38 C 305/2025-23 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že žalovaný je vlastníkem osobního vozidla s objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, registrační značky , SPZ, , přičemž k vozidlu nebylo v období od 11. 1. 2024 do 27. 11. 2024 v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a od 1. 4. 2024 v rozporu se zákonem č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalovaný doposud neuhradil příspěvek ve výši 15 134 Kč a náklady uplatnění ve výši 300 Kč, na které žalobkyni dle výše citovaných zákonů vznikl nárok v důsledku porušení povinnosti ze strany žalovaného.2. Žalovaný, ač řádně obeslán, se k jednání nedostavil a soud tedy v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“) jednal a rozhodoval v jeho nepřítomnosti a vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.3. Soud má na základě provedených listinných důkazů za zjištěné, že žalovaný byl v rozhodném období od 11. 1. 2024 do 27. 11. 2024 evidován v registru silničních vozidel jako vlastník vozidla s objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, registrační značky , SPZ, , neměl sjednánu smlouvu o povinném pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a byl žalobkyní výzvou ze dne 6. 1. 2025 vyzván a následně upomínkami ze dne 2. 4. 2025 a ze dne 28. 4. 2025 upomenut k úhradě příspěvku ve výši 15 134 Kč a nákladů uplatnění ve výši 300 Kč.4. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Podle § 6 odst. 1 zákona č. 30/2024 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla provozovatel tuzemského vozidla s výjimkou provozovatele vozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti a toho, kdo převzal vozidlo do opravy, zajistí, aby nebezpečí vzniku povinnosti nahradit újmu vzniklou provozem tohoto vozidla bylo kryto pojištěním odpovědnosti po a) dobu registrace vozidla, jde-li o vozidlo, které podléhá registraci silničních vozidel (dále jen "registrované vozidlo"), nebo b) dobu, po kterou je vozidlo schopné provozu, nejde-li o registrované vozidlo.5. Výše denní sazby příspěvku podle § 4 odst. 5 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a podle § 45 odst. 4 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, pro tuzemské vozidlo - osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 včetně činí 47 Kč ve smyslu § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb. a ve spojení s § 5 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 69/2024 Sb., kterou se provádí zákon č. 30/2024 Sb.6. Podle § 4 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb. a podle § 45 odst. 3 zákona č. 30/2024 Sb. se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. a § 45 odst. 2 zákona č. 40/2024 Sb. platí, že , Jméno žalobkyně, má nárok na paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč.7. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla provozovatel tuzemského vozidla zaplatí Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 6 odst. 1 a paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.8. Žalovanému tím, že v rozporu s § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a § 6 odst. 1 zákona č. 30/2024 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, provozoval období v období od 11. 1. 2024 do 27. 11. 2024, celkem 322 dnů, tuzemské vozidlo bez pojištění odpovědnosti, vznikla v souladu s § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. a § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb. povinnost uhradit žalobkyni příspěvek za zmiňovanou dobu. Provozováním vozidla v rozporu se zákonem tak žalovanému vznikla povinnost uhradit žalobkyni příspěvek ve výši 15 134 Kč (denní sazba 47 Kč x 322 dnů) a náklady uplatnění ve výši 300 Kč, což dosud neučinil, žaloba je tak podána důvodně a soud jí v plném rozsahu vyhověl.9. Ve smyslu § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku soud přiznal žalobkyni úroky z prodlení, a to v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.10. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když zcela úspěšné žalobkyni přiznal účelně vynaložené náklady řízení ve výši 2 615 Kč. Ty podle obsahu spisu sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, odměny právní zástupkyně za tři úkony právní služby spočívající v převzetí věci, sepisu výzvy a sepisu žaloby (3x 400 Kč) podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, paušální náhrady hotových výdajů spojených se třemi úkony právní služby (3x 100 Kč), a částky ve výši 315 Kč odpovídající 21% DPH z uvedené odměny a náhrad, již je advokát povinen ve smyslu § 137 odst. 3 o.s.ř. z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. V daném případě soud dospěl k závěru, že žaloba je svým obsahem jednoznačně formulářovou žalobou. Opakovanost nastává v okamžiku existence tří dalších obdobných návrhů, žalobkyně takových návrhů jen u zdejšího soudu podala desítky. Za ustálený vzor lze považovat takové návrhy, které se v zásadě neliší ve struktuře, v druhu nároků opírajících se o stejná ustanovení právních předpisů a v právech a povinnostech účastníků smlouvy, přičemž jsou dokládány stejným druhem důkazů. I v tomto ohledu jsou zmíněné opakované návrhy obdobné. Ostatně v tomto smyslu žalobkyně náhradu nákladů sama účtovala.