36 C 80/2026-32 – Okresní soud v České Lípě

1. Žalobou podanou dne 31. 12. 2026 domáhal se žalobce po žalovaném zaplacení částky 28 260 Kč s příslušenstvím s tvrzením, že (žalobce) nabyl pohledávku za žalovaným z postoupení pohledávek, a to prvotního postoupení smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 2. 6. 2025 mezi společností , právnická osoba, ., IČ , IČO, (dále také jen „původní věřitel“), a společností , právnická osoba, ., IČ , IČO, , a následného postoupení smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 10. 6. 2025 mezi společností , právnická osoba, . a žalobcem. Původní věřitel uzavřel se žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč, a to převodem na účet žalovaného č. , č. účtu, , žalovaný se zavázal zaplatit věřiteli úrok 40 % měsíčně z jistiny, úvěr byl sjednán na dobu neurčitou, žalovaný byl povinen splácet každý měsíc úrok přirostlý za uplynulé období, a to vždy nejpozději k 22. dni v měsíci, jistinu úvěru mohl žalovaný splatit zcela nebo zčásti kdykoli během trvání smlouvy. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou úvěru, ohledně čehož byl věřitelem opakovaně upomínán, v poslední upomínce ze dne 23. 3. 2024 byl žalovaný informován o zesplatnění celého úvěru k datu upomínky a vyzván k jeho úhradě, žalovaný se dostal do prodlení s úhradou celého úvěru dne 24. 3. 2024, právo věřitele na zesplatnění úvěru je sjednáno smlouvou. Předmětem žalobního požadavku je pohledávka ve výši 21 000 Kč, skládající se z nesplacené části jistiny ve výši 15 000 Kč a nesplacené části smluvního úroku ve výši 40 % měsíčně z jistiny za první měsíc doby čerpání úvěru v kapitalizované výši 6 000 Kč, vše splatno nejpozději dne 23. 3. 2024, a dále smluvní pokuta ve výši 0,1 % ročně z dlužné jistiny za dobu 24. 3. 2024 – 20. 7. 2025 v kapitalizované výši 7 260 Kč, zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny úvěru od dne následujícího po dni splatnosti úvěru, tj. od 24. 3. 2024 do zaplacení. Žalobce žalovaného před podáním žaloby vyzval k úhradě žalované částky písemnou výzvou odeslanou mu dne 20. 7. 2025, na kterou žalovaný nereagoval. Žalobce tvrdil, že před poskytnutím úvěru původní věřitel řádně zkoumal úvěruschopnost žalovaného, a to na základě informací získaných od žalovaného a lustrací v dostupných veřejných databázích.2. Stanovisko žalovaného k žalobě nebylo zjištěno, žalovaný vyjádření k žalobě nepodal, k ústnímu jednání konanému soudem k projednání žaloby se nedostavil, svou neúčast neomluvil, nepožádal o odročení jednání; žalobce, resp. jeho právní zástupkyně se z neúčasti u jednání soudu omluvila a navrhla projednání věci ve své nepřítomnosti na podkladě dříve zaslaných listinných dokladů. Soud jednal a rozhodl ve věci samé v nepřítomnosti účastníků řízení podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), na podkladě důkazů doložených žalobcem.3. Soud žalobě z části vyhověl, z části ji zamítl. Z listinných dokladů předložených k důkazu žalobcem, a to ze žádosti žalovaného o spotřebitelský úvěr č. , hodnota, , ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru mezi společností , právnická osoba, ., IČ , IČO, , a žalovaným bez uvedení data, z potvrzení o provedené platbě ve výši 15 000 Kč , právnická osoba, . ve prospěch účtu č. , č. účtu, s uvedením variabilního symbolu , var. symbol, ze dne 17. 12. 2025, ze sdělení ze dne 23. 3. 2024 , právnická osoba, . vůči žalovanému o zesplatnění spotřebitelského úvěru, ze smluv o postoupení pohledávek včetně příloh uzavřených mezi společností , právnická osoba, . a společností , právnická osoba, . dne 2. 6. 2025 a následně mezi společností , právnická osoba, . a žalobcem dne 10. 6. 2025, oznámení ze dne 20. 7. 2025 společnosti , právnická osoba, . žalovanému o postoupení pohledávky a z předžalobní upomínky právní zástupkyně žalobce žalovanému ze dne 20. 7. 2025 včetně dokladů o doručování, z výpisu z uvedeného bankovního účtu žalovaného za listopad 2023, učinil soud závěr o skutkovém stavu odpovídajícím žalobnímu tvrzení v tom obsahu, že původní věřitel a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru, na jejímž základě původní věřitel poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 15 000 Kč, a to bankovním převodem na účet žalovaného č. , č. účtu, , VS č. , var. symbol, (odpovídá rodnému číslu žalovaného), žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky úvěrující společnosti vrátit, hradit sjednaný úrok. Úvěr nebyl žalovaným zaplacen/vrácen původnímu věřiteli, žalovaný na jistině dluží 15 000 Kč, neuhradil ničeho na smluvní úrok či jiné příslušenství závazku, nárok na úhradu pohledávky věřitele z předmětné smlouvy o úvěru byl původním věřitelem postoupen společnosti , právnická osoba, . a touto společností následně žalobci smlouvami o postoupení pohledávek ze dne 2. 6. 2024, 10. 6. 2024, žalovaný byl o postoupení pohledávky uvědoměn oznámením původního věřitele ze dne 20. 7. 2025 a dne 20. 7. 2025 byl právní zástupkyní žalobce vyzván k zaplacení dluhu z úvěru s příslušenstvím žalobci.4. Právní posouzení nároku soud učinil podle ust. zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, podle § 1841a a násl. (o smlouvách o finančních službách uzavíraných na dálku), § 2395 a násl. (úvěr), § 1879 a násl. (postoupení pohledávky), § 1970 (úrok z prodlení) zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výše úroku z prodlení).5. Žalobce tvrdil, že před uzavřením smlouvy o úvěru posoudil původní věřitel úvěruschopnost žalovaného, což žalobce doložil k výzvě soudu spojené s poučením o důkazní povinnosti podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. výpisy z bankovních účtů žalovaného za dobu před sjednáním úvěru (22. 11. 2023), tj. měsíce srpen – říjen 2023. Z těchto soud zjistil, že v uvedené době předcházející poskytnutí posuzovaného úvěru měl žalovaný příjem vyplácený každý měsíc Nemocnicí s poliklinikou , adresa, (lze usuzovat na výdělek z pracovního poměru) ve výši v srpnu 35 357 Kč, v září 26 592 Kč, v říjnu 32 563 Kč, měsíční obraty na účtu činily vždy cca 55 000 (jak příjmy, tak i výdaje v uvedené výši), žalovaný prováděl splátky na jiné úvěry (v srpnu 19 939 Kč, v září 20 234,50 Kč, v říjnu 20 021,80 Kč), čerpal průběžně jiné úvěry (v srpnu - říjnu postupně každý měsíc vždy úhrnem cca 20 000 Kč, vše patrně z kontokonrentního úvěru podle specifikace plateb ve vztahu k dotyčnému jinému účtu), průběžné výdaje připadaly na základní potřeby jako bydlení (trvalé příkazy), nákup potravin a jiné drobné položky; po přijetí platby/příjmu z pracovního poměru žalovaný uhradil v každém uvedeném měsíci v několika málo dnech v zásadě celou přijatou částku na splátku jiného úvěru a uhrazení trvalých plateb (předpokládaně bydlení), další položky hospodaření na účtu představuje čerpání jiných úvěrů na úhradu drobných položek. Z vyhodnocení předložených výpisů z účtu činí soud závěr, že zde byly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného splácet nyní posuzovaný úvěr za stavu, kdy hospodaření žalovaného s jeho příjmem a z prostředky z dalších úvěrů (splácení částky cca 20 000 Kč/měsíc, čerpání úvěru cca 20 000 Kč/měsíc postupně patrně z kontokorentu) nevykazovalo žádný prostor pro splácení dalších závazků, tj. jmenovitě posuzovaného úvěru.6. Za stavu, kdy lze mít za prokázáno žalobcem, že věřitel prověřil úvěruschopnost žalovaného před vznikem posuzovaného závazku ze spotřebitelského úvěru, avšak učinil ze svých zjištění nesprávné závěry, neboť příjmové a výdajové poměry žalovaného napovídají tomu, že zde byly důvodné pochybnosti o jeho schopnosti splácet další úvěr včetně příslušenství (nehledě na sjednané mimořádně vysoké úroky – 40 % měsíčně, což je skutečnost zakládající neplatnost smlouvy podle § 1796 o. z.), hodnotí soud předmětnou smlouvu o úvěru podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru jako absolutně neplatnou. Žalovaný je povinen z neplatné smlouvy vrátit věřiteli poskytnutou jistinu úvěru v době přiměřené svým možnostem. Z dokladů žalobce plyne, že žalovaný od původního věřitele , právnická osoba, . obdržel na úvěr celkem 15 000 Kč, z níž mu nesplatil ani část, tedy je žalovaný povinen žalobci jako současnému věřiteli/postupníku z pohledávky vrátit tuto částku.7. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru soud uložil žalovanému vrátit žalobci dlužnou jistinu úvěru poskytnutou mu původním věřitelem, a to ve splátkách (§ 160 odst. 1 o. s. ř. – vzhledem k výši dluhu a zjištění poměrů žalovaného odůvodňující povolení splátek z důvodu rovněž jiných jeho závazků posuzovaných zdejším soudem – plyne z výsledků řízení ve věcech sp. zn. , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, ). Žaloba byla zamítnuta v rozsahu požadavku na zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 6 000 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 21 000 Kč za dobu od 24. 3. 2024 do zaplacení a smluvní pokuty 7 260 Kč vzhledem k právnímu hodnocení věci, když žalovaný není povinen uhradit žalobci víc, než činí nesplacená část jistiny přijaté podle neplatné smlouvy, přičemž vůči žalobci není s tímto vrácením v prodlení (povinnost k vrácení je mu uložena/vzniká tímto rozhodnutí