11 C 187/2021-35 — Okresní soud v Chrudimi

1. Žalobkyně se domáhala určení, že výše označené nemovitosti jsou součástí společného jmění manželů („ SJM“), které zaniklo dnem, kdy bylo jejich manželství pravomocně rozvedeno. Nyní projednávanou žalobu podala žalobkyně současně s žalobou na vypořádání SJM, neboť jako výlučný vlastník předmětných nemovitostí je v katastru nemovitostí podle žalobkyně nesprávně zapsán žalovaný, a to na základě kupních smluv, které uzavřel, avšak kupní cena za tyto nemovitosti byla zaplacena z prostředků náležejících do SJM. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení je podle žalobkyně dán právě nesprávným zápisem nemovitostí jako výlučného vlastnictví žalovaného, ačkoli tyto nemovitosti patří do zaniklého avšak nevypořádaného SJM. 2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak (číslo listu soudního spisu, dále„ č.l.“ 11), že navrhl její zamítnutí, neboť nemovitosti zakoupil výlučně ze svých prostředků a žalobkyně do nich odmítla investovat. Nákup byl, ale podle žalovaného musel být proveden stejným podílem ze společných prostředků, k čemuž nedošlo. Nákup parcely [číslo] pak vyřizoval žalovaný pouze sám v době, kdy žalobkyně již 4 měsíce byla u své matky, takže se nemohla na koupi ani v nejmenším podílet. Navíc to byl výhradně žalovaný, kdo po rozvodu prováděl nezbytnou údržbu těchto nemovitostí, o což žalobkyně neprojevila sebemenší zájem. Žaloba je pomstou žalobkyně, urážkou a drzostí nejvyššího stupně vůči žalovanému a jeho rodině, odmítá se žalovaný podílet na nákladech tohoto smyšleného řízení. 3. Při jednání soudu účastníci setrvali na svých postojích, a soud jim poskytl nezbytná poučení. Provedeným dokazování soud zjistil tyto skutečnosti. 4. Manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] a bylo pravomocně rozvedeno dne [datum] (rozsudek Okresního soudu v Chrudimi z 22.3.2021, č.j. 4 C. [číslo], č.l. 29). 5. Žalovaný je v katastru nemovitostí zapsán jako výlučný vlastník jak pozemku st. [číslo], jehož součástí je stavba garáže bez čp./če v [obec], tak pozemku p. [číslo] nacházejících se v obci a k.ú. [obec], zapsaných na listu vlastnictví [číslo] pro obec a k.ú. [obec], v katastru nemovitostí. vedeném Katastrálním úřadem pro Pardubický kraj, územní pracoviště [obec], a to na základě kupních smluv ze dnů [datum] a [datum] (výpis z katastru nemovitostí). 6. Žalovaný jako kupující koupil výše popsaný pozemek parcelní číslo st. [číslo], jehož součástí je stavba garáže bez čísla popisného či evidenčního kupní smlouvou ze dne 20.6.2018, za kupní cenu [číslo] - Kč, kterou zaplatil ze svého bankovního účtu dne 21.6.2018 (kupní smlouva na č.l.15-16, potvrzení o bankovním převodu na č.l. 17 a 18) 7. Žalovaný jako kupující koupil výše popsaný pozemek parcelní [číslo] kupní smlouvou ze dne [datum], za kupní cenu [číslo] - Kč, kterou zaplatil ze svého bankovního účtu dne [datum] (kupní smlouva na č.l. 19, potvrzení přijaté platbě na č.l. 20). Žalovaný dále zaplatil dne [datum] náklady spojené s převodem tohoto pozemku ve výši [číslo] - Kč (faktura a potvrzení na č.l. 21, [číslo]) Po právní stránce soud věc posoudil takto. 8. Určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem (§ 80 občanského soudního řádu, zákon č. 99/1963 Sb., v platném znění, dále „o. s. ř.“) 9. Zákon stanoví, že to, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů, je součástí společného jmění manželů (dále jen„ společné jmění“). To neplatí, zanikne-li společné jmění za trvání manželství na základě zákona (zákon č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v platném znění, dále„ občanský zákoník“). 10. Součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co: a) slouží osobní potřebě jednoho z manželů, b) nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl, c) nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech, d) nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví, e) nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku (§ 709 odst. 1 občanského zákoníku). 11. O nabytí a pozbytí jednotlivých součástí společného jmění platí obecná ustanovení tohoto zákona. Částky výdělku, platu, mzdy, zisku a jiných hodnot z pracovní a jiné výdělečné činnosti se stávají součástí společného jmění v okamžiku, kdy manžel, který se o jejich získání přičinil, nabyl možnost s nimi nakládat (§ 711 odst. 1 a 2 občanského zákoníku). 12. Soud se nejprve zabýval tím, zda je dán naléhavý právní zájem žalobkyně na požadovaném určení ve smyslu § 80 o. s. ř., tedy zda není namístě žalobu zamítnout, ale dospěl k závěru že nikoli, neboť žalobkyně podala určovací žalobu na základě právního názoru Nejvyššího soudu (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 9.2017, sp. zn. [spisová značka], všechna rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou dostupná na: [webová adresa],„ Je-li v katastru nemovitostí jako vlastník nemovitosti evidován jen jeden z bývalých manželů a druhý tvrdí, že věc je předmětem zaniklého, avšak dosud nevypořádaného společného jmění manželů, může se domáhat určení, že nemovitost je v zaniklém a doposud nevypořádaném společném jmění manželů“.). Ačkoli tedy je stále možné zahrnout do vypořádání SJM i nemovitost nabytou za trvání manželství, u níž je zapsán jako výlučný vlastník jen jeden z manželů, přičemž otázka, zda tato nemovitost náleží do SJM, je řešena jako otázka předběžná, nelze podanou určovací žalobu zamítnout pro nedostatek naléhavého právního zájmu. 13. Soud se dále zabýval, zda předmětné nemovitosti náleží do rozvodem zaniklého společného jmění manželů, přičemž v řízení bylo prokázáno, že nemovitosti byly nabyty žalovaným dne 20.6.2018 a 5.8.2020, přičemž manželství účastníků bylo uzavřeno [datum] a pravomocně zaniklo dnem 16.4.2021. 14. Režim společného jmění manželů nebyl za trvání manželství účastníků upraven odchylně od základní právní úpravy, podle níž SJM v plném rozsahu trvá, trvá-li manželství. 15. Předmětné nemovitosti tedy nabyl žalovaný za trvání manželství a tyto nemovitosti se na základě § 709 odst. 1 občanského zákoníku staly součástí společného jmění manželů účastníků, kdy žalovaný neprokázal, že by tyto nemovitosti nabyl ze svých výlučných prostředků, tedy z prostředků, na něž se režim SJM nevztahuje, tak jak tyto prostředky vyjmenovává § 709 odst.1 výše citovaný § 709 odst. 1 písm. a) až e) občanského zákoníku. 16. Namítal-li žalovaný, že vynaložené prostředky vydělal on, anebo že vše obstaral sám, tato skutečnost, i kdyby byla prokázána, nic nemění na tom, že šlo ve smyslu zákona rovněž o prostředky náležející do SJM. 17. Důvodné žalobě soud v celém rozsahu vyhověl (výrok I.). 18. Soud dále rozhodoval o nákladech řízení, o níž rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyně byla plně úspěšná a má právo na náhradu nákladů řízení, tvořených soudním poplatkem zaplaceným ve výši 5.000 - Kč a náklady právního zastoupení. Soud neshledal důvody k aplikaci § 150 o.s.ř. Zástupkyně žalobkyně vykonala v řízení 3 úkony právní služby podle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ advokátní tarif“ (příprava s převzetím věci, podání žaloby a účast u jednání soudu). Za tyto úkony náleží odměna ve výši vycházející z § 9 odst. 4 ve spojení s § 7 bod 5 advokátního tarifu ve výši 3.100 - Kč za jeden úkon právní služby, kdy zástupkyně žalobkyně výslovně uvedla, že uplatňuje odměnu jen ve výši 2.500 - Kč za jeden úkon právní služby. Dále za uvedené úkony náleží paušální náhrada hotových výdajů podle § 13 advokátního tarifu ve výši 300 - Kč za jeden úkon právní služby, což dohromady činí 2.800 - Kč krát 3, tj. 8.400 - Kč a k tomu 21% DPH v částce 1.764 - Kč, což společně se zaplaceným soudním poplatkem ve výši 5.000 - Kč, činí 15.164 - Kč a tuto částku je žalovaný povinen podle § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit k rukám zástupkyně žalobkyně (výrok II.). 19. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst.1 o. s. ř.