35 C 272/2025-31 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobou podanou dne 7. 7. 2025 se žalobkyně domáhá na žalovaném zaplacení částky 73 855,38 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že uzavřela s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, na základě které poskytla žalovanému revolvingový úvěr do výše 80 000 Kč. Žalovaný čerpal úvěr postupně, zavázal se vrátit poskytnutý úvěr, včetně sjednaných poplatků a úroku, nejpozději do konce platnosti kreditního rámce. Žalovaný žalobkyni nehradil na poskytnutý úvěr splátky sjednané v denní výši. Předmětem žaloby je jistina úvěru ve výši 34 889,69 Kč, poplatek za vyplacení úvěru ve výši 317,85 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 34 903,79 Kč a smluvní pokuta 3 744,05 Kč (0,1 % denně). Žalobkyně se rovněž domáhá přiznání zákonného úroku z prodlení.2. K výzvě soudu žalobkyně uvedla výčet registrů, v nichž prováděla lustraci žalovaného (avšak nepředložila výsledek takového konání) a dále zopakovala, že zjištěná výše příjmu ve výši 56 610 Kč je ke splácení úvěru dostačující, když byl se souhlasem žalovaného ověřován jeho bankovní účet a pohyby na něm prostřednictvím společnosti , Anonymizováno, .3. Stanovisko žalovaného k žalobě nebylo zjištěno, žalovaný vyjádření k žalobě přes výslovnou výzvu soudu nepodal. Žalobkyně se z nařízeného jednání prostřednictvím svého právního zástupce omluvila, žalovaný se nedostavil bez omluvy. Soud tedy věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků dle § 101 odst. 3 o.s.ř.4. Vzhledem k pasivitě žalovaného soud v řízení vycházel z listin předložených žalobkyní (smlouva o úvěru, všeobecné obchodní podmínky, přehled splátek, informace pro spotřebitele, ověření příjmu, výpis a metodologie posouzení úvěruschopnosti, ceník, údaje o poskytovateli, výzva k úhradě dluhu, výpověď smlouvy, předžalobní výzva s poštovním podacím lístkem, BankID výpis, zásady GDPR, přehled vyplacených částek, výpis z účtu čl. 15), a dospěl k závěru, že mezi účastníky byla dne , datum, dálkovým způsobem po ověření bankovní identity žalovaného uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky opakovaně do výše 80 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto peněžní prostředky, spolu s poplatky a úrokem splatit nejpozději do 19. 6. 2025. Úvěr byl čerpán postupně ve výši 162 424 Kč ode dne 27. 12. 2023 do 11. 10. 2025, jak vyplývá z dokladu o výpisu z bankovního účtu žalobkyně. Žalovaný svůj dluh nesplácel řádně a včas, pročež byl o úhradu upomínán a smlouva byla dopisem z 27. 2. 2025 vypovězena věřitelem. Dle interních zjištění žalobkyně měl žalovaný v době uzavření smlouvy disponibilní příjem ve výši 56 610 Kč (dlužníkem uvedený příjem činil 35 000 Kč) pro dvoučlennou domácnost měsíčně, výše nákladů dle výpisu zjišťována nebyla, stanovena byla v minimální teoretické výši 4 505 Kč. Z výpisu z bankovního účtu žalovaného, založeného na č.l. 15 an. je zřejmé, že žalovaný v období od 31. 12. 2022 do 18. 12. 2023 čerpal několik zápůjček od společnosti , právnická osoba, ., , Anonymizováno, ., , právnická osoba, a , Anonymizováno, a také že se velmi často věnuje hazardním hrám prostřednictvím zprostředkovatele , Anonymizováno, , kdy v jednom dni je schopen vynaložit na takovou zábavu několikatisícové částky. Příjem žalovaného od společnosti Skoda , právnická osoba, . osciloval mezi 28 382 Kč a 87 160 Kč, nejčastěji se jednalo o částku do 50 tis. korun.5. Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.6. Dle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle ust. § 87 odst. 1 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.7. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.8. Provedeným dokazováním soud zjistil, že mezi účastníky byla uzavřena distančním způsobem smlouva o úvěru, na základě které žalovaný čerpal v průběhu 10 měsíců částku ve výši 162 424 Kč. Úvěr byl žalovanému vyplacen v desítkách tranší, jak vyplývá z výpisu z bankovního účtu žalobce, kdy některé dny bylo čerpáno opakovaně, naopak některé měsíce čerpáno nebylo.9. Pokud jde o zkoumání schopnosti žalovaného splácet úvěr, žalobkyně provedla hodnocení žalovaného dle údajů o jeho příjmech. V tomto směru byl v předložené kalkulaci zjištěn výše uvedený výpočet (příjem tvrzený 35 000 Kč, příjem žalobkyní zjištěný 56 610 Kč, výdaje byly odhadnuty pro dvě osoby v měsíční výši 4 505 Kč). Žalobkyně dále předložila principy posuzování úvěruschopnosti u spotřebitelů.10. S ohledem na popsaný skutkový stav věci má soud za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost žalobkyně řádně (s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána poskytovateli, a to pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní. Úvěr má být navíc poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Tím poskytovatel úvěru plní i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit práva a zájmy spotřebitele.11. V případě dotčeného porušení povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele není neplatnost za těchto okolností uzavřené úvěrové smlouvy stanovena jen na ochranu úvěru neschopného spotřebitele, ale také společnosti jako celku, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i věřitele, v jehož zájmu bezesporu je, aby byl úvěr řádně splácen, aby tohoto byl zavázaný spotřebitel schopen. V dané věci, jak bylo popsáno výše, žalobkyně svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného řádně nesplnila. Jak bylo soudem zjištěno, žalobkyně si od žalovaného vyžádala informace týkající se jeho příjmů, soudu pak není zřejmé, z jakého důvodu vycházela z částky vyšší než žalovaným tvrzené, resp. uvedené ve výpisu z účtu, lze se domnívat, že žalobkyně jako příjem započetla i kladný obrat na účtu žalovaného z čerpání dalších zápůjček či úvěrů. Pro žalobkyni pak mohlo být vhodným ukazatelem množství čerpaných zápůjček od jiných poskytovatelů. Výdaje žalovaného zkoumány nebyly žádným způsobem. Částka ve výši 4 505 Kč byla označena jako výdaj minimální, soud má však pochybnosti o tom, že by žalovaný a další osoba v jeho domácnosti mohl vyjít s takovou částkou byť i jen na potraviny (tj. 75 Kč denně, odhlédneme-li od potřeby nakupovat drogerii, ošacení, platby za telekomunikace, dopravu a zejména bytové potřeby, což tvoří obvykle značné procento příjmu). Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je však i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení. Pouhé doplnění čísel do formuláře k hodnocení žadatele, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány, resp. zda tyto částky odpovídají běžné realitě dospělého života, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Žalobkyně si tedy vystačila jen s velmi nepravděpodobnými tvrzeními, navíc sama dokládá, že výdaje žalovaného jsou představovány hazardními hrami, kdy neúspěchy ve hře žalovaný pokrývá dalšími půjčkami, což je typický začátek dluhové pasti. Žalovaný nadto některé měsíce (např. v červnu) čerpal z kontokorentního úvěru až desítky tisíc