38 C 103/2024-104 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 47 428,30 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že společnost , právnická osoba, . (dále jen „původní věřitelka“) s žalovaným uzavřela Smlouvu o bankovních produktech a službách (dále jen „Smlouva“), na základě které se zavázala zřídit a vést pro žalovaného bankovní účet č. , č. účtu, a dále se zavázala žalovanému poskytnout kontokorentní úvěr Flexikredit, na základě kterého byl oprávněn čerpat na tomto účtu peněžní prostředky do povoleného úvěrového limitu sjednaného ve Smlouvě. Žalovaný se zavázal dodržet měsíční kreditní příjem a nepřekračovat povolený limit. Žalovaný povolený limit kontokorentu překročil, řádně a včas nesplácel poskytnutý úvěr. Ke dni 26. 8. 2022 původní věřitelka pro porušení smluvních podmínek úvěr zesplatnila (převedla dlužnou částku ve výši 45 628,30 Kč na nově zřízený účet č. , č. účtu, ) a opakovaně vyzývala žalovaného k zaplacení dlužné částky i s úroky. Žalovaný dlužnou částku do dnešního nezaplatil. Ke dni podání žaloby dluh žalovaného činil 45 628,30 Kč na nesplacené jistině úvěru, dále 1 800 Kč na smluvních poplatcích a 4 368,75 Kč na kapitalizovaném úroku z prodlení. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 9. 2023 byla pohledávka původní věřitelkou postoupena na společnost , Anonymizováno, následně pak smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2023 na žalobkyni.2. Jednání ve věci bylo nařízeno na den 25. 4. 2024 a žalovaný byl k tomuto jednání obeslán doručenkou do vlastních rukou. Žalovaný se k jednání nedostavil, a soud proto postupoval dle § 101 odst. 3 o.s.ř. a projednal věc v nepřítomnosti žalovaného, který byl poučen o následcích nedostavení se k jednání.3. Soud ve věci provedl listinné důkazy. Z formuláře s informacemi o úvěru ze dne 14. 6. 2021 (č.l. 20-22) soud zjistil, že žalovaný byl seznámen s podmínkami smlouvy o spotřebitelském úvěru. Spotřebitelský úvěr měl podobu kontokorentního úvěru Flexikredit s povoleným limitem ve výši 30 000 Kč na dobu neurčitou, nesplácený pravidelnými splátkami, ale průběžně připisováním peněžních prostředků ve prospěch běžného účtu klienta (žalovaného). Celková částka, kterou žalovaný musel zaplatil činila 31 736,25 Kč, přičemž tato částka je tvořena součtem povoleného limitu a celkových nákladů úvěru. Výpůjční úroková sazba byla stanovena ve výši 21,99 % p.a. z čerpaného úvěru, RPSN činila 25,77 %. Z upozornění před prohlášením úvěru za splatný ze dne 2. 11. 2022 (č.l. 11) soud zjistil, že žalovaný byl upozorněn na nezaplacení měsíční splátky a informován o případném zesplatnění celého úvěru v případě, že dlužná částka nebude uhrazena do 14. 11. 2022. Ze sdělení (č.l. 12) soud zjistil, že původní věřitelka nabídla žalovanému možnost doplatit dluh ze smlouvy jednorázově, s tím, že část dluhu mu bude odpuštěna. Z oznámení ze dne 27. 8. 2022 (č.l. 13) soud zjistil, že žalovaný byl informován o ukončení poskytování Flexikreditu k běžnému účtu a o otevření úvěrového účtu, a to z důvodu porušování smluvních ujednání. Převedená částka činila 45 628,30 Kč, za otevření úvěrového účtu byl žalovanému účtován poplatek ve výši 10 % z povoleného úvěrového limitu, počet měsíčních splátek byl stanoven na 24 ve výši 1 907,17 Kč se splatností k 26. dni každého měsíce. Z oznámení o zesplatnění ze dne 4. 1. 2023 (č.l. 14) soud zjistil, že úvěr žalovaného ve výši 45 628,30 Kč byl ke dni 2. 1. 2023 zesplatněn, žalovaný byl vyzván k úhradě celé dlužné částky do 18. 1. 2023. Z výzvy k zaplacení před prodejem pohledávky ze dne 5. 3. 2023 (č.l. 15) soud zjistil, že původní věřitelka informovala žalovaného o záměru postoupit pohledávku třetí osobě. Z dokumentu Platební historie (č.l. 19) soud zjistil, že žalovanému byly účtovány poplatky za upomínku a výši dlužné částky. Z vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti ze dne 8. 4. 2024 (č.l. 24-26) soud zjistil, že deklarovaný čistý měsíční příjem žalovaného činí 17 000 Kč, přičemž byl ověřen z doloženého dokladu o příjmu, žalovaný byl zaměstnán na dobu určitou, ženatý s čistým měsíčním příjmem domácnosti ve výši 34 000 Kč, požadovaná výše úvěru/rámce 20 000 Kč, schválená výše 30 000 Kč. Soud dále konstatoval upomínky k úhradě dlužné částky ze dne 13. 10. 2022, 1. 11. 2022 a 11. 12. 2022 (č.l. 27-29). Z výpisů z běžného účtu (č.l. 30, 38, 40-46, 48-76, 83-88) soud zjistil (záporné) zůstatky na účtu žalovaného. Z informace o pojištění vkladů (č.l. 31-32, 39-40) soud zjistil, že žalovaný byl informován o pojištění vkladů a také o zvýšení ceny pojištění z 99 Kč na 139 Kč. Soud konstatoval také dokument Změny smluvní dokumentace účinné od 1. 1. 2021, od 1. 9. 2022 a od 1. 4. 2023 (č.l. 33-37, 47, 77-81) a Sazebník poplatků (č.l. 81-82). Z výpisu z úvěrového účtu (č.l. 88-98) soud zjistil, že po převedení úvěru z běžného účtu žalovaného na účet úvěrový, žalovaný neuhradil ničeho. Z oznámení o výpovědi smlouvy o běžném účtu ze dne 18. 10. 2022 (č.l. 99) soud zjistil, že žalovaný byl informován o nepovoleném debetním zůstatku, a o vypovězení závazku z uzavřené smlouvy s původní věřitelkou. Z žádosti o povolení debetního zůstatku Flexikredit ze dne 11. 6. 2021 (č.l. 100) soud zjistil, že žalovaný žádal původní věřitelku o poskytnutí úvěru s rámcem čerpání ve výši 20 000 Kč. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 25. 9. 2023 (č.l. 101) soud zjistil, že žalovaný byl původní věřitelkou informován o postoupení pohledávky na společnost , Anonymizováno, Z oznámení ze dne 9. 10. 2023 (č.l. 102) má soud za zjištěné, že žalovaný byl informován společností , Anonymizováno, o postoupení pohledávky na žalobkyni. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 9. 2023 a ze dne 13. 10. 2023 (ISAS) má soud za zjištěné, že pohledávka za žalovaným byla platbě postoupena na žalobkyni.4. Soud má za zjištěné, že banka jako původní věřitelka poskytla žalovanému na základě smlouvy ze dne 14. 6. 2021 kontokorentní úvěr s limitem čerpání ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal nepřekročit povolený limit kontokorentu, a případný nepovolený debetní zůstatek vyrovnat. Žalovaný povolený limit kontokorentu překročil, avšak nepovolený debetní zůstatek ani přes výzvy nevyrovnal. Z tohoto důvodu žalobkyně pohledávku za žalovaným ke dni 26. 8. 2022 zesplatnila a převedla na úvěrový účet, přičemž ani poté žalovaný neuhradil ničeho. Úvěruschopnost žalovaného byla zjišťována v rámci schvalovacího procesu původní věřitelky. Dne 18. 9. 2023 původní věřitelka postoupila pohledávku za žalovaným na společnost , Anonymizováno, ., následně byla pohledávka smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2023 postoupena na žalobkyni.5. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.z.“) se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.6. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.7. Podle § 1879 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).8. Soudní dvůr EU v rozsudku ze dne 5. 3. 2020 ve věci , Anonymizováno, – , právnická osoba, v odpovědi na předběžné otázky, které položil Okresní soud v Ostravě, potvrdil, že harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost z