108 C 29/2021-93 — Okresní soud v Chrudimi

1. Žalobce se po žalované svou žalobou domáhal zaplacení žalovaných částek, úroků a úroků z prodlení s tím, že účastníci 20. 3. 2019 uzavřeli smlouvu o úvěru, na základě které žalobce žalované poskytl úvěr 60.000 Kč, žalovaná. Žalovaná se zavázala tuto částku uvedenému věřiteli vrátit spolu se sjednanými úroky a poplatky formou 60 měsíčních splátek v celkové výši 185.760 Kč. Žalovaná ale dluhy řádně nesplatila, uhradil pouze 71.208 Kč. Pro neplnění povinnosti úvěr splácet žalobce úvěr zesplatnil a vyzval žalovanou k úhradě celého dluhu najednou, ale bezvýsledně. 2. Žalovaná se k návrhu nevyjádřila. 3. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 20. 3. 2019, kdy návrh žalované ze dne 19. 3. 2019 žalobce akceptoval, soud zjistil, že žalobce uzavřel se žalovanou smlouvu o úvěru, na základě které jí poskytla úvěr 60.000 Kč, který se žalovaná zavázala splatit 60 měsíčními splátkami po 3.096 Kč Celkem se žalovaná tak zavázala splatit 185.760 Kč. Žalobce potvrdil, že žalovaná na úhradu tohoto úvěru zaplatila 71.208 Kč. 4. Z výpisu z účtu žalobce soud zjistil, že žalobce 19. 3. 2019 na účet žalované číslo [bankovní účet] uvedený v návrhu žalované na uzavření úvěrové smlouvy poukázal pod číslem smlouvy [číslo] částku 60.000 Kč. 5. Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona. Zakázána jsou ujednání, porušující dobré mravy (§ 1 odst. 2 občanského zákoníku). 6. Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 občanského zákoníku). 7. Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu (§ 2991 odst. 1,2 občanského zákoníku). 8. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila (§ 2993 občanského zákoníku). 9. Soud rozhodoval v řízení bez jednání ve smyslu § 115a o.s.ř.. 10. Z provedeného řízení vzal soud za prokázané, že žalovaná uzavřela se žalobcem smlouvu o úvěru, na základě které žalované poskytl úvěr 60.000 Kč. Poukázání této částky na účet žalované bylo prokázáno výpisem z účtu žalobce a zprávou [právnická osoba] Na tento dluh uhradila 71.208 Kč. Podle žalobce žalovaná splatila pouze část svého závazku. Žalovaná by tak musela uhradit uvedených 185.760 Kč. 11. Soud uvedenou smlouvu považuje za smlouvu lichevní povahy. Právní předchůdce žalobce poskytl žalované 60.000 Kč, žalovaná měla po 60 měsících vrátit 185.760 Kč. To představuje roční úrok 41,92%. Jedná se o zjevný nepoměr plnění, podstatně přesahující úrokovou výměru v době sjednání zápůjčky obvyklou, stanovenou s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám bank při poskytování úvěru. 12. Pro výše uvedené soud považuje předmětnou smlouvu o úvěru za absolutně neplatnou pro rozpor s ustanovením § 580, odst. 1 občanského zákoníku, poněvadž se jedná o smlouvu, která se pro svoji lichevní povahu příčí dobrým mravům. Plněním účastníků řízení podle této smluv tak vzniklo bezdůvodné obohacení žalované, které je třeba vypořádat v souladu s ustanovením § 2991 a § 2993 občanského zákoníku jako plnění z neplatného právního úkonu. Žalobce má právo na vydání částek poskytnutých žalované. Žalovaná ale na tento dluh plnila, uhradila 71.208 Kč. Žalovaná tak vydala celé své bezdůvodné obohacení žalobci, a to ještě před podáním žaloby, kterou tak soud shledal nedůvodnou a nezbylo, než ji v celém rozsahu zamítnout. 13. Vzhledem k tomu, že žalovaná byla v řízení plně úspěšná, měla by právo na náhradu nákladů řízení, ale v souvislosti s tímto řízením jí výlohy nevznikly, proto soud o náhradě nákladů řízení rozhodl, jak shora uvedeno.