ECLI: ECLI:CZ:OSCL:2026:58.C.74.2026.1 Datum: 2026-05-12 Předmět: o 12 299,04 Kč s příslušenstvím Ustanovení: § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., § 101 z. č. 99/1963 Sb., § 137 z. č. 99/1963 Sb., § 142 z. č. 99/1963 Sb., § 149 z. č. 99/1963 Sb., § 151 z. č. 99/1963 Sb., § 160 z. č. 99/1963 Sb., § 122 z. č. 182/2006 náklady řízenísmlouva o úvěrunáhrada nákladů
O co šlo: o 12 299,04 Kč s příslušenstvím (§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., § 101 z. č. 99/1963 Sb., § 137 z. č. 99/1963 Sb., § 142 z. č. 99/1963 Sb., § 149 z. č. 99/1963 Sb., § 151 z. č. 99/1963 Sb., § 160 )
1. Žalobkyně se v řízení domáhá po žalovaném zaplacení částky celkem 12 299,04 Kč spolu se shora specifikovaným příslušenstvím. Uplatněné nároky žalobkyně odůvodnila tím, že uzavřela dne 10. 3. 2024 se žalovaným smlouvu o poskytnutí revolvingovém úvěru č. , číslo, (dále jen „úvěrová smlouva“), na jejímž základě mohl žalovaný čerpat úvěr do úvěrového rámce ve výši 10 000 Kč s tím, že žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 4 % z aktuální dlužné částky. Této povinnosti však žalovaný nedostál, načež žalobkyně přistoupila ke dni 14. 10. 2025 k zesplatnění úvěru. Jde-li o posouzení úvěruschopnosti žalovaného, žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy provedla lustraci žalovaného v registrech SOLUS, NRKI, CEE a ISIR, dále provedla výpočet tzv. MLS (zohledňující částku životního minima klienta, normativní náklady na bydlení nebo dosavadní dluhové zatížení klienta) a příjmovou a výdajovou stránku žalovaného ověřila výpisy z účtu za období od 8. 12. 2023 do 8. 3. 2024. Žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení- nesplacené jistiny úvěru ve výši 9 839,73 Kč;- poplatků za pojištění ve výši celkem 159,31 Kč (jednalo se o poplatky za pojištění zahrnuté v 17. a 19. splátce);- nákladů na vymáhání ve výši 900 Kč (sestávající z paušálních nákladů na vymáhání ve výši 300 Kč za měsíc vymáhání);- smluvních pokut ve výši celkem 1 400 Kč (sjednaná smluvní pokuta ve výši 500 Kč za prodlení s úhradou splátky, příp. ve výši dlužné splátky, byla-li nižší než 500 Kč);- smluvního úroku, při sjednané sazbě 26,28 % ročně, ve výši celkem 1 774,83 Kč, sestávajícího ze součtu nesplacených úroků v jednotlivých splátkách do dne zesplatnění a smluvního úroku od 15. 10. 2025 (tj. ode dne následujícího po zesplatnění) do 19. 1. 2026 (tj. do data sepsání žaloby);- zákonného úroku z prodlení ve výši 321,63 Kč kapitalizovaného za období od 29. 10. 2025 do 19. 1. 2026;- smluvního úroku ve výši 11,50 % z jistiny úvěru od 20. 1. 2026 do zaplacení a konečně- zákonného úroku z prodlení z jistiny úvěru, poplatků za pojištění a smluvních pokut od 20. 1. 2026 do zaplacení.2. Žalovaný se k uplatněným nárokům nikterak nevyjádřil.3. Soud věc projednal na jednání konaném dne 12. 5. 2026. Žalobkyně se z jednání řádně a včas omluvila, o odročení jednání nepožádala. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil a ani včas z důležitého důvodu nepožádal o jeho odročení. Soud za této situace postupoval podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění (dále jen „o. s. ř.“), a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.4. Provedeným dokazováním soud učinil níže popsaná – pro rozhodnutí ve věci samé významná – dílčí skutková zjištění, která odpovídají i skutkovému závěru.5. Dne 10. 3. 2024 žalobkyně a žalovaný uzavřeli úvěrovou smlouvu, na jejímž základě byl žalovaný oprávněn čerpat bezúčelový revolvingový úvěr do výše úvěrového rámce 10 000 Kč. Žalovaný se přitom zavázal hradit žalobkyni, při sjednané úrokové sazbě 26,28 % ročně, minimální měsíční splátku ve výši 4 % z dlužné částky (min. 400 Kč), skládající se ze splátky úvěru a splátky splátkových programů, a to vždy k 20. dni v měsíci. V úvěrové smlouvě se žalobkyně a žalovaný rovněž dohodli na výši prvního čerpání ve výši 8 248 Kč (tzv. Nákup na splátky), které se žalovaný zavázal splatit v celkem 11 měsíčních splátkách po 836 Kč. Žalovaný si rovněž v úvěrové smlouvě sjednal se žalobkyní Balíček pojištění MAX+, za který se zavázal hradit měsíčně částku odpovídající 8,9 % z minimální splátky úvěru. Žalobkyně v úvěrové smlouvě upozornila žalovaného, že v případě prodlení se zaplacením splátky mu může naúčtovat účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním v paušální výši 300 Kč za měsíc vymáhání a smluvní pokutu ve výši 500 Kč. Dále žalobkyně upozornila žalovaného, že v případě prodlení s úhradou 2 a více splátek nebo jedné splátky po dobu delší než 3 měsíce je oprávněna úvěr zesplatnit. Nedílnou součástí úvěrové smlouvy byly úvěrové podmínky žalobkyně a dokumenty k pojištění (blíže specifikované přímo v úvěrové smlouvě; k tomu viz úvěrová smlouva č. 7403087288 v elektronickém spisu CEPR).6. Před uzavřením úvěrové smlouvy žalovaný žalobkyni sdělil, že je svobodný, nemá děti, bydlí v podnájmu, je zaměstnán s příjmem ve výši 28 000 Kč, měsíční výdaje domácnosti činí 16 030 Kč (z toho výdaje na bydlení 9 030 Kč, splátky úvěrů 2 000 Kč a ostatní výdaje 5 000 Kč). V registru NRKI (Nebankovní registr klientských informací) byly k osobě žalovaného evidovány celkem tři existující závazky z osobních úvěrů s výší měsíčních splátek 411 Kč, 404 Kč a 875 Kč (k tomu viz úvěrová smlouva, karta klienta a úvěrová zpráva v elektronickém spisu CEPR).7. Výpis z bankovního účtu žalovaného za období od 8. 12. 2023 do 8. 3. 2024 (k tomu viz č. l. 12-32 spisu) zachycuje pravidelný příjem žalovaného od , Anonymizováno, , a to ve výši tvrzené žalovaným v úvěrové smlouvě, s tím, že za shora uvedené období byly na tento účet připsány finanční prostředky ve výši celkem 113 110,39 Kč, z účtu pak odešlo celkem 103 111,51 Kč.8. Žalovaný neuhradil splátku splatnou do 20. 6. 2025, do 20. 7. 2025, do 20. 8. 2025 a do 20. 9. 2025, načež žalobkyně výzvou ze dne 14. 10. 2025, předanou téhož dne k poštovní přepravě, vyzvala žalovaného ke splacení celého úvěru, čerpaného na základě úvěrové smlouvy, ve výši 13 414,56 Kč, a to ve lhůtě 14 dnů ode dne sepsání výzvy. Ke dni 19. 1. 2026 činil dluh žalovaného na jistině úvěru částku 9 839,73 Kč, dluh na pojistném částku 159,31 Kč, dluh na nákladech na vymáhání částku 900 Kč, dluh na smluvních pokutách částku 1 400 Kč, dluh na smluvním úroku částku 1 774,83 Kč a dluh na zákonném úroku z prodlení částku 321,63 Kč (k tomu viz výpis čerpání, splátek a úhrad, výzva ke splacení celého úvěru včetně podacího archu, to vše v elektronickém spisu CEPR).9. Z ostatních provedených důkazů pak soud – s ohledem na níže uvedené právní posouzení věci – nezjistil pro rozhodnutí ve věci samé již nic podstatného.10. Po právní stránce soud věc posoudil podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření úvěrové smlouvy (dále jen „ZoSÚ“), a podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném k témuž dni (dále jen „o. z.“).11. Podle § 2 odst. 1 ZoSÚ spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.12. Podle § 75 ZoSÚ poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.13. Podle § 86 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2).14. Podle § 122 odst. 1 ZoSÚ věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu (písm. a), úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení (písm. b), nebo smluvní pokutu (písm. c). Podle odst. 2 uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti pe