38 C 352/2025-39 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení shora uvedené částky spolu s příslušenstvím s odůvodněním, že její právní předchůdkyně , právnická osoba, , IČ , IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), s žalovaným uzavřela dne 16. 1. 2024 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , číslo, , tak i sdělením do emailu. Žalovaný se též zavázal hradit smluvní úrok. Sjednané podmínky žalovaný neplnil řádně a včas a dostal se do prodlení s úhradou dlužné částky, právní předchůdkyně žalobkyně proto celý úvěr ke dni 17. 9. 2024 zesplatnila, o čemž žalovaného informovala. Žalovaný od uzavření smlouvy uhradil celkem částku 14 295 Kč. Pohledávka byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 4. 2025 postoupena na žalobkyni. Žalobkyně se domáhá dlužné jistiny ve výši 44 753,42 Kč, poplatku ve výši 900 Kč, dlužného úroku z jistiny do zesplatnění ve výši 7 515,90 Kč, kapitalizovaných úroků od 18. 9. 2024 do 28. 4. 2025 ve výši 5 326,96 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení za stejné období ve výši 3 605,67 Kč, dále též úroku ve výši 12,75 % z dlužné jistiny od 29. 4. 2025 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % z částky 45 653,42 Kč, představující dlužnou jistinu a poplatek, od 29. 4. 2025 do zaplacení.2. Žalovaný, ač řádně obeslán, se k jednání nedostavil a soud tedy v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“) jednal a rozhodoval v jeho nepřítomnosti a vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.3. Soud ve věci provedl listinné důkazy. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , číslo, uzavřené dne 16. 1. 2024 mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným (č.l. 11) soud zjistil, že žalovanému byl poskytnut bezúčelový spotřebitelský úvěr ve formě kreditní linky s možností opakovaného čerpání až do výše pevně stanoveného stropu, tj. 50 000 Kč, který se žalovaný zavázal hradit v podobě minimální měsíční platby, a to do doby, než uhradí celou dlužnou částku. Informace o konkrétní výši, počtu a četnosti splátek byla klientovi (žalovanému) sdělena každý měsíc. Roční procentní sazba nákladů (RPSN) na spotřebitelský úvěr činila 70,81 %, roční úroková sazba byla stanovena ve výši 54 % ročně, celková částka k zaplacení činila 66 170,76 Kč. Ve smlouvě absentuje podpis žalovaného, je uvedeno, že smlouva byla podepsána prostřednictvím PIN. Ze Standartních informací o spotřebitelském úvěru (č.l. 16 p.v.-17) soud zjistil jednotlivé parametry poskytnutého úvěru. I na tomto dokumentu podpis žalovaného absentuje a je uvedeno, že bylo podepsáno prostřednictvím PIN. Z Obchodní podmínek (č.l. 11 p.v.-16) soud zjistil informace k poskytování úvěrů právní předchůdkyní žalobkyně. Z tabulky umoření – transakčního výpisu (č.l. 19-22) soud zjistil výši poskytnuté jistiny, která činila 50 000 Kč, jež žalovaný čerpal dne 16. 1. 2024, výši smluvního úroku a též úhradu jednotlivých splátek žalovaným, která v dílčích platbách činila celkem částku 14 295 Kč. Dlužná částka ke dni vyhotovení výpisu činila 55 751,75 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně dle zjištění soudu informovala žalovaného o postoupení pohledávek na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 4. 2025 s uvedením aktuální výše pohledávky vůči žalovanému, která činila 55 722,41 Kč, a to v rámci zaslaného oznámení o postoupení pohledávky ze dne 28. 4. 2025 (č.l. 18). Z Výzvy před zesplatněním dluhu (č.l. 23) soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k zaplacení dlužné částky s upozorněním, že pokud tak neučiní ve lhůtě 30 dnů, úvěr bude zesplatněn. Žalobkyně dle zjištění soudu zaslala žalovanému předžalobní výzvu k plnění ze dne 29. 7. 2025 (č.l. 24-25) se základním skutkovým a právním rozborem a celkovou výší pohledávky vyčíslenou na částku 65 047,71 Kč. Žalobkyně k zasílaným výzvám doložila též podací lístky (č.l. 26, 27). Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 4. 2025 (ISAS) a doloženého seznamu postoupených pohledávek má soud za zjištěné, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku na žalobkyni. Z potvrzení o provedení transakce (č.l. 34) soud zjistil, že na účet žalovaného právní předchůdkyně žalobkyně dne 16. 1. 2024 poukázala částku 50 000 Kč.4. Soud má za zjištěné, že dne 16. 1. 2024 žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřeli smlouvu o úvěru, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně téhož dne poukázala na účet žalovaného částku 50 000 Kč. Soud má dále za zjištěné, že žalovaný na poskytnutý úvěr uhradil v jednotlivých dílčích platbách celkem částku 14 295 Kč. Soud má dále za zjištěné, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovaného vyzývala k úhradě dlužných splátek, které žalovaný nehradil řádně a včas a upozornila ho na případné zesplatnění celého úvěru, pokud tak neučiní ve stanovené lhůtě. K zesplatnění úvěru došlo ke dni 17. 9. 2024. Soud má dále za zjištěné, že pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni platně postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 4. 2025.5. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. V souladu s § 2392 odst. 1 větou první o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.6. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).7. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.8. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. Soudní dvůr EU v rozsudku ze dne 5. 3. 2020 ve věci , spisová značka, – , právnická osoba, v odpovědi na předběžné otázky, které položil Okresní soud v Ostravě, potvrdil, že harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost zkoumat z moci úřední, zda věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytovaný úvěr. Zjistí-li porušení, jsou vnitrostátní soudy povinny vyvodit z toho zákonem předvídané důsledky bez dalšího. Taková vnitrostátní úprava, podle níž se sankce uplatní pouze k námitce spotřebitele, je v rozporu s unijním právem.10. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , spisová značka, , věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.11. Soud dospěl k závěru, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce, na kterou vedle ustanovení o. z. dopadá též úprava obsažená v zákoně o spotřebitelském úvěru. Dále soud hodnotil, zda právní předchůdkyně žalo