38 C 344/2025-39 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení shora uvedené částky spolu s příslušenstvím s odůvodněním, že její právní předchůdkyně , právnická osoba, , IČ , IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), s žalovanou uzavřela dne 30. 11. 2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , číslo, na částku 60 000 Kč, který žalovaná mohla čerpat opakovaně. Žalovaná vyčerpala celkem 61 979,91 Kč, finanční prostředky byly žalované poskytnuty bezhotovostně převodem na bankovní účet. Žalovaná se zavázala úvěr hradit pravidelnými měsíčními splátkami v podobě minimální měsíční platby, a to do doby, dokud neuhradí celou dlužnou částku. Informace o konkrétní výši jednotlivých plateb byla žalované sdělena každý měsíc, a to jak v rámci jejího účtu na www.creditea.cz, tak i sdělením do emailu. Žalovaná se též zavázala hradit smluvní úrok. Sjednané podmínky žalovaná neplnila řádně a včas a dostala se do prodlení s úhradou dlužné částky, právní předchůdkyně žalobkyně proto celý úvěr ke dni 13. 6. 2024 zesplatnila, o čemž žalovanou informovala. Žalovaná od uzavření smlouvy uhradila celkem částku 6 482,64 Kč. Pohledávka byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2025 postoupena na žalobkyni. Žalobkyně se domáhá dlužné jistiny ve výši 60 000 Kč, poplatku ve výši 900 Kč, dlužného úroku z jistiny do zesplatnění ve výši 8 467,63 Kč, kapitalizovaných úroků od 14. 6. 2024 do 27. 1. 2025 ve výši 7 717 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení za stejné období ve výši 5 689,08 Kč, dále též úroku ve výši 14,75 % z dlužné jistiny od 28. 1. 2025 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % z částky 40 900 Kč, představující dlužnou jistinu a poplatek, od 28. 1. 2025 do zaplacení.2. Žalovaná, ač řádně obeslána, se k jednání nedostavila a soud tedy v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“) jednal a rozhodoval v její nepřítomnosti a vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.3. Soud ve věci provedl listinné důkazy. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , číslo, uzavřené dne 30. 11. 2023 mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou (č.l. 11) soud zjistil, že žalované byl poskytnut bezúčelový spotřebitelský úvěr ve formě kreditní linky s možností opakovaného čerpání až do výše pevně stanoveného stropu, tj. 60 000 Kč, který se žalovaná zavázala hradit v podobě minimální měsíční platby, a to do doby, než uhradí celou dlužnou částku. Informace o konkrétní výši, počtu a četnosti splátek byla klientovi (žalované) sdělena každý měsíc. Roční procentní sazba nákladů (RPSN) na spotřebitelský úvěr činila 51,96 %, roční úroková sazba byla stanovena ve výši 42 % ročně, celková částka k zaplacení činila 74 882,01 Kč. Ve smlouvě zcela absentuje podpis žalované. Ze Standartních informací o spotřebitelském úvěru (č.l. 15 p.v.-16) soud zjistil jednotlivé parametry poskytnutého úvěru. I na tomto dokumentu podpis žalované zcela absentuje. Z Obchodní podmínek (č.l. 11 p.v.-15) soud zjistil informace k poskytování úvěrů právní předchůdkyní žalobkyně. Z tabulky umoření – transakčního výpisu (č.l. 18-21) soud zjistil výši poskytnuté jistiny, výši smluvního úroku a též úhradu jednotlivých splátek žalovanou, která v dílčích platbách činila celkem částku 6 482,64 Kč. Dlužná částka ke dni vyhotovení výpisu činila 72 560,36 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně dle zjištění soudu informovala žalovanou o postoupení pohledávek na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2025 s uvedením aktuální výše pohledávky vůči žalované, která činila 72 534,13 Kč, a to v rámci zaslaného oznámení o postoupení pohledávky ze dne 27. 1. 2025 (č.l. 17). Z Výzvy před zesplatněním dluhu (ISAS) soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala žalované výzvu k zaplacení dlužné částky s upozorněním, že pokud tak neučiní ve lhůtě 30 dnů, úvěr bude zesplatněn. Žalobkyně dle zjištění soudu zaslala žalované předžalobní výzvu k plnění ze dne 16. 4. 2025 (č.l. 22-23) se základním skutkovým a právním rozborem a celkovou výší pohledávky vyčíslenou na částku 86 687,01 Kč. Žalobkyně k zasílaným výzvám doložila též podací lístky (č.l. 24, 25). Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2025 (ISAS) a doloženého seznamu postoupených pohledávek má soud za zjištěné, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku na žalobkyni. Z potvrzení o provedení transakce (č.l. 29-34) soud zjistil, že na účet žalované právní předchůdkyně žalobkyně dne 5. 12. 2023 poukázala částku 4 400 Kč, dne 6. 12. 2023 částku 3 520 Kč, dne 9. 12. 2023 částku 2 820 Kč, dne 10. 12. 2023 částku 2 260 Kč, dne 13. 12. 2023 částku 3 600 Kč, dne 20. 2. 2024 částku 377,37 Kč, dne 22. 12. 2023 částku 2 160 Kč, dne 23. 12. 2023 částku 1 300 Kč, dne 29. 12. 2023 částku 2 130 Kč, dne 30. 11. 2023 částku 38 000 Kč a dne 30. 12. 2023 částku 1 412,54 Kč. Žalovaná tedy celkem čerpala částku 61 979,91 Kč.4. Soud má za zjištěné, že dne 30. 11. 2023 žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřeli smlouvu o úvěru, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poukázala na účet žalované v jednotlivých dílčích platbách celkovou částku 61 979,91 Kč. Soud má dále za zjištěné, že žalovaná na poskytnutý úvěr uhradila v jednotlivých dílčích platbách celkem částku 6 482,64 Kč. Soud má dále za zjištěné, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanou vyzývala k úhradě dlužných splátek, které žalovaná nehradila řádně a včas a upozornila ji na případné zesplatnění celého úvěru, pokud tak neučiní ve stanovené lhůtě. K zesplatnění úvěru došlo ke dni 13. 6. 2024. Soud má dále za zjištěné, že pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni platně postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2025.5. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. V souladu s § 2392 odst. 1 větou první o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.6. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).7. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.8. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. Soudní dvůr EU v rozsudku ze dne 5. 3. 2020 ve věci , spisová značka, , právnická osoba, v odpovědi na předběžné otázky, které položil Okresní soud v , adresa, , potvrdil, že harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost zkoumat z moci úřední, zda věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytovaný úvěr. Zjistí-li porušení, jsou vnitrostátní soudy povinny vyvodit z toho zákonem předvídané důsledky bez dalšího. Taková vnitrostátní úprava, podle níž se sankce uplatní pouze k námitce spotřebitele, je v rozporu s unijním právem.10. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , spisová značka, , věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uve