108 C 24/2021-58 — Okresní soud v Chrudimi

1. Žalobce se po žalované svou žalobou domáhal zaplacení žalovaných částek, úroků a úroků z prodlení s tím, že se žalovanou dne 27. 3. 2017 uzavřel úvěrovou smlouvu [číslo] na základě které jí poskytl úvěr 15.000 Kč, který byl žalované vyplacen 28. 3. 2017, žalovaná se zavázala úvěr splatit splátkami ve výši 1.117 Kč měsíčně, a to 48 měsíčními splátkami. Byl dohodnut úrok 129,8% ročně, žalovaná ale úvěr řádně nesplácela, proto žalobce využil sjednaného práva a úvěr zesplatnil. Do data zesplatnění žalovaná celkem uhradila 40.561 Kč a po zesplatnění 6.785 Kč, tedy celkem 47.346 Kč. Žalovaná k výzvě k úhradě celého dluhu najednou svůj dluh nevyrovnala. 2. Žalovaná se k návrhu nevyjádřila. 3. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 27. 3. 2017 soud zjistil, že žalobce uzavřel se žalovanou smlouvu o úvěru, na základě které jí poskytl úvěr 15.000 Kč, který se žalovaná zavázala splatit 48 měsíčními splátkami ve výši 1.117 Kč. Zavázala se tak uhradit žalobci celkem 53.616 Kč. 4. Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona. Zakázána jsou ujednání, porušující dobré mravy (§ 1 odst. 2 občanského zákoníku). 5. Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 občanského zákoníku). 6. Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu (§ 2991 odst. 1,2 občanského zákoníku). 7. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila (§ 2993 občanského zákoníku). 8. Soud rozhodoval v řízení bez jednání ve smyslu § 115a o.s.ř.. 9. Z provedeného řízení vzal soud za prokázané, že žalovaná uzavřela se žalobcem úvěrovou smlouvu, na základě které žalobce žalované poskytl úvěr 15.000 Kč. Žalobce potvrdil, že žalovaná na tento dluh uhradila 47.346 Kč. Podle žalobce žalovaná splatila pouze část svého závazku. Žalovaná by tak musela uhradit uvedených 53.616 Kč. 10. Soud uvedenou smlouvu považuje za smlouvu lichevní povahy. Právní předchůdce žalobce poskytl žalované 15.000 Kč, žalovaná měla splatit 53.616 Kč. To představuje roční úrok 64,36%. Jedná se o zjevný nepoměr plnění, podstatně přesahující úrokovou výměru v době sjednání zápůjčky obvyklou, stanovenou s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám bank při poskytování úvěru. 11. Pro výše uvedené soud považuje předmětnou smlouvu o úvěru za absolutně neplatnou pro rozpor s ustanovením § 580, odst. 1 občanského zákoníku, poněvadž se jedná o smlouvu, která se pro svoji lichevní povahu příčí dobrým mravům. Plněním účastníků řízení podle této smluv tak vzniklo bezdůvodné obohacení žalovaného, které je třeba vypořádat v souladu s ustanovením § 2991 a § 2993 občanského zákoníku jako plnění z neplatného právního úkonu. Žalobce má právo na vydání částek poskytnutých žalobci. Žalovaná ale na tento dluh plnila, uhradila 47.346 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobce má právo na vydání bezdůvodného obohacení ve výši jeho plnění žalované, tedy ve výši 15.000 Kč, žalovaná mu uhradila 47.346 Kč, došlo splněním k zániku nároku žalobce a jeho žaloba byla nedůvodná. Za těchto okolností soud žalobu zamítnul v celém rozsahu. 12. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl, jak shora uvedeno, když to byla žalovaná, kdo byla v řízení úspěšná, ale v souvislosti s tímto řízením jí výlohy nevznikly.