kč a úroky 8 258,18 Kč). Z přípisu právního předchůdce žalobce ze dne 24. 2. 2023 bylo zjištěno, že jím odstoupil od předmětné úvěrové smlouvy účastníků a vyzval žalovanou k úhradě celé dlužné částky. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 4. 2023 a z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 27. 4. 2023 má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce [právnická osoba] oznámil žalované postoupení předmětné pohledávky žalobci. Žalobce doložil také svou předžalobní výzvu žalované k plnění ze 14. 8. 2023. 6. Z uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že žalobce se (po postoupení pohledávky) právem domáhá po žalované doplacení zbývající jistiny úvěru ve výši 69 760 Kč a také sjednaných úroků z úvěru ve výši 8 258,18 Kč za období od 21. 9. 2022 do 31.3.2023 a dále ve výši 15 % ročně dle požadavku žalobce od 1. 7. 2023 do zaplacení. Důvodným je i požadavek na přiznání smluvní pokuty sjednané ve smlouvě účastníků a na přiznání nákladů na předžalobní vymáhání dluhu. Proto bylo žalobě zcela vyhověno. Ve smyslu § 1970 občanského zákoníku byly žalobci přiznány také zákonné úroky z prodlení. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou celé dlužné částky den následující po dni, kdy se stal splatným celý dluh z poskytnutého revolvingového úvěru. Výše úroků z prodlení vychází z ustanovení § 2 nařízení vlády č.351/2013 Sb. 7. Žalobce měl ve věci plný úspěch, má tedy dle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení proti žalované, která ve věci úspěch neměla. Náklady jsou zde tvořeny zaplaceným soudním poplatkem 3 268 Kč, odměnou advokáta za 3 úkony právní služby podle § 7 vyhlášky číslo 177/96 Sb. po 4 380 Kč, třemi paušálními náhradami hotových výdajů advokáta podle § 13 odstavec 3 vyhlášky č. 177/96 Sb. ke třem úkonům po 300 Kč (převzetí zastoupení, sepis žaloby a předžalobní výzva k úhradě). Konečně advokátu náleží DPH ve výši 21 % z částky 14 040 Kč, tj. 2 948 Kč Celkem takto vypočtené náklady činí přiznaných 20 256 Kč.