108 C 44/2018-257 — Okresní soud v Chrudimi

1. Žalobce se po žalovaném domáhal zaplacení částky 1. 064 Eur s příslušenstvím s tím, že účastníci uzavřeli smlouvu o spolupráci, kterou se žalobce pro žalovaného zavázal provádět zámečnické a montážní práce od 7. 11. 2016 do 23. 12. 2016, byla dohodnuta odměna žalobce za provedené práce ve výši 140 - Kč za práce v České republice a 8,5 Eur za hodinu práce v zahraničí. Žalobce nastoupil k provádění prací v Německu, ve městě Mönchengladbach. Zadané práce vykonával, německý zákazník i šéfmontér objednatele žalovaného potvrdili množství provedených prací žalobcem v měsíci listopadu 2016, podle dohody žalobce žalovaného vyzval k úhradě provedených prací svou fakturou číslo 2016 znějící na 500 Eur, splatných 21. 11. 2016, kterou žalovaný zaplatil a fakturou číslo 2016 znějící na 1. 064 Eur, splatných 1. 1. 2017. Tuto druhou fakturu žalovaný ale neuhradil. Později žalobce doplnil, že se mu dne 30. 11. 2016 stal na pracovišti úraz, který ale jako pracovník nehlásil, uvedl, že se mu stal na ubytovně, aby zaměstnavatel neměl v Německu problém. 1. 12. 2016 šel ještě do práce, ale dělat pro bolesti nemohl, proto tento den nefakturoval a téhož dne volal lékaři do České republiky. Následoval víkend, kdy pracovníci včetně něho jeli domů. 5. 12. 2016 v pondělí šel k lékaři, byla mu vystavena neschopenka od 1. 12. 2016 a pracovní neschopnost trvala do 15. 1. 2017. 2. Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že žalobce v rozporu s uzavřenou smlouvou práce nedokončil a žalovanému nepředal, práce přestal vykonávat už 1. 12. 2016. Z toho důvodu žalovaný nedostál svým povinnostem vůči svému objednateli, který odmítl za práce nedodané žalobcem uhradit 316,25 Eur a proti ceně prací dodávaných žalovaným jeho objednatel započetl náklady na nevyužití ubytování a žalovanému tak neuhradil dalších 1. 634 Eur. Celkovou částku 1. 950,25 jako vzájemný návrh žalovaný uplatnil proti žalobci. 3. Ve věci už podepsaný okresní soud rozhodoval, žalovanému uložil zaplatit žalobci částku [číslo] Eur s 8,050% úrokem z prodlení ročně od 2. 1. 2017 do zaplacení (výrok I.), vzájemný návrh žalovaného, kterým po žalobci požadoval zaplacení rozdílu mezi částkou 1. 950,25 EUR s příslušenstvím a částky 1. 064 EUR s příslušenstvím, případně uhrazení částky 1. 950,25 EUR s 9,75% úrokem z prodlení ročně od 10. 5. 2019 do zaplacení, zamítnul (výrok II.) a žalovanému uložil nahradit žalobci náklady řízení (výrok III.), když z provedeného řízení vzal za prokázané, že účastníci jako podnikatelé uzavřeli smlouvu o dílo, kterou se žalobce pro žalovaného zavázal v době od 7. 11. 2016 do 23. 12. 2016 provádět zámečnické a montážní práce v Německu, dohodli se na způsobu stanovení ceny, bylo prokázáno, že žalovaný práce až do 30. 11. 2016 skutečně vykonával, následně se stal práce neschopným pro úraz a došlo tak k zániku jeho závazku práce pro žalobce vykonávat až do 23. 12. 2016 pro následnou nemožnost plnění. Z toho důvodu také nemohl vzniknout nárok na případnou náhradu škody žalovanému pro neexistenci znaku protiprávnosti jednání žalobce. Z toho důvodu byl vzájemný návrh žalovaného zamítnut a ohledně požadované částky k úhradě odpovídající práci žalovaného za měsíc listopad 2016 soud vyhověl. 4. K odvolání žalovaného, který zpochybnil vznik úrazu žalobce, odvolací soud rozsudek Okresního soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení a uložil mu zjistit, zda se žalobci skutečně tvrzený úraz stal, protože existují rozpory plynoucí z nahrávky telefonních rozhovorů účastníků a zdravotní dokumentace žalobce ohledně toho, na které dolní končetině se úraz žalobci stal, kde se úraz stal a zda a kdy žalobce navštívil lékaře. Uložil prvoinstančnímu soudu vyslechnout lékaře MUDr. [příjmení] k okolnostem úrazu a k jeho ošetření. 5. Ze smlouvy o vzájemné spolupráci ze dne 7. 11. 2016 uzavřené žalovaným jako objednatelem a žalobcem jako zhotovitelem soud zjistil, že se žalobce zavázal pro žalovaného provádět zámečnické a montážní práce v České republice i v zahraničí podle pokynů žalovaného, a to od 7. 11. 2016 do 23. 12. 2016, byla sjednána cena provedených prací 140 - Kč za hodinu prací v České republice a 8,5 Eur v zahraničí. Bylo sjednáno právo žalovaného požadovat po žalobci formální předání prací. 6. Z přehledu výkonu prací potvrzeným německým zákazníkem a objednatelem žalovaného soud zjistil, že žalobce v listopadu 2016 odpracoval na zakázce v Mönchengladbachu 184 hodin. 7. Z faktury žalobce číslo 2016 znějící na 1. 064 Eur splatných 1. 1. 2017 soud zjistil, že žalobce žalovaného vyzval k úhradě prací, které pro žalovaného provedl v listopadu 2016 na akci v Mönchengladbachu. 8. Z potvrzení ošetřujícího lékaře žalobce [příjmení] [příjmení] soud zjistil, že dne 30. 11. 2016 žalobce telefonicky konzultoval úraz s lékařem a požádal od následujícího dne vystavení pracovní neschopnosti. Po následném vyšetření v pondělí 5. 12. 2016 byla potvrzena distorse levého kolenního kloubu. 9. Z rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti soud zjistil, že žalobce byl uznán práce neschopným od 1. 12. 2016 do 15. 1. 2017. 10. Ze zprávy VZP ze dne 13. 7. 2020 soud zjistil, že VZP v souvislosti s úrazem kolene pojištěnce [celé jméno žalobce] uhradila lékaři MUDr. [jméno] [příjmení] jeho ambulantní výkony, konkrétně za vyšetření 1. 12. 2016 a 15x fyzikální terapii v období od 19. 12. 2016 do 9. 1. 2017. 11. Výslechem žalovaného soud zjistil, že žalobce žalovaného po svém úrazu informoval 2. 12. 2016 telefonicky. 12. Z audiozáznamů telefonních hovorů účastníků řízení z 2. 12. 2016 soud zjistil, že žalobce při ohlášení úrazu žalovanému jako objednateli sdělil, že se mu stal úraz na pravém kolenu, že má neschopenku a že k úrazu došlo tak, že spadl doma na schodech. Jednalo se o nahrávky čtyřech telefonních rozhovorů vykazujících napětí mezi účastníky řízení. 13. Výslechem svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že svědek potvrzuje, že se žalobci stal úraz na pracovišti v Mönchengladbachu a svědek jej autem vezl domů, dále že při výkonu práce v Německu byl každý den německý předák, který také potvrzoval odpracované hodiny a směny. Svědek pracoval pro firmu rozdílnou od žalovaného a žádné protokoly o předání své práce nevyhotovoval. 14. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že svědek obdobně jako žalobce pracoval pro žalovaného, svědek uvedl, že žádné předávací protokoly nepodepisoval, že evidenci odpracované doby podepisoval šéfmontér ze [právnická osoba]. Svědek potvrdil, že při odjezdu z Německa na konci listopadu si mu žalobce stěžoval, že má velké bolesti, že musí k lékaři. Svědek potvrdil, že se žalobci stal úraz, a to v průběhu týdne a na víkend odjel do České republiky a do Německa se už žalobce nevrátil. Svědek potvrdil, že za jeho přítomnosti nikdy žalovaného v Německu neviděl, vyloučil, že by žalovaný potvrzoval protokoly o předání práce nebo že by to vyžadoval. Svědek potvrdil, že žalobce po úrazu byl ještě jeden den v práci, ale to měl velké bolesti. 15. Smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu (§ 2586 odst. 1 občanského zákoníku). 16. Stane-li se dluh po vzniku závazku nesplnitelným, zaniká závazek pro nemožnost plnění. Plnění není nemožné, lze-li dluh splnit za ztížených podmínek, s většími náklady, s pomocí jiné osoby nebo až po určité době. Nemožnost plnění prokazuje dlužník (§ 2006 odst. 1,2 občanského zákoníku). 17. Při nemožnosti pouhé části plnění zanikne závazek v celém rozsahu, plyne-li z povahy závazku nebo z účelu smlouvy, který byl stranám při uzavření smlouvy znám, že plnění zbytku nemá pro věřitele význam. Není-li tomu tak, zaniká závazek jen co do této části (§ 2007 občanského zákoníku). 18. Veřejná listina je listina vydaná orgánem veřejné moci v mezích jeho pravomoci nebo listina, kterou za veřejnou listinu prohlásí zákon (§ 567 věta první občanského zákoníku). 19. Je-li nějaká skutečnost potvrzena ve veřejné listině, zakládá to vůči každému plný důkaz o původu listiny od orgánu nebo osoby, které ji zřídili, o době pořízení listiny, jakož i o skutečnosti, o níž původce veřejné listiny potvrdil, že se za jeho přítomnosti udála nebo byla provedena, dokud není prokázán opak (§ 568 odst. 1 občanského zákoníku). 20. Soud doplnil dokazování podle pokynů krajského soudu, aby bylo postaveno na jisto, zda se žalobci úraz skutečně stal, na které dolní končetině a kde se úraz stal, zda navštívil lékaře a kdy. Výslechem MUDr. [příjmení] vzal soud za prokázané, že žalobci se stal dne 30. 11. 2016 úraz levého kolene, ještě týž den mu žalobce ve večerních hodinách volal, sdělil mu informace o zranění a požádal o vystavení neschopenky. Podrobnosti zjistila zdravotní sestra MUDr. [příjmení] od manželky žalobce, se kterou se zná a zjistila, že k úrazu došlo v Německu. Slyšený lékař potvrdil, že od 1. 12. 2016 vystavil žalobci průkaz práce neschopného na základě informací poskytnutých žalobcem, kterého vyšetřil 5. 12. 2016. Vyšetřením se potvrdila sdělení žalobce o úrazu, jinak by došlo ke zrušení