48 C 251/2025-17 — Okresní soud v České Lípě

Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 79 000 Kč s příslušenstvím z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalovanému ze smlouvy o podnikatelském úvěru ze dne , datum, . Touto smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr 45 000 Kč. Žalovaný tento úvěr čerpal, čímž mu v souvislosti s uvedenou smlouvou vznikla povinnost tuto částku včetně poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 31 500 Kč splatit nejpozději do 2. 3. 2025, a to 5 pravidelnými splátkami po 15 300 Kč. Tuto svoji povinnost žalovaný nesplnil. Ve smlouvě si účastníci dohodli za prodlení s úhradou jakékoli splátky smluvní pokutu ve výši 500 Kč, kdy žalovaný by v prodlení s 5 splátkami, žalobkyně tedy požaduje smluvní pokutu ve výši 2 500 Kč. Žalovaný neuhradil žádnou splátku. Žalobkyně požaduje po žalovaném úhradu dlužné jistiny, zákonného úroku z prodlení, poplatku za poskytnutí úvěru a smluvní pokutu.Žalovaný k žalobě uvedl, že proti uplatněným nárokům nemá námitky a namítl nepřiměřenost nákladů řízení, kdy se dle něj jedná o formulářovou žalobu. Z jednání se oba účastníci omluvili. Soud tedy v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“) jednal a rozhodoval v její nepřítomnosti a vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.Soud ve věci provedl listinné důkazy. Z výpisu z živnostenského rejstříku soud zjistil, že žalovaný byl v době uzavření úvěrové smlouvy podnikatelem. Z kopie Smlouvy o podnikatelském úvěru č. , hodnota, -, Anonymizováno, soud zjistil, že žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 45 000 Kč, který měl být splacen spolu s poplatkem ve výši 1% za každý den čerpání úvěru, v 5 pravidelných 14 denních splátkách po 15 300 Kč splatných od 5. 1. 2025 do 2. 3. 2025. Z výzvy z 28. 6. 2025 bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky. Z potvrzení o provedené platbě z , datum, bylo zjištěno, že na účet žalovaného uvedený ve smlouvě byla odeslána částka 45 000 Kč.Soud má za zjištěné, že žalobkyně s žalovaným, jako podnikatelem, uzavřela smlouvu o podnikatelském úvěru na částku 45 000 Kč za poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1% za každý den čerpání úvěru, což do doby splatnosti úvěru představuje částku 31 500 Kč. Na účet žalovaného č. , č. účtu, zaslala žalobkyně dne , datum, částku 45 000 Kč. Žalovaný úvěr nesplácel řádně a včas. Žalovaný uhradil po podání žaloby částku 2 000 Kč dne 25.7.2025 a nárok označil v celém rozsahu za nesporný. Dnem 3. 3. 2025 se žalovaný ocitl nejpozději v prodlení s plněním peněžitého závazku. Dlužnou částku tvoří nesplacená jistina 45 000 Kč, doplatek poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 29 500 Kč a smluvní pokuta 2 500 Kč. Celkový dluh tak činí 77 000 Kč.Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Soud dospěl k závěru, že mezi účastníky došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl, neboť žalobkyně prokázala důvodnost svého nároku a jeho výši a tento nárok odpovídá platným právním předpisům a obsahu sjednané smlouvy mezi podnikateli.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 20 257,30 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 160 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 79 000 Kč (tedy nelze uplatnit § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb.) sestávající z částky 4 260 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 14 130 Kč ve výši 2 967,30 Kč.S ohledem na výši dlužné částky a nákladů řízení, rozhodl soud o povinnosti žalovaného splnit uvedené povinnosti v pravidelných po sobě jdoucích měsíčních splátkách po 4 200 Kč. Důvodem pro toto rozhodnutí byla finanční situace žalovaného. Soud má za to, že takto vysoké splátky jsou v souladu s oprávněnými ekonomickými zájmy žalobkyně a ke splacení tak dojde v přiměřené době. Soud má za to, že povolení nižších splátek by bylo neodůvodněným zvýhodněním žalovaného na úkor žalobkyně. Soud takto rozhodl podle § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř. a určil dále (dle § 565 občanského zákoníku), že nesplní-li žalovaný byť i jedinou splátku řádně a včas, stane se celý dluh splatný ihned. Soud má za to, že tento možný následek nesplacení bude pro žalovaného dostatečnou výstrahou, aby splátky plnil řádně a včas.