48 C 72/2024-22 — Okresní soud v České Lípě

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že její právní předchůdkyně , právnická osoba, ., IČ: , IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) s žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byla žalovanému v hotovosti se splatností 22. 4. 2023 poskytnuta částka 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal splatit celkovou částku 27 888 Kč řádně včetně kapitalizovaného smluvního úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku ve 14 splátkách po 1 992 Kč. Tento závazek nesplnil, když uhradil pouze 2 500 Kč. Žalobkyně se domáhá také kapitalizované smluvní pokuty ve výši 8 060,68 Kč, smluvního úroku 8% ročně z jistiny od 23.4.2023 do zaplacení a úroku z prodlení. Smlouvou ze dne , datum, byla na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek postoupena pohledávka za žalovaným, který o tom byl písemně informován.Žalovaný, ač řádně obeslán, se k jednání nedostavil a soud tedy v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“) jednal a rozhodoval v jeho nepřítomnosti a vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.Soud ve věci provedl listinné důkazy. Z žádosti o úvěr ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný požádal o poskytnutí úvěru ve výši 15 000 Kč, uvedl mzdu ve výši 24 115 Kč, náklady bydlení včetně energií 5 000 Kč, náklady osobní 5 000 Kč. Ze smlouvy o úvěru z téhož dne bylo zjištěno, že právní předchůdkyní žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr 15 000 Kč za poplatek 12 888 Kč, žalovaný se jej zavázal splatit ve 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč se splatností do 22. 4. 2023, dlužník ve smlouvě potvrdil, že úvěr převzal v hotovosti v místě bydliště. Ze smlouvy o postoupení pohledávek s přílohami ze dne 2. 8. 2023 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni.Soud má za zjištěné, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne , datum, částku 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splatit do 14 měsíců od poskytnutí, dostal se do prodlení a právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek na žalobkyni. Žalovaný uhradil pouze částku 2 500 Kč.Právní poměry účastníků se řídí ust. § 2395 a násl. o. z. Smlouvou o úvěru se podle § 2395 o. z. úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.V této věci bylo nesporně prokázáno, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně platné ujednání o poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 15 000 Kč. Soud shledal platným i ujednání o úhradě úroku z půjčky, který byl vyjádřen kapitalizovanou částkou 761 Kč, a o smluvní pokutě 0,1% z dlužné částky za každý den prodlení. Soud uložil žalovanému povinnost uhradit dlužnou jistinu ve výši 13 261 Kč, kdy nárok je v souladu s hmotným právem tedy § 2390 OZ. Dle skutkových tvrzení žalobce si soud vypočetl, že ze zaplacené částky 2 500 Kč jde na úrok 761 Kč a zbytek byl započten na jistinu. K úhradě zbývá jistina 13 261 Kč a smluvní pokuta ve výši 50% jistiny, tj 7 500 Kč. Soud tedy uložil žalovanému povinnost k úhradě těchto částek. Soud rovněž shledal důvodným nárok žalobkyně na úhradu úroku z půjčky a zákonného úroku z prodlení.Ve výroku II. soud zamítl nárok žalobce na zaplacení zbývajících poplatků. Ujednání o administrativním poplatku a poplatku za hotovostní inkaso je dle názoru soudu neplatné, protože se zjevně příčí dobrým mravům, jak je uvedeno v citovaném § 580 OZ. Krom jiného soud spatřuje v rozpor s dobrými mravy ve výši těchto poplatků. Pokud by poplatky měly představovat výši nějakých účelně vynaložených nákladů na administrativní zpracování a hotovostní inkaso, měly by být nějak specifikovány a doloženy. Jak je soudu známo ze své úřední činnosti, tedy z jiných žalob uplatňovaných žalobcem v obdobných věcech, tak výše takových poplatků je v každém jednotlivém případě různá, zřejmě se odvíjí od výše půjčené částky. Za této situace nelze dovodit, že by se poplatky byly stanoveny podle faktických nákladů vynaložených na administrativní činnost či provádění hotovostního inkasa. Lze těžko dovodit, že by se faktické náklady lišily podle výše sjednaných finančních částek řádově o několikatisícové částky. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně, resp. jeho právní předchůdce takovýmto způsobem obcházel zákon a takto navyšoval své profity ze smlouvy o půjčce. Rovněž soud zamítl i část požadované smluvní pokuty, která byla vypočtena i z těchto částek, pro úplnost soud dodává, že maximální výše smluvní pokuty může dosáhnout 50% jistiny.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 654,94 Kč, přičemž tato částka představuje 24,14 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 62,07 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 37,93 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 338 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 33 448,68 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky 2 460 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 4 560 Kč ve výši 957,60 Kč.