11 C 216/2021-25 — Okresní soud v Chrudimi

Žalobce návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 18.3.2021 žádal na žalovaném zaplacení 2 043 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 113 Kč vzniklým zákonnou sazbou ročně z částky 2 043 Kč od 18.7.2020 do 18.3.2021, z titulu dluhu na pojistném, který pojištěný žalovaný přes výzvu nezaplatil. Žalovaný byl v řízení, v němž jej soud obesílal na adresu trvalého pobytu vedenou v registru obyvatel (§ 46b písm. a) občanského soudního řádu, zákon č. 99/1963 Sb., v platném znění, dále„ o. s. ř.“) zcela pasivní. Soud vycházel z toho, že každý žalovaný si musí střežit svá práva a dbát, aby adresa jeho trvalého pobytu byla náležitá. Na základě obsahu spisu soud neshledal důvod k ustanovení opatrovníka. Za situace, kdy soud považoval nárok za prokázaný, věc projednal a rozhodl podle ust. § 115a o. s. ř., bez nařízení jednání, když předtím takový postup účastníkům navrhl (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Ze spisu soud zjistil tyto skutečnosti. Mezi účastníky byla dne 11. 4. 2019 uzavřena smlouva o pojištění, s ročním pojistným 5.393 - Kč (číslo listu soudního spisu, dále„ č.l.“ 11). Žalovaný nezaplatil řádně pojistné za období do 17.7.2020, a dluží tak na pojistném včetně poplatků 2.043 - Kč. Žalovaný tvrzením žalobce a důkazním prostředkům neoponoval. Po právní stránce soud věc vyhodnotil takto. [ulice] pojistná smlouva se řídí § 2758 a následující občanského zákoníku. Podle § 2804 občanského zákoníku pojistná smlouva zanikla, přitom žalobci podle § 2758 odst. 1 tohoto zákona náleží pojistné za dobu do zániku pojištění. Taktomu bylo i v projednávané věci. Žalobce tak má nárok na zaplacení dlužného pojistného za dobu trvání pojistného vztahu. Výše žalované částky odpovídá alikvotní části ročního pojistného, resp. nepřekračuje ji. Nárok na úroky z prodlení vychází z § 1970 občanského zákoníku a jejich výše vyplývá z nař. vl. č. 351/2013 Sb. Žalobce požadoval úroky z prodlení, za dobu ode dne následujícího po splatnosti pojistného do podání žaloby, které uvedl pevnou částkou (kapitalizoval je). Důvodné žalobě soud v celém rozsahu vyhověl (výrok I.). Soud se dále zabýval rozhodnutím o náhradě nákladů řízení, o níž rozhodl podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, zákon č. 99/1963 Sb., v platném znění, dále„ o. s. ř.“, neboť žalobce měl plný úspěch ve věci. Žalobce vynaložil náklady na soudní poplatek ve výši 400 - Kč. Na nákladech právního zastoupení žalobce vynaložil důvodně náklady za tři prvotní úkony právní služby (předžalobní výzva, příprava s převzetím věci, podání návrhu). Tyto úkony učinil zástupce žalobce v řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, a proto žalobci za provedené úkony dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ advokátní tarif“, náleží odměna 200 - Kč za jeden úkon a paušální náhrada hotových výdajů 100 - Kč za jeden úkon, celkem ve výši 3 krát 300 - Kč, tj. 900 - Kč, což po přičtení 21% DPH (§ 137 odst. 3 o. s. ř.), spolu se zaplaceným soudním poplatkem 400 - Kč činí 1.489 - Kč, které je žalovaný podle § 149 o. s. ř. povinen zaplatit k rukám právního zástupce žalobce (výrok II.).