48 C 327/2025-16 — Okresní soud v České Lípě

Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 14 529 Kč s příslušenstvím. Na odůvodnění podané žaloby uvedla, že s žalovanou uzavřela dne , datum, Úvěrovou smlouvu (bezúčelový spotřebitelský úvěr), na základě které vyplatila žalované téhož dne bezhotovostně částku 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal k úhradě poplatku za poskytnutí úvěru 330 Kč, v rámci druhé až osmé splátky měl být hrazen úrok v pevné částce 490 Kč, a úvěr byl sjednán na 24 měsíců. Sjednány byly poplatky za tzv. expres výplatu ve výši 199 Kč. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení, byla jí účtována smluvní pokuta ve výši 3x 500 Kč a dále účelně vynaložené náklady (3x 300 Kč a 1x 130 Kč) za upomínání. Úvěruschopnost žalované byla zkoumána s pozitivním výsledkem na základě výpočtu z jejího příjmu, ověření závazků a příjmu. Žalovaná částka je tak tvořena jistinou ve výši 10 000 Kč, poplatkem za poskytnutí úvěru 330 Kč, poplatkem za expres výplatu 199 Kč, úroky ve výši 1 470 Kč, náklady 1 030 Kč a smluvními pokutami ve výši 1 500 Kč. Z důvodu opakovaného prodlení s úhradou splátek přistoupila žalobkyně k 9. 5. 2025 k zesplatnění úvěru. Žalovaná byla ke splnění svých povinností vyzývána současně i předžalobní výzvou.Žalovaná se k podané žalobě žádným způsobem nevyjádřila.K jednání nařízenému se žalovaná bez omluvy nedostavila, ačkoliv byla řádně předvolána, žalobkyně se z jednání soudu omluvila. Za splnění podmínek ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (o.s.ř.) proto soud jednal v nepřítomnosti účastníků.Soud vycházel při dokazování z listin předložených žalobkyní, neboť žalovaná zůstala ve sporu pasivní, netvrdila a tím spíše neprokazovala, že by svůj dluh uhradila nebo že by její závazek nevznikl či zanikl jiným způsobem než splněním. Ze Smlouvy o úvěru ze dne , datum, bylo zjištěno, že ji účastníci uzavřeli uvedeného dne, žalované byl poskytnut bezúčelový úvěr ve výši 10 000 Kč převodem na bankovní účet. Z Formuláře o standardních informacích o spotřebitelském úvěru bylo shodně se smlouvou dále zjištěno, že žalobkyně poskytla žalované úvěr na dobu 24 měsíců, s úrokovou sazbou stanovenou v pevné výši (k 2.-8. splátce), když celkem měl žalovaný uhradit 13 760 Kč. Žalovaná se zavázala splácet úvěr proměnlivou splátkou měsíčně, když postupně byla ve splátkách obsažena platba za poskytnutí úvěru ve výši 330 Kč a následně úroky po 490 Kč. Ve smlouvě je dále sjednána platba za tzv. expres výplatu ve výši 199 Kč a uvedena povinnost žalované k úhradě smluvní pokuty ve výši 500 Kč za každou řádně neuhrazenou splátku. Součástí smlouvy je také sazebník poplatků. Z Výpisu čerpání, splátek a úhrad bylo zjištěno, že sjednané splátky žalovaná nehradila. Z potvrzení o prověření úvěruschopnosti bylo zjištěno, z jakých listin a informací ohledně žalovaného a jeho majetkových poměrů věřitel vycházel při zkoumání bonity klienta. Žalovaná byla dále lustrována systémy NRKI, Solus, CRIBIS. Z dopisu žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovanou k uhrazení všech dlužných částek s ohledem na to, že žalovaná řádně neplnila své závazky ze smlouvy o úvěru. Následně byla žalovaná znovu vyzývána k úhradě Předžalobní výzvou k plnění.Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z. „), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2048 o.z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.Soud žalobě plně vyhověl. Žalobkyně v řízení dostatečně tvrdila a prokázala závazek žalované vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky na základě smlouvy o úvěru, smluvní pokuty, poplatky i příslušenství. Žalovaná měla dle zjištění žalobkyně dostatečné majetkové poměry, přesto splátky úvěru nehradila a dostala se tak do prodlení se splácením sjednaných splátek úvěru. Žalobkyně proto přistoupila k zesplatnění úvěru a žalovanou vyzvala dopisem ze dne 9. 5. 2025 k jeho úhradě. V případě jednotlivých nároků se jedná o právní posouzení podle výše citovaného § 2395 o. z.Výrok o úrocích z prodlení vychází z ustanovení § 1970 občanského zákoníku a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 14 529 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.