4 C 79/2020-20 — Okresní soud v Chrudimi

1. [příjmení] žalobou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení žalované částky. V žalobě uvedl, že žalobce a žalovaný mezi sebou distančně uzavřeli dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo]. Na základě smlouvy poskytl žalobce žalovanému částku [číslo] - Kč. Žalovaný měl povinnost do konce každého kalendářního měsíce uhradit minimální splátku, která činí 1/5 částky dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, nejméně však minimální splátku [anonymizováno] - Kč. Podle smlouvy měl žalovaný povinnost uhradit poplatek za čerpání úvěru ve výši [číslo] - Kč. Poplatek za čerpání úvěru se stává ke konci každého kalendářního měsíce součástí jistiny úvěru. Dále měl žalovaný podle smlouvy platit z poskytnutých peněžních prostředků úrok ve výši 20 % měsíčně, a to až do jejich vrácení. Pokud by se celý dluh stal splatným, je žalovaný povinen platit úrok ve výši 15 % ročně. Úrok se konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny. Jeho celková výše je v daném případě [číslo] - Kč, jedná se o součet jednotlivých částek úroků účtovaných měsíčně. V případě prodlení se splácením dluhu pak byly sjednána smluvní pokuta ve výši [anonymizováno] - Kč za každý započatý měsíc, nárok na smluvní pokutu vzniká po dobu prvních tří měsíců prodlení žalovaného, na konci každého měsíce se stává součástí jistiny. Součástí jistiny je smluvní pokuta ve výši 363 - Kč. Žalobce eviduje částečnou úhradu ze strany žalovaného v celkové výši [číslo] - Kč. Žalovaný se ocitl v prodlení od [datum] Celkem žalobci vznikl nárok na zaplacení částky [číslo] - Kč. 2. K žalobě se žalovaný nevyjádřil. 3. Ve věci bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání. Z obsahu spisu soud zjistil, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru výše uvedeného obsahu. Dále bylo z výpisů z účtu žalobce u [právnická osoba] zjištěno, že na účet žalovaného byla v únoru 2019 poukázána částka [číslo] - Kč, v březnu 2019 částka [číslo] - Kč a v květnu 2019 částka [číslo] - Kč. Z výpisů z úvěrového účtu žalovaného je pak zřejmé, jakým způsobem narůstala dlužná částka žalovaného. 4. Soud má za to, že na smlouvu o úvěru uzavřenou mezi účastníky je třeba pohlížet jako na spotřebitelský vztah, na straně žalobce figuruje podnikatel – nebankovní poskytovatel úvěru, na straně žalovaného jde o spotřebitele. Smluvní podmínky jsou pro spotřebitele krajně nevýhodné. Již základní parametry souzeného případu ukazují na jednoznačné lichevní schéma. Žalovaný si během tří měsíců, konkrétně února, března a května 2019 vypůjčil částku v celkové výši [číslo] - Kč, na úvěr uhradil dle tvrzení žalobce [číslo] - Kč, přesto již od září 2019 po něm žalobce požaduje zaplatit částku [číslo] - Kč. Takový požadavek soud považuje za nemravný, za nemravnou považuje celou smlouvu o úvěru, a to hned v několika ohledech: 1) Nepřiměřená výše poplatku za poskytnutí úvěru, která představuje 20 % poskytnutého úvěru, 2) Skutečnost, že poplatek (který má podle žalobce pokrývat náklady spojené s poskytnutím úvěru) se ke konci měsíce stává součástí jistiny a je tedy rovněž úročen, což soud považuje za zcela rozporné se smyslem a účelem poplatku na náklady úvěru, 3) Zcela nepřiměřeně vysoký úrok – 20 % měsíčně (tj. 240 % ! ročně), 4) Úrok se na konci každého měsíce stává součástí jistiny, tato navýšená jistina je tedy opět úročena, dochází tedy fakticky k úročení úroků, 5) smluvní pokuta za prodlení je opět na konci měsíce přičítána k jistině a úročena. V souhrnu pak soud považuje takovou smlouvu za absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku. Vzhledem k tomu, že jde o jednání, které se dobrým mravům příčí zcela zjevně, soud podle § 588 občanského zákoníku k neplatnosti přihlíží i bez návrhu. 5. Vztah mezi účastníky tak soud posuzuje jako bezdůvodné obohacení podle § 2991 a násl. občanského zákoníku, konkrétně plnění bez právního důvodu. Žalovaný obdržel od žalobce částku [číslo] - Kč, vrátil [číslo] - Kč, rozdíl těchto částek je tak povinen doplatit. Ohledně této částky, tj. [číslo] - Kč proto bylo žalobě vyhověno, ve zbytu byla žaloba zamítnuta. Žalobce má rovněž právo na úroky z prodlení z dlužné částky podle § 1970, výše úroků z prodlení plyne z nař. vl. č. 351/2013 Sb. 6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř., žalovaný měl větší úspěch ve věci, měl by tak právo na náhradu nákladů řízení, náklady řízení mu však nevznikly. 7. Lhůta k plnění byla stanovena podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.