12 C 110/2021-94 — Okresní soud v Chrudimi

1. Žalobou soudu podanou dne 26.8.2020 se žalobkyně domáhala vydání rozsudku, kterým mělo být žalovanému uloženo zaplatit částku 21 123,07 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 19 502,10 Kč od 30.10.2018 do zaplacení ve výši 9 % ročně a na náhradu nákladů řízení 9 122,40 Kč. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný uzavřel dne 12.10.2015 s právním předchůdcem žalobkyně – [právnická osoba] (dříve [právnická osoba] nebo [právnická osoba], [IČO]), smlouvu o bankovních produktech a službách na základě, které právní předchůdce žalobkyně zřídil a vedl žalovanému bankovní účet č.: [bankovní účet] (dále jen„ smlouva“), a současně umožnil žalovanému na jeho žádost čerpat kontokorentní úvěr dle článku "bankovní produkty a služby" smlouvy. Změna výše povoleného limitu k čerpání kontokorentního úvěru byla vždy prováděna na základě dispozic ke smlouvě o bankovních produktech a službách. Tvrzené skutečnosti vyplývají z ustanovení přiložené smlouvy. Dle smlouvy se záležitosti výslovně neupravené ve smlouvě, řídí všeobecnými obchodními podmínkami, které tvoří nedílnou součást smlouvy (dále jen„ VOP“). Dle článku XVIII. odst. 347 si právní předchůdce žalobkyně a žalovaný sjednali změnu místní příslušnosti tak, že k rozhodování je místně příslušný shora nadepsaný soud. Dne 16.6.2020 smlouvou o postoupení pohledávek právní předchůdce žalobkyně žalobkyni postoupil i pohledávku plynoucí ze shora uvedené smlouvy, postoupení pohledávky bylo oznámeno žalovanému dopisem ze dne 25.6.2020 právním předchůdcem. Žalovaný čerpal kontokorentní úvěr v celkové výši 19 502,10 Kč, s úhradou svých smluvních závazků se žalovaný dostal do prodlení, a tak věřitel využil svého oprávnění uvedeného v článku I. odst. 44d VOP, a předmětnou pohledávku zesplatnil, jako důkaz žalobkyně přikládá oznámení o zesplatnění k 29.10.2018. Případ prodlení s plněním smluvních povinností žalovaného je rovněž zachycen v historickém výpisu, jenž je přílohou této žaloby. Celkový dluh žalovaného z výše uvedené smlouvy tvoří dlužná jistina 19 502,10 Kč a úroky z prodlení 1 620,97 Kč. Přes předžalobní výzvu zaslanou dne 29.6.2020 neuhradil žalovaný ke dni podání žaloby ničeho a je tedy s úhradou v prodlení. 2. K výzvě soudu podle § 118a občanského soudního řádu žalobkyně doplnila, že žalovaný čerpal kontokorentní úvěr tak, jak vyplývá z výpisu účtu žalovaného za období říjen 2015 až červen 2018. Dne 30.10.2018 bylo žalovanému odesláno postupitelem pohledávky oznámení o zesplatnění, kdy byl úvěr na částku 19 502,10 Kč prohlášen za splatný ke dni 29.10.2018. [příjmení] 19 502,10 Kč představovala přečerpaný povolený limit [anonymizováno]. Z Dispozice ke smlouvě o bankovních produktech a službách uzavřené mezi klientem a bankou dne 12.10.2015, která je přiložena k žalobě, vyplývá, že k běžnému účtu žalovaného č. [bankovní účet] je povolený limit [anonymizováno] 15 000 Kč. Jak plyne z výpisu z tohoto účtu za měsíce duben, květen a červen 2018, činil zůstatek na účtu žalovaného – (mínus) 15 000 Kč a více, čímž žalovaný porušil ustanovení všeobecných obchodních podmínek o tzv.„ kreditním období“, což je podle všeobecných obchodních podmínek sjednaná doba, po kterou se klient zavazuje, že jeho běžný účet bude vykazovat kreditní zůstatek, a to alespoň v průběhu sjednaného období, přičemž toto období se počítá od prvního dne čerpání povoleného debetního zůstatku na běžném účtu nebo od prvního dne čerpání provedeného po uplynutí předchozího kreditního období. Podle všeobecných obchodních podmínek (které jsou dle smlouvy o bankovních produktech a službách součástí smluvních ujednání mezi klientem a bankou, tedy mezi žalovaným a postupitelem pohledávky) má pak postupitel pohledávky právo podle bodu 44d všeobecných obchodních podmínek, pokud dojde k případu porušení (pod který dle bodu 44c i nedodržení sjednaného povoleného limitu na běžném účtu), oprávněn prohlásit svým rozhodnutím kterékoliv závazky klienta vůči bance za ihned splatné a požádat klienta o jejich předčasné splacení. Tak se v daném případě stalo, kdy dne 30.10.2018 bylo žalovanému odesláno postupitelem pohledávky oznámení o zesplatnění, kdy byl úvěr na částku 19 502,10 Kč prohlášen za splatný ke dni 29.10.2018. 3. Soudem vydaný elektronický platební rozkaz byl pro nedoručení žalovanému do vlastních rukou zrušen. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Ze smlouvy o bankovních produktech a službách uzavřené mezi [právnická osoba] (původní věřitel) a žalovaným dne 12.10.2015 bylo zjištěno, že se původní věřitel zavázal žalovanému na žádost poskytovat služby s tím, že součást smlouvy tvoří dispozice obsahující sjednané konkrétní parametry jednotlivých produktů a služeb, banka se zavázala vést žalovanému běžné účty a poskytnout kontokorentní úvěr flexikredit povolením debetního zůstatku běžného účtu do výše povoleného limitu za podmínky a dodržení měsíčního kreditního příjmu a kreditního období na běžném účtu, kdy se žalovaný zavázal limit nepřekročit, při překročení mu měl být účtován sankční poplatek za každý den podle sazebníku a nepovolený debetní zůstatek měl být úročen sazbou pro takový zůstatek ve výši uvedené bankou. Podle dispozic ke smlouvě o bankovních produktech a službách ze dne 11.12.2017 se [právnická osoba] zavázala žalovanému k jeho běžnému účtu povolit flexikredit od 27.9.2017 s výší povoleného limitu 15 000 Kč při uveřejňované úrokové sazbě 21,99% p.a. a RPSN 27,21%, kdy úroková sazba z nepovoleného debetního zůstatku dle platného úrokového lístku je 29% p.a., úrokové sazby se mohly změnit oznámením. Soudu byly předloženy všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba]. 5. Z výpisů z běžného účtu žalovaného soud zjistil, že žalovaný v období od října 2015 do června 2018 čerpal kontokorentní úvěr, ke dni 29.10.2018 šlo o 19 502,10 Kč jakožto přečerpaný povolený limit [anonymizováno]. Za měsíce duben, květen a červen 2018 činil zůstatek na účtu žalovaného – 15 000 Kč a více. K 25.6.2018 byl otevřen úvěrový účet žalovanému na částku 19 502,10 Kč. 6. Soudu bylo předloženo zrušení povoleného limitu flexikreditu ze 4.6.2018, podle něhož měl žalovaný uhradit debetní zůstatek ve výši 17 702,10 Kč ihned vkladem na svůj běžný účet, oznámení o otevření úvěrového účtu ke splacení flexikreditu z 26.6.2018 s informací o vzniku dluhu 19 502 Kč, který měl žalovaný uhradit v 8 měsíčních splátkách po 2 437,76 Kč splatných vždy k 25. dni v měsíci počínaje dne 25.7.2018. 7. Z výpisu z úvěrového účtu žalovaného bylo zjištěno, že 17.6.2020 činil dluh žalovaného 19 502,10 Kč na jistině a 1 620,97 Kč na úrocích z prodlení. 8. V oznámení původního věřitele z 29.10.2018 a z podacího archu bylo zjištěno, že byl žalovaný doporučeným dopisem zaslaným 30.10.2018 seznámen s tím, že původní věřitel prohlásil úvěr na částku 19 502,10 Kč za splatný ke dni 29.10.2018, částku měl žalovaný uhradit do 12.11.2018. 9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi [právnická osoba] a žalobkyní dne 16.6.2020 soud zjistil, že byly mezi těmito subjekty postupovány pohledávky. Podle potvrzení [právnická osoba] byla úhrada zaplacena ze strany žalobkyně k 17.6.2020. 10. Z oznámení, z předžalobní upomínky a z podacího lístku bylo zjištěno, že původní věřitel oznámil žalovanému postoupení pohledávky žalobkyni ve výši 21 123,07 Kč dopisem z 25.6.2020, zástupcem žalobkyně byl žalovaný 29.6.2020 vyzván k uhrazení celkem 21 123,07 Kč nejpozději do 7 dnů od doručení výzvy s tím, že jinak bude dluh vymáhán soudní cestou. K zaslání doporučenou poštou došlo 29.6.2020. 11. Soudu byly předloženy i všeobecné obchodní podmínky účinné od 1.1.2011 a sazebník poplatků účinný od 1.4.2013 12. Podle § 2395 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení podle § 1968 občanského zákoníku. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená (§ 1970 obč. zák.). 13. Na základě provedeného dokazování má soud zjištěno, že původní věřitel se žalovaným uzavřel smlouvu o poskytnutí kontokorentního úvěru na běžném účtu vedeném tímto věřitelem pro žalovaného do úvěrového limitu 15 000 Kč. Žalovaný čerpal úvěr, tento řádně nesplácel, vznikl nepovolený debetní zůstatek, proto využila žalobkyně své oprávnění a prohlásila kontokorent za splatný ke dni 29.10.2018, šlo o 19 502,10 Kč. Žalovaný přes výzvu soudu podle § 118a občanského soudního řádu netvrdil ani neprokazoval, že by žalovanou částku uhradil, či že by její dluh vůči žalobkyni neexistoval. Soud proto vycházel z listinných důkazů předložených žalobkyní. Žalobkyně po žalovaném žádala zaplacení 21 123,07 Kč, což př