48 C 229/2025-18 — Okresní soud v České Lípě

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že její právní předchůdkyně , právnická osoba, ., IČ: , IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) s žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvu o úvěru, na jejímž základě byla žalovanému v hotovosti se splatností 26. 9. 2023 poskytnuta částka 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal splatit celkovou částku 55 776 Kč řádně včetně kapitalizovaného smluvního úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku ve 14 měsíčních splátkách po 3 984 Kč. Tento závazek nesplnil, když uhradil pouze 15 962 Kč. Žalobkyně se domáhá také kapitalizované smluvní pokuty ve výši 15 000 Kč, smluvního úroku 2 349,02 Kč za období od 27. 9. 2023 do 1. 9. 2024. Dále její právní předchůdkyně , právnická osoba, ., IČ: , IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) s žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvu o úvěru, na jejímž základě byla žalovanému v hotovosti se splatností 14. 5. 2023 poskytnuta částka 12 000 Kč. Žalovaný se zavázal splatit celkovou částku 22 302 Kč řádně včetně kapitalizovaného smluvního úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku ve 14 měsíčních splátkách po 1 593 Kč. Tento závazek nesplnil, když uhradil pouze 18 400 Kč. Žalobkyně se domáhá také kapitalizované smluvní pokuty ve výši 6 000 Kč, smluvního úroku 324,37 Kč za období od 15. 5. 2023 do 1. 9. 2024. Smlouvou ze dne , datum, byla na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek postoupena pohledávka za žalovanou, která o tom byla písemně informována.Žalovaný, ač řádně obeslán, se k jednání nedostavil a soud tedy v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“) jednal a rozhodoval v jeho nepřítomnosti a vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.Soud ve věci provedl listinné důkazy. Ze smlouvy o úvěru z , datum, bylo zjištěno, že právní předchůdkyní žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr 12 000 Kč za poplatek 10 302 Kč, žalovaný se jej zavázal splatit ve 14 měsíčních splátkách po 1 593 Kč se splatností do 14. 5. 2023, dlužník ve smlouvě potvrdil, že úvěr převzal v hotovosti v místě bydliště. Ze smlouvy o úvěru z , datum, bylo zjištěno, že právní předchůdkyní žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr 30 000 Kč za poplatek 25 776 Kč, žalovaný se jej zavázal splatit ve 14 měsíčních splátkách po 3 984 Kč se splatností do 26. 9. 2023, dlužník ve smlouvě potvrdil, že úvěr převzal v hotovosti v místě bydliště. Ze smlouvy o postoupení pohledávek s přílohami ze dne , datum, bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni.Soud má za zjištěné, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne 14. 3. 2022 částku 12 000 Kč a dne 26. 7. 2022 částku 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splatit do 14 měsíců od poskytnutí, dostal se do prodlení a právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek na žalobkyni. Žalovaný uhradil pouze částku 18 400 Kč na první úvěr a 15 962 Kč na druhý úvěr.Právní poměry účastníků se řídí ust. § 2395 a násl. o. z. Smlouvou o úvěru se podle § 2395 o. z. úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.V této věci bylo nesporně prokázáno, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně platné ujednání o poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 12 000 Kč. Soud shledal platným i ujednání o úhradě úroku z půjčky, který byl vyjádřen kapitalizovanou částkou 609 Kč, o poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 5 880 Kč, a o smluvní pokutě 0,1% z dlužné částky za každý den prodlení. Soud uložil žalovanému povinnost uhradit dlužnou jistinu ve výši 89 Kč a smluvní pokutu 6 000 Kč, kdy nárok je v souladu s hmotným právem tedy § 2390 OZ. Dle skutkových tvrzení žalobce si soud vypočetl, že ze zaplacené částky 18 400 Kč jde na jistinu 11 911 Kč a zbytek byl započten úrok a poplatek za poskytnutí úvěru. Dále žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně platné ujednání o poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 30 000 Kč. Soud shledal platným i ujednání o úhradě úroku z půjčky, který byl vyjádřen kapitalizovanou částkou 1 522 Kč, o poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 14 700 Kč, a o smluvní pokutě 0,1% z dlužné částky za každý den prodlení. Soud uložil žalovanému povinnost uhradit dlužnou jistinu ve výši 21 711,40 Kč, na smluvním úroku 717,98 Kč, na poplatku za poskytnutí úvěru 7 744,58 Kč a smluvní pokutu 15 000 Kč, kdy nárok je v souladu s hmotným právem tedy § 2390 OZ. Dle skutkových tvrzení žalobce si soud vypočetl, že ze zaplacené částky 15 962 Kč jde na jistinu 8 288,60 Kč a zbytek byl započten úrok a poplatek za poskytnutí úvěru. Soud tedy uložil žalované povinnost k úhradě těchto částek. Soud rovněž shledal důvodným nárok žalobkyně na úhradu úroku z půjčky a zákonného úroku z prodlení.Ve výroku II. soud zamítl nárok žalobce na zaplacení zbývajících poplatků ve výši 13 367 Kč. Ujednání o poplatku za vyhodnocení úvěrového případu (vedle poplatku za poskytnutí úvěru) a poplatku za hotovostní inkaso je dle názoru soudu neplatné, protože se zjevně příčí dobrým mravům, jak je uvedeno v citovaném § 580 OZ. Krom jiného soud spatřuje v rozpor s dobrými mravy ve výši těchto poplatků. Pokud by poplatky měly představovat výši nějakých účelně vynaložených nákladů na administrativní zpracování a hotovostní inkaso, měly by být nějak specifikovány a doloženy. Jak je soudu známo ze své úřední činnosti, tedy z jiných žalob uplatňovaných žalobcem v obdobných věcech, tak výše takových poplatků je v každém jednotlivém případě různá, zřejmě se odvíjí od výše půjčené částky. Za této situace nelze dovodit, že by se poplatky byly stanoveny podle faktických nákladů vynaložených na administrativní činnost či provádění hotovostního inkasa. Lze těžko dovodit, že by se faktické náklady lišily podle výše sjednaných finančních částek řádově o několikatisícové částky. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně, resp. jeho právní předchůdce takovýmto způsobem obcházel zákon a takto navyšoval své profity ze smlouvy o půjčce.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 13 290,85 Kč, přičemž tato částka představuje 58,7 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 79,35 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 20,65 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 556 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 64 715,99 Kč sestávající z částky 3 700 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 16 600 Kč ve výši 3 486 Kč.