104 C 38/2019-54 — Okresní soud v Chrudimi

1. [příjmení] žalobou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky [číslo] - Kč s přísl. V žalobě uvedl, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru [číslo] žalovaný smlouvu podepsal dne [datum]. Žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši [číslo] - Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok sjednaný ve smlouvě ve výši efektivní úrokové sazby 58,68 % ročně splácet ve 24 měsíčních splátkách ve výši [anonymizováno] - Kč splatných k 12. dni každého kalendářního měsíce počínaje zářím 2018. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy, ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění bylo uhrazeno [číslo] - Kč. V důsledku prodlení žalovaného došlo k zesplatnění úvěru, a to v souladu s bodem 6.3 smlouvy. Podle bodu 6.4 smlouvy ke dni zesplatnění úvěru se celá dosud nesplacená jistina a veškeré dosud nezaplacené úroky přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru. Tato nová jistina úvěru činí [částka]. Z této nové jistiny požaduje žalobce též úroky z prodlení, dále požaduje zaplacení smluvních pokut a náhrady nákladů vzniklých v důsledku prodlení dle bodů 6.1 a 6.2 smlouvy, resp. 6.5 smlouvy. Mimoto požaduje též podle bodu 2.2 smlouvy úroky z původní jistiny. 3 104C 38/2019 2. Dále se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky [číslo] - Kč s přísl. V žalobě uvedl, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru [číslo] žalovaný smlouvu podepsal dne [datum]. Žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši [číslo] - Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok sjednaný ve smlouvě ve výši efektivní úrokové sazby 92,67 % ročně splácet ve 48 měsíčních splátkách ve výši [číslo] - Kč splatných k 12. dni každého kalendářního měsíce počínaje únorem 2018. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy, ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění bylo uhrazeno [číslo] - Kč. V důsledku prodlení žalovaného došlo k zesplatnění úvěru, a to v souladu s bodem 6.3 smlouvy. Podle bodu 6.4 smlouvy ke dni zesplatnění úvěru se celá dosud nesplacená jistina a veškeré dosud nezaplacené úroky přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru. Tato nová jistina úvěru činí [částka]. Z této nové jistiny požaduje žalobce též úroky z prodlení, dále požaduje zaplacení smluvních pokut a náhrady nákladů vzniklých v důsledku prodlení dle bodů 6.1 a 6.2 smlouvy, resp. 6.5 smlouvy. Mimoto požaduje též podle bodu 2. smlouvy úroky z původní jistiny. 3. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil, v řízení zůstal zcela pasivní. Zjištěné skutečnosti 4. Mezi účastníky, žalobcem jako poskytovatelem úvěru, žalovaným jako dlužníkem, byla uzavřena smlouva o úvěru, žalobce na jejím základě poskytl žalovanému částku [číslo] - Kč. Celková částka, kterou měl žalovaný podle smlouvy zaplatit, činila [číslo] - Kč. Celková výše měsíční splátky činila [číslo] - Kč, počet splátek 48, splatné do 12. dne v měsíci. Zápůjční úroková sazba činila 92,67 % ročně. Návrh na uzavření smlouvy žalovaný podepsal dne [datum]. 5. Žalovanému byla žalobcem vyplacena částka [číslo] - Kč dne [datum]. 6. Žalovaný byl vyzýván k zaplacení dlužných splátek a upozorněn na možnost zesplatnění úvěru. O zesplatnění úvěru byl následně informován dopisem ze dne [datum] s tím, že dlužnou částku má zaplatit do 10 dnů od odeslání dopisu. 7. Před uzavřením smlouvy o úvěru žalobce provedl hodnocení klienta. V rámci tohoto hodnocení žalobce vycházel z toho, že žalovaný má příjmy ve výši [číslo] - Kč ze zaměstnání, k dispozici měl potvrzení zaměstnavatele a výplatní pásku svědčící o tom, že zaměstnavatel žalovaného vyplatil žalovanému v prosinci 2017 částku [číslo] - Kč. Jiné příjmy žalovaný neměl. Při hodnocení výdajů vycházel žalobce z toho, že žalovaný má měsíční výdaje [číslo] - Kč životní minimum, 480 - Kč spoření, výdaje na bydlení [číslo] - Kč, ostatní výdaje [anonymizováno] - Kč, výdaje na dvě děti v domácnosti [číslo] - Kč, rezerva [číslo] - Kč, volné zdroje [číslo] - Kč. 8. Z nebankovního registru klientských informací, které předložil žalobce, vyplynulo, že skore žalovaného je hodnoceno 507 body, což představuje kategorii IV. Jedná se o interní Score Card, které představuje nízké riziko s tím, že jde o nejlepší segment klientů. 9. Mezi účastníky, žalobcem jako poskytovatelem úvěru, žalovaným jako dlužníkem, byla uzavřena smlouva o úvěru, žalobce na jejím základě poskytl žalovanému částku [číslo] - Kč. Celková částka, kterou měl žalovaný podle smlouvy zaplatit, činila [číslo] - Kč. Celková výše měsíční splátky činila 976 - Kč, počet splátek 24, splatné do 12. dne v měsíci. Zápůjční úroková sazba činila 58,67 % ročně. Návrh na uzavření smlouvy žalovaný podepsal dne [datum]. 10. Žalovanému byla žalobcem vyplacena částka [číslo] - Kč dne [datum]. 4 104C 38/2019 11. Žalovaný byl vyzýván k zaplacení dlužných splátek a upozorněn na možnost zesplatnění úvěru. O zesplatnění úvěru byl následně informován dopisem ze dne [datum] s tím, že dlužnou částku má zaplatit do 10 dnů od odeslání dopisu. 12. Před uzavřením smlouvy bylo provedeno hodnocení úvěruschopnosti žalovaného. Žalobce měl k dispozici výpis z účtu žalované za období červenec 2018 a výpis z databáze [příjmení], z něhož plyne, že žalovaný neměl evidovány žádné dluhy po splatnosti. 13. Žalobce před podáním žaloby vyzval žalovaného k zaplacení žalované částky. Právní posouzení 14. V daném případě byly mezi účastníky uzavřeny postupně dvě smlouvy o spotřebitelském úvěru podle § 2395 a násl. občanského zákoníku a § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (aplikován zákon účinný v době uzavření smlouvy). S ohledem na povinnost poskytovatele úvěru před jeho poskytnutím zkoumat úvěruschopnost dlužníka, která je zakotvena v ust. § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, soud nejprve zkoumal, zda žalobce této povinnosti dostál. Z předložených listin má soud za to, že žalobce těmto požadavkům dostál, a to u obou smluv. První z nich byla uzavřena v lednu 2018, druhá pak v srpnu 2018. S ohledem na výši splátek, v případě prvé smlouvy [číslo] - Kč, v případě druhé smlouvy 976 - Kč, v porovnání se zjištěnými a ověřenými příjmy žalovaného lze uzavřít, že žalovaný disponoval dostatečným příjmy, které mu umožňovaly splácet poskytnuté úvěry, a to i po uzavření druhé úvěrové smlouvy (součet obou splátek činil [číslo] - Kč měsíčně). Navíc v době, kdy došlo k poskytnutí druhého úvěru, žalovaný řádně splácel dle první uzavřené smlouvy, žalovaný tak mohl vycházet z toho, že jde o solventního klienta. Obě smlouvy o úvěru jsou tedy platné. 15. Soud je však toho názoru, že nelze akceptovat závazek žalovaného dle smluv jako celek. Je zřejmé, že v případě smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. občanského zákoníku jsou poskytovány peněžní prostředky a úvěrovaný se zavazuje tyto peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Sjednání smlouvy o úvěru tedy předpokládá, že budou placeny z poskytnuté jistiny úroky. Výše úroků je pak primárně otázkou dohody obou stran, nicméně tato dohoda má své limity, neboť smluvní volnost není bezbřehá, obzvlášť to pak platí ve spotřebitelských vztazích, o které jde i v souzené věci. Žalovaný je totiž v postavení spotřebitele (§ 419 občanského zákoníku). 16. V daném případě má soud za to, že ta část smluvních ujednání, kde byl sjednán úrok ve výši 92,67 % ročně (v případě první smlouvy o úvěru), resp. 58,67 % ročně (v případě posléze uzavřené smlouvy o úvěru), je neplatná podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku pro rozpor s dobrými mravy. Totéž platí pro ujednání o smluvních sankcích – tj. smluvní pokuta podle čl. 6 smlouvy (právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 499 - Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 30 dnů), právo na náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle čl. 6 smlouvy – jde svojí právní povahou rovněž o smluvní pokutu, byť ji tak žalobce nenazývá (právo na zaplacení částky 200 - Kč za každou splátku, u níž se žalovaný ocitne v prodlení o délce 15 dnů), dále smluvní pokuta podle čl. 6 (smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně po zesplatnění úvěru, která je navíc počítána z tzv. nové jistiny úvěru, což je dosud nesplacená jistina navýšená o veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru). Tyto kumulované smluvní pokuty významně navyšují celkovou částku, kterou je žalovaný povinen zaplatit. Navíc jsou obě smlouvy psány drobným hustým textem a lze s úspěchem pochybovat o tom, že žalovaný v době podpisu smluv měl povědomí o tom, co mu hrozí v případě prodlení s plněním závazku. 5 104C 38/2019 17. Na druhou stranu je zřejmé, že obě strany uzavřely smlouvu o úvěru, tudíž i žalovanému bylo zřejmé, že mu vzniká povinnost platit úroky z poskytnutých peněžních prostředků. Za této situace proto soud při určení výše úroků postupoval podle § 1792 odst. 1 občanského zákoníku. Dle tohoto ustanovení platí, že plyne-li ze smlouvy povinnost stran poskytnout a přijmout plnění za úplatu, aniž je ujednána její výše, či způsob, jakým bude tato výše určena, platí, že úplata byla u